VÝLET

" SOBOTNÍ VÝLET "

26. února 2017 v 21:36
Únor 2017

Sobotní ranní pohled z okna mě lákal ven, manžel však hlásil mínus stupňů a to nás trochu zabrzdilo ...
Nicméně po obědě jsme vyzvedli našeho vnuka Ondráška a zamířili k blízké Žermanické přehradě. Trocha pohybu a pak zastávka u oslíků spojená s krmením.
Sluníčko se občas schovalo a od zamrzlé přehrady se táhl chlad, mým rukavicím bylo dobře doma a mě dobře tak. Nádherný pohled na první pozdrav jara - kočičky ,utajené sněženky jsem ještě ve strouze blízko chat neobjevila
Pohled na vzdálenou Lysou horu ...
Dál pak kolem přehrady, nahoru, kde nebyla taková zima.
Vrátit jsme se museli stejnou cestou a Ondrášek se chtěl podívat až k ledové ploše.
Slezla jsem k vodě a vyfotila ledové království, za zády bylo slyšet malou holčičku jak se dožadovala u svého táty nás následovat. Slova i ta stará paní s hůlkama tam jde a my né mě vyvolala úsměv na tváři ...
Silně přituhlo a já záviděla našemu druhému vnukovi Kubovi, kterého jsme lákali na výlet s námi, že je doma v teploučku. Konečně jsme si vyzvedli obrazy, které byly při stěhování uloženy u dcery. Máme je nyní již umístěné, konečně jsme zabydlení.
Přemyslovská epopej- díl třetí dočten, hned jsem si objednala díl čtvrtý a doufám, že nebudu muset dlouho čekat. Klubové schůzky taky nezanedbávám, minule jsme měli moc užitečnou přednášku, ale o tom až někdy později. Snad jen dodám, že náš Seniorský ples v pořadí již šestý měl opět velký úspěch. Všem vám přeji pohodu a zdravíčko vaše Fukčarinka To jsem celá já, jaro je za dveřmi a já si vzpoměla, že mám foto letošního nej "maxi" sněhuláka - foceno z auta při jízdě ...

" NAKONEC ZDAŘILÝ VÝLET "

18. listopadu 2016 v 19:36
Listopad
Konečně bude sluníčkový den, při nejhorším aspoň dopoledne, pomyslela jsem si ráno při pohledu z okna. Snídaně a při ní plány co dnes podnikneme, doprovázené rachotem vrtačky v patře nad námi, kde probíhá rekonstrukce bytu tři plus jedna na byty dva nás nenechala na omylu, že bychom chtěli strávit celý den doma.
Jedeme na zahradu, potřebujeme tam odvést nějaké věci, domů vzít pytle a vrtačku. Pak uvidíme, rozhodla jsem hned, nepočkáme, až se trochu oteplí, žadonil manžel.
Kdepak, tam se určitě zahřejeme, opak byl pravdou. Syn vzal stříhání vysokého živého plotu tak rázně, že jsme se po příjezdu na zahradu ocitli jak na větrné hůrce. Vždy tam pofukuje, ale dnes to byl "fičák" pořádný. Vyložit potřebné, naložit to pro co jsme přijeli, sousedům ze zahrady předat suchý chleba pro slepičky, ostříhat pár stromků, žádné kafíčko a jedeme domů. V autě bylo teploučko a domů se nám vůbec nechtělo.
Nakonec jsme zamířili k Žermanické přehradě, kde bylo v závětří velmi příjemně.
Prošli jsme se, kochali pohledem do okolí a hlavně si povídali o tom, jak tam bylo dříve živo, deka na dece, spousty rekreantů z blízkých i vzdálených míst. Voda čistá, přehrada naplněná ...

Dnes pár rybářů, zchátralé objekty, ale ty jsem nefotila.



Cestou zpět k autu, pohled do strání a pak hurá domů ...
Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" SOCHAŘSKÝ PARK "

11. října 2016 v 19:06
Říjen - 2016


Několik roků jsme po cestě do blízkých Beskyd míjeli tabuli s označením Sochařský park, vždy s myšlenkou, příště se tam vypravíme. Od otevření parku uběhlo několik roků a soch přibývalo, tedy aspoň tak se o tom píše zde - viz zdroj: http://mediaprolidi.cz/horni-dvur-v-zajeti-kamennych-soch.html
Letos jsme byly v sochařském parku již dvakrát a myslím, že ne naposled. Stále je tam co obdivovat a navíc moc krásný pohled do okolí.
Když se vydaří počasí, je to moc hezké místo na odpočinek a pro zdatné, krásná zastávka na turistickém výšlapu krajinou, tak jak to měli turisté z Ostravy, se kterými jsme se setkali.
Moc se tam líbilo i našemu vnukovi Ondráškovi, posadil se na trůn a velel svému vojsku ...


Mraky se měnily, chvilku bylo slunečno, v zápětí se zamračilo ...
V areálu sochařského parku jsou časté svatební obřady. Důkaz toho je tato osamocená růžička ...


Zákoutí s kamennou lavičkou, kde je za teplého večera určitě příjemné posezení...


Neukázala jsem vám všechny sochy, neuvedla názvy ani autory, trochu o sochařském parku jste se dozvěděli v úvodu ze zdroje. Mým úmyslem bylo ukázat vám místa, která mám ráda, kam se ráda vracím - do podhúří Beskyd. Kdo z vás by si chtěl zahrát na chvilku na pana krále, navštivte sochařský park. Mějte pohodové dny prožité ve zdraví

" LETOŠNÍ DOVOLENÁ "

19. září 2016 v 19:58
ZÁŘÍ 2016

Naše letošní dovolená se skládala převážně z jednodenních výletů a pak pár dnů pobytu na chatě. Mezitím jsme s mým mužem absolvovali různé potřebné vyšetření u odborných lékařů a manžel navíc pobyt v nemocnici. Byly jsme ve finále rádi za jejich příznivé zprávy, a ač jsme si to neřekli přímo, ale v náznacích si dnes a denně připomínáme jak je zdraví nejen pro nás důležité.
Jeden z našich dvou výletů jsme si pro zdraví naordinovali do lázní Darkov, které jsou v blízké Karviné. Ne, žádné procedury pouze pobyt v parku, jen my dva - procházky, posezení jen tak, povídání a knížka. Cílem našeho prvního lázeňského výletování byl park Boženy Němcové.
Bylo slunné dopoledne z blízkého kostela jsme slyšeli zvony, byl konec mše, kolem procházelo spousty věřících. Většinou to byly starší dámy a já měla v ten moment skvělou módní přehlídku a věřte, bylo na co koukat.
Za malou chvilku po módní přehlídce jsem uslyšela zvuk jazz trubky - mladý muž tam hrál pěknou chvilku moc hezké melodie.
Na čtení však vůbec nedošlo, spíš ke komické situaci, kdy jsme se v parku potkali s manželovým kolegou, který si vyjel se svou ženou, tak jako my do klidu lázeňského města - jen oni dva, tak jako my, nikdo známý ani rodina. Nevěřícně na sebe koukali a souhlasně přitakávali, jak je fajn být někde, kde nikdo po vás nic nechce, kde jste pouze sami pro sebe. Chvilku jsme si na lavičce společně povídali a pak šel každý svou cestou, my pokračovali v procházce parkem.
Následující víkend bylo pokračování naší procházky lázeňským parkem Darkov. Nejdříve jsme šli na druhý břeh řeky Olše přes nový most.


Jak vidíte, konalo se i lázeňské kafíčko s moc dobrým zákuskem, to namísto oběda. Domů jsme se vraceli až dost pozdě odpoledne.
Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" HOUBY ROSTOU"

31. srpna 2016 v 14:17
Srpen 2016

Dnešní výlet, na Ostravici jsme si naplánovali včera, nemohla jsem se dočkat, brouzdaní lesem,za božského ticha.
Článek jsem napsala ve čtvrtek 25.8. 2016, vkládám jej až dnes 31. 8. 2016 a to z důvodu hlasování pro vynikající Havířovskou skupinu "Světlo" našeho vnuka Daniela. Vám všem, kteří jste si písničku " Princezna " a možná i hlasovali moc, moc děkuji. Nyní vás však zvu do lesa ...
Vzpomněla jsem si na jeden záběr v televizi, kdy asi tak dvanáctiletý chlapec prohlásil - houby rostou, poznám to, když mě bolí kolena.

Mě bolí kolena každou chvilku, ale podle nich se neřídím, mě našeptává cosi uvnitř - houby rostou. Následně své pocity tlumočím svému muži s tím, že procházka tichým lesem, by nebyla na škodu.Samozřejmě jen tak, ani košík a poštovní tašku brát nemusíme.

Ráno u venkovních dveří stojí nachystaný košík, já přidám svou tašku - pošťačku a vyrážíme.

Já vím, stačilo by napsat - byla jsem na houbách a nebo - mé houbaření, ale když "jásu tak šťastná", že je mohu stále po těch kopcích s hůlkama, stylem lyžařského sjezdaře sbírat a do té své pošťácké tašky dávat.
Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY "

24. srpna 2016 v 19:31
Srpen - 2016

Tuto sobotu jsme měli opět po dlouhé době službu při hlídání našeho vnuka Ondráška. Přijel k večeru na kole se synem a byl natěšený na nedělní výlet s dědou. Na neděli však hlásili meteorologové déšť, a proto se vydali na malý výlet ještě ten den. Pomyslela jsem si, že se Ondráškovi bude aspoň lépe usínat, ovšem s tím, že neděle bude dlouhá. Vymýšleli jsme v ten večer, čím Ondru zabavíme, nakonec to vyřešil syn. Nabídl nám volný vstup do areálu Dolních Vítkovic, ano tam, kam bych se sama nevydala, jak jsem se vyjádřila na stránkách Ruženčina blogu, kde psala o výletu jejich turistů právě do oblasti Dolních Vítkovic.
Tehdy jsem psala, že bych to já a mnoho našich klubových přátel neušlapala. Moc nadšení jsme nebyli, ale nakonec nás syn přemluvil a my se do světa techniky vydali. Opět se potvrdilo - "nikdy neříkej nikdy", všichni tři jsme byli výstavou nadšeni. Manžel a Ondrášek nejvíce a já můžu doporučit, tedy pokud máte auto anebo zdravé nohy, tak se do oblasti Dolních Vítkovic vydejte.
Má to ovšem jeden háček, chce to taky "prašule" jak říká náš Ondra, neboť vstupné pro rodiny s dětmi a k tomu něco, pokud nemáte v batůžku, vyjde na dosti "prašulů". My ten batůžek měli a k tomu volný vstup, takže si můžeme dopřát někdy v budoucnu výlet s Ondrou navíc.
Něco málo ze zdroje z malého Světa techniky U6:
Jedinečná výstava je umístěná v budově bývalé VI. energetické ústředny v areálu Dolních Vítkovic v Ostravě. Odhaluje tajemství technických vynálezů od parního stroje až po současnost. Návštěvníci zde najdou celou řadu vynálezů, které významně poznamenaly vývoj průmyslu a technického pokroku na území českých zemí ale i ve světě.
Výstava Malý svět techniky U6 je členěna do osmi tematických expozic inspirovaných názvy knih francouzského spisovatele Julese Verna.
Cesta do středu země je první částí expozice. V uvítacím videu návštěvníka do tématiky zasvětí Jules Verne jako průvodce výstavou. Sekce je zaměřena na vývoj od prvotní manuální práce až po vynález parního stroje a jeho použití v průmyslu. Části na sebe tematicky navazují a celek se uzavírá sekcí strojírenství a interaktivní dílnou, kde je možné si vyzkoušet soustružení nebo frézování.
Tajemství ocelového města, druhá část výstavy, seznamuje s průmyslovou historií Moravskoslezského kraje. Návštěvník pozná taje výroby surového železa, jeho přerod v ocel a dozví se jaké je její praktické využití kolem nás. V části naleznete např. laboratoř hutních materiálů, dozvíte se co je to pudlování nebo jak funguje ocelárna.
Cesta kolem světa za 80 dní,je třetí částí výstavy, kde si návštěvník propojí vědomosti z předchozí sekce a pozná praktické využití oceli nejen při výrobě kolejnic, plechů či mostních konstrukcích. Dozví se také zajímavé informace o vývoji železniční dopravy, přesněji budování železniční sítě v České republice. V závěru může nahlédnout do železniční zastávky Nová Role se stanovištěm výpravčího, vyzkoušet si může telegraf a Morseovu abecedu.
Robur dobyvatel,čtvrtá část výstavy je věnována výrobě elektřiny. Návštěvník zde pochopí principy výroby elektrického proudu od magnetické indukce, průmyslové výroby elektřiny až po její každodenní použití.
Pán světa, pátá část výstavy, pojednává o spalovacích motorech, palivech a dopravních prostředcích. Návštěvníkům je k dispozici mototrenažer Honda nebo autotrenažer Škoda Fabia. V sekci jsou k vidění ukázky aut značky Škoda nebo kabina autobusu Karosa B 932.
Ze Země na Měsíc, závěrečná část expozice v prvním patře mapuje oblast letectví a kosmonautiky se zaměřením na českou stopu ve vesmíru. K dispozici je alegorický model přistávacího modulu Vostok 1 nebo letecký simulátor L-200 Morava. Konečné části expozice vévodí ponorka Nautilus kapitána Nema, kde návštěvník najde dobový interiér a vyzkoušet si může i periskop.
Plující město, sedmá část výstavy uvítá návštěvníky v přízemním podlaží vodní plochou. Mohou zde vidět různé typy vodních kol a turbín, model vodojemu nebo animaci klikové hřídele.
Na výstavě bylo mnoho zajímavého nejen pro děti, ale i pro jejich doprovod.
Byla možnost odpočinku na lavičkách, které jsem hojně využívala a pozorovala děj kolem. Bylo tam hodně rodičů s dětmi, babiček a dědečků, ale i samostatné páry bez dětí. Strávili jsme tam hodně hodin a ještě jsme určitě neprošli vše.
Mě se však nejvíce líbilo v ponorce, ale o tom až někdy příště. Mějte pohodové dny vaše Fukčarinka

" PROCHÁZKA LESEM "

16. srpna 2016 v 0:13
Srpen - pondělí

Téma dnešního článku mělo být vaření, ale při úpravě nedělních fotografií z výletu je vše jinak. Zvu vás do lesa, kam jsme si zajeli na procházku v neděli hned po ránu.
Možná to bylo z nostalgie, nevím, ale při nedělní snídani jsme s mým mužem vzpomínali na vesničku, kde bydleli před pár lety rodiče. Na blízký lužní les, na řeku, na naše procházky a jízdy na kole po okolí. Během chvilky jsme se rozhodli, že se do Věřňovic, tak se ta vesnička jmenuje, zajedeme podívat. Pokud někdo doufá v hřibařské úlovky, tak musím zklamat, krom této "babky" a pár holubinek v lese z hřibů nebyl ani jeden. Zato spousty slimáků v ulitách, tyto červení broučci - odborný název bude vědět určitě Jaruška - Tichá pošta ...
Lužní lesy v okolí jsou od 15. 5. 1989 přírodní památkou - více zdroj: http://www.turistika.cz/mista/vernovice. Procházky tam jsou moc hezké za každého ročního období, vyjma dnů inverze, kdy není radno vycházet v oblasti Karvinska ven. Ovšem nedělní dopoledne v lese bylo příjemné.

Moc se mě líbila tato kytička na kraji lesa, kterou jsem ještě nikdy neviděla. Vzala jsem na pomoc Google a vida, je to Černýš hajní, řazený kdysi mezi krtičníky. Černýš proto, že při sušení zčerná. Mě se líbí moc v plném květu neusušený. Trochu mě zklamalo, že je taková krásná kytička jedovatá.
Poslední snímky z okraje lesa a návrat k autu a pak cesta domů. Přes most a řeku Olši, kolem kapličky svatého Isidora.
Nakonec jsme hned domů nejeli, ještě byla zastávka v restauraci Depo na kafíčko.
Mašinka si to přifrčela s naší objednávkou za chvilku a my se smáli a koukali jak malé děti a bylo nám blaze. Ledová káva mě osvěžila natolik, že být tam opravdový Myšák s kytarou, tak se přidám aspoň zpěvem, když ne tancem.
V pozdním nedělním odpoledni, kdy jsme zaslouženě při knížce odpočívali, nás navštívilo naše sluníčko vnuk Míša. Neděle se vydařila, všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" ŘEKA MALÁ OBEC V PODHŮŘÍ BESKYD"

9. srpna 2016 v 16:21
Srpen - úterý 2016

Do přírody v podhůří Beskyd jezdíme s mým mužem velice často. Včera to byla obec Řeka, kde jsme se na naší oblíbené procházce kolem řeky Stonávky pokochali pohledem na přírodu a také na dvě roubenky, které stojí v těsné blízkosti. Jedna je velmi letitá a druhá vznikající nedávno, o níž byl také pořad v televizi "Toulky za cechy a řemesly".
Dvě roubenky - na levé straně nově postavená, v pravo letitá ...

Ač jsem věděla, že majitelé nejsou doma, netroufala jsem si jít ke staré dřevěnce blíže ...
Něco málo ze zdroje o obci Řeka:
Řeka je půvabná, typicky horská vesnička na stejnojmenné říčce, která je ukryta v hlubokých údolích stíněných zalesněnými hřbety okolních Moravskoslezských Beskyd dosahujících zde tisícimetrových nadmořských výšek. Podstatná část území obce spadá do chráněné krajinné oblasti Beskydy, je jednou ze dvou obcí mikroregionu obcí povodí Stonávky s největší nabídkou cestovního ruchu v oblasti horské turistiky, rekreace a odpočinku. V současnosti zde žije téměř 500 stálých obyvatel, ale vesnička ožívá především intenzivním cestovním ruchem v zimní i letní turistické sezóně, ale i časně z jara a pozdě na podzim mimo jiné zásluhou místních chatařů.
V samotné obci se nachází několik typických starých roubených chalup, z nichž některé slouží dodnes svému původnímu účelu, jiné jako rekreační chaty obyvatel nedaleké ostravské průmyslové aglomerace. Rekreaci a turistice slouží také několik rekreačních středisek a horských chat ukrytých v okolních horách a koupaliště s ohřívanou vodou. Horské hřbety, údolí i svahy nabízející překrásné výhledy do okolní krajiny a skrývající se malebná přírodní zákoutí jsou zpřístupněna řadou stezek pro pěší, pro cykloturisty i jezdce na koních. V zimním období jsou protkány sítí běžeckých stop, lyžařskými sjezdovkami a vleky. Také okolní obce v podhůří mají návštěvníkům co nabídnout - turistické zajímavosti, řadu společenských akcí a příjemné prostředí, které může zpestřit pobyt návštěvníků Řeky.
Posezení u blízkého splavu bylo příjemné, blízké statné lípy nabízely svůj stín ...
Cestou domů, jsme se na chvilku zastavili v sochařském parku, odkud je moc krásný pohled na Beskydy.
O parku více až v některém mém dalším článku. Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" HOUBAŘENÍ "

30. července 2016 v 20:45
Červenec - sobota
Dnešní den bych nenazvala "houbařením", neboť na houby se jezdí dle houbařů hned po ránu, kdy je v lese ještě skoro tma a rosa, to aby bylo hub co nejvíce.
My jeli dnes na výlet do blízkých Beskyd a pro jistotu si vzali sebou košík a nožík, co kdyby náhodou nám přálo skoro v poledne štěstí. Já si přibalila ještě navrch foťák a první co jsem vyfotila byla Lysá hora.
Následoval les a první houby, ty jsme ovšem nesbírali.
Nádherný pařez ...
Pak konečně houby a malý ptáček, co zřejmě vypadl z hnízda, kterého jsem málem zašlápla. Vyfotit a rychle se vzdálit, neboť bylo slyšet volání jeho rodičů.
Kytičky, které nešlo minout ...
A houby, které na mě taky občas vykoukly, plno borůvčí obsypané borůvkami, které jsem pro jistotu netrhala.
To jsme již z lesa venku a já fotila okolí, zatím co manžel dal košík z houbami do kufru auta a volal nasedat, jede se na kávu.Což já moc ráda slyším, neboť dobrou kávu mám moc ráda a když tam je něco malého jako dnes kávové zrno, tak to mám nejraději.
Tak, nakonec ještě ty houby a pak už rozloučení, jak jinak než pohledem na Lysou horu.

Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" KOUSEK ZA MĚSTEM "

15. července 2016 v 14:58
Červenec - 15. 7. 2016

Občas si vyjedeme do přírody kousek za město, minulou sobotu to byly blízké Třanovice z procházkou kolem řeky a posezením u splavu.
Na kafíčko jsme zajeli do blízké Komorní Lhotky do areálu stáje Moncheri, kde je nejen výborné prostředí a milý majitelé, ale mají tam i dobré kafíčko. Většinou tam končí naše výlety, kde si odpočinem.

Své si tam najdou jak milovníci koní, tak přírody, v letních měsících se tam pořádají dětské tábory a nechybí ani hřiště s dětským koutkem. Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" BRUNTÁLSKO "

9. července 2016 v 0:16
Červenec - 8. 7. 2016

Nedávno jsem měla možnost zúčastnit se výletu - poznej svůj kraj, v mém případě Moravskoslezský - Bruntálsko.Nejdříve jsme navštívili přehradu Slezská Harta, kde nám paní hrázná povyprávěla o přehradě a jejím okolí.
Navštívili jsme blízké rekreačním středisko Avalanche v oblasti Dolní Moravice, kde jsme poobědvali a pak následovala procházka po okolí, prohlídka skanzenu Jesenicka.
Na závěr návštěva hradu Sovinec, kde nám na nádvoří, které má výbornou akustiku přiblížila slečna průvodkyně jeho historii. Dovedu si tam zcela dobře představit koncert vážné hudby.
V prostorách hradu zrovna probíhala k sedumdesátinám výstava fotografa Jindřicha Štraita, kterou měl současně i v Olomouci.
Výlet pořádala Krajská rada seniorů Moravskoslezského kraje a byla jsem moc ráda, že jsem se mohla zúčastnit. Projížděli jsme krásným krajem, silnice byly občas lemovány stromy třešní, což mě připomělo má dětská léta. Třešně na stromech opravdu byly, jen zastavit a utrhnout. Ještě bych mohla zmínit, že autobus řídila sympatická paní řidička, která doslova a do písmena s úsměvem plula krásnou krajinou.
Ještě poslední ohlédnutí za hradem a pak rovnou domů.
Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" PLAVBA LODÍ A DRUHÝ DEN PRAHA "

3. července 2016 v 23:26
Červenec - neděle 3. 7.2016

Pár střípků z výletu - večerní plavba lodí král Jiří Poděbrady - Nymburk …
Určitě není potřeba slov, kouzelný zážitek. Pomalu se stmívalo, zapadající sluníčko jsem vnímala pohledem. Den končil...
Valdštejnská zahrada ...
Následná prohlídka budovy Parlamentu - historie a pak opět procházka a posezení v zahradě, kde byl stín ...
Páv se předváděl a měl co ...
Ještě jeden snímek ze zahrady a pak už foťák mířil do kabelky a já se kochala krásou Prahy ...
Všem vám přeji pohodové červencové dny vaše Fukčarinka

" ZÁMECKÉ PARKY "

13. června 2016 v 18:08
Dnes to vezmu letecky a rovnou přes dva parky. Ten první nás zavedl k "Slezským Hradčanům"
- což je kostel Narození panny Marie s přilehlým zámeckým parkem. Do parku i kostela jsme si zajeli během krátké doby dvakrát. Poprvé zde :http://fukcarinka.blog.cz/1606/novy-clanek a podruhé na "Noc kostelů". Něco málo o historii parku ze zdroje: http://www.mesto-orlova.cz/cz/radnice/zivotni-prostredi/ochrana-krajiny-prirody/14136-zamecky-park.html
Bylo příjemné se v parku projít a posedět.
Druhý, shodou okolností taky zámecký park jsme navštívili v neděli s našim vnukem. Je to park Boženy Němcové nacházející se v Karviné Fryštátě. Na své si tam přijdou jak děti, tak dospělí. Park je oázou klidu a kdo chce, také pohybu.
Cestou do Karviné, jsme udělali zastávku u šikmého kostela, známého pod názvem " PISA". Něco málo ze zdroje:

My jsme se zaměřili na část jak odpočinkovou, tak zážitkovou. Doma při zpracování fotografií, mě napadlo, co se tak našemu vnukovi honilo v tu chvilku, kdy jsem jej fotila hlavou. Byla to jízda na kolečkových bruslích parkem, plavba lodičkou po rybníku a nebo tajemná budova sousedící ze vzdělávacím střediskem, kde jsme parkovali? Kdysi dávno tam byl Janečkův mlýn s malou vodní elektrárnou...
Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" SLEZSKÉ HRADČANY "

10. června 2016 v 15:37
Červen - 10. 6. 2016

Můj středeční ranní pohled na oblohu nenaznačoval ani v nejmenším, že by se měla splnit pranostika - "Medardova kápě, čtyřicet dní kape". Zda ten den později sprchlo, nějak si nevybavuji, ale vím určitě, že do 14 hodiny nepršelo. Krásný den před námi, žádné neodkladné povinnosti nemáme,tak co říkáš, zeptal se mě můj muž, nezajedeme na bezinkový květ? Cestou do blízkého okolí, byla malá změna plánu a my si nejdříve zajeli do Orlové, kterou jsme několik roků vždy projížděli cestou k rodičům.Zajeli jsme na staré náměstí, nad kterým se tyčí kostel, k němuž vedou nádherné schody. Ne vždy tomu tak bylo, trvalo třicet let, než po mnohých opravách kostel a jeho okolí dostalo nynější podobu.
Po schodech jsme nešlapali, dostali jsme se tam z boční strany nádherným parkem, kde stál dříve zámek. Vznik zámku a přilehlého kostela však sahá hluboko do staletí. Něco málo ze zdroje, kde se mimo jiné dočtete o Slezských Hradčanech - http://www.mesto-orlova.cz/cz/mesto/historie-a-soucasnost/




Znak města Orlové se skládá ze tří symbolů - orlice, která je také umístěna nad vstupem do kostela se váže k nejstarším dějinám - vlády Těšínského knížete Měška. Strom - vznik osady v oblasti Lužních lesů a symbol hornictví - dvě zkřížená hornická kladiva.
Znak města Orlové se skládá ze tří symbolů - orlice, která je také umístěna nad vstupem do kostela se váže k nejstarším dějinám - vlády Těšínského knížete Měška. Strom - vznik osady v oblasti Lužních lesů a symbol hornictví - dvě zkřížené hornická kladiva.
Dnes jsem se vrátila pomocí fotografií k nádhernému dni stráveném v místech, které je spojeno s dávnou historií. Kostel uvnitř jsme si mohli prohlédnout tak, jak už to bývá pouze mřížovým. V parku jsme si však poseděli a prošli se jeho zákoutím. Rostou tam moc krásné stromy, ale o tom snad příště. Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka.

" OÁZA KLIDU "

9. května 2016 v 19:30
Květen - pondělí 9. 5. 2016

Nejraději mám slunné rána, kdy se probudím a jako správný senior "nic nemusím". Nutno dodat, že " občas nic nemusím", většinou se ono "něco" vždy najde. V sobotu bylo na programu kouzelné "nic" a tak jsme se po snídani vydali s manželem na výlet. Můj návrh k vodopádům řeky Setiny, nebo na Hukvaldy za liškou Bystrouškou, překonal návrh mého muže - návštěva arboreta v Jablunkově. Jeli jsme tam před pár léty, ale nakonec jsme to tehdy pro příšerné kolony aut vzdali. V sobotu jsme jeli bez problémů. Po cestě jsem fotila z auta mé oblíbené Beskydy ...
Něco málo z historie parku a vůbec plicního sanatoria, které bylo budováno a postupně dáno do provozu v letech 1927 - 1935. Následně v roce 1936 - 1938 založen park v krajinářském slohu dle návrhu architekta J. Rulla z více jak 500 druhy vzácných stromů a keřů. Něco málo ze zdroje:
Jsme na místě, hlásíme se ve vrátnici, kde nám paní z bezpečnostní agentury přeje příjemný pobyt.
Jsme na místě, hlásíme se ve vrátnici, kde nám paní z bezpečnostní agentury přeje příjemný pobyt. Později jsem si uvědomila, že jsme vešli do oázy klidu. Most, pod kterým teče řeka Lomná s krásným kamenným korytem a čistou vodou, následována zajímavým zákoutím paloučků, stezek, rybníčků a potůčků. Vše doplněno sochami Vincenta Makovského a Jana Třísky.
Zvu vás na malou procházku, na které nás doprovázel hojný zpěv ptactva. Občas jsme si sedli na lavičku, kochali se pohledem a vnímali to "ticho" kolem…


U jednoho stromu mě zdržel pohyb ptáků, jeden za druhým co chvilku vlétli do malého otvoru v dutině stromu. Zkuste se zadívat na fotografii dole. Možná tam objevíte hlavičku právě vylétajícího ptáčka. Určit druh se mě nepodařilo.



Po čtyřech nádherně prožitých hodinách jsme se vraceli k autu. Ještě pár slov ve vrátnici s paní od bezpečnostní služby a slib, že se naše návštěva v arboretu nebyla poslední…
Všem vám přeji zdraví a pohodové dny vaše Fukčarinka

" JSOU MÍSTA, KTERÉ MÁM RÁDA"

2. března 2016 v 18:26
Březen - 1. 3. 2016
Je spousta krásných míst, v naší malé zemi, kam se rádi vracíme, které máme rádi. Jsou to místa vzdálená, ale také jsou to místa, jak se říká za humny, nebo také můžeme říct, coby kamenem dohodil.
Takovým místem za humny je pro mě Žermanická přehrada.
Procházky tam mám ráda v každé roční době, ale ty zimní, jarní nebo podzimní jsou těmi nejkrásnější. Přehrada se po létu zklidní, změní se barvy v přírodě v jejím okolí. Pokaždé tam na mě čeká nové překvapení.
Jednou jsou to labutě, podruhé zas právě rozkvetlé sněženky, pučící keře nebo také zpěv ptáků lákajících své partnerky k jarnímu špásování.
(Snímek níže je stávající stav vody v Žermanické přehradě - fotografováno v neděli 28. 2. 2016)
Při poslední procházce se dokonce ukázal na okamžik datel, doktor stromů, aby se vzápětí ukryl mezi kmeny a pokračoval tak ve své záslužné práci.
Za slunného počasí jsou tam vidět v dálce Beskydy a jejich královna Lysá hora.
S našim vnukem Ondráškem tam máme naše kamarády oslíky, kterým vždy přineseme něco na zub.
Letošní podzim na přehradě byl nádherně barevný, ale nebylo nám moc veselo při pohledu na hladinu.

Voda začala ubývat, a já se v duchu těšila na zimu, říkala jsem si, že bude sníh, voda přibude a zas bude dobře. Trochu se stav hladiny zvedl od podzimu, ale i tak je stále vody málo.
(Snímek níže - stávající stav vody v Žermanické přehradě - neděle 28.2. 2016)
Budu věřit, že ještě něco nasněží, tak jako tomu bylo včera u nás, či naprší a hladina vody už nebude tak zoufale nízká a my se budeme procházet kolem té naší přehrady a užívat si poklidné jarní procházky, pozorovat a naslouchat měnící se přírodě.
Přeji vám všem pohodové dny a přikládám ještě jeden snímek z dnešního rána - pohled z okna.

" MÍSTO, KTERÉ MÁM RÁDA"

29. února 2016 v 19:35
Únor - pondělí 29. 2. 2016
Pokud jste si pozorně přečetli nadpis mého dnešního článku, tak si mnozí z pravidelných návštěvníku mého blogu mohou tipnout dvě místa, které mám opravdu ráda. Budou to hory, nebo přehrada? Obojí by bylo správné, dnes to budou hory a to, blízké Beskydy, přesněji Komorní Lhotka a naše sobotní procházka pod horami.
Sobotní slunné ráno nás vylákalo ven, a protože se chci zúčastnit jedné fotografické soutěže, která má téma -"Místo, které mám rád", rozhodla jsem se pro Komorní Lhotku. Naši sobotní procházku jsme začali v blízkosti Bylinných lázniček, které se datují svým vznikem roku 1860. Tehdy do Komorní Lhotky jezdilo na ozdravný pobyt panstvo z Vídně, Prahy, z Krakova a mnoha jiných koutů CK Rakouskouherského mocnářství. Komorní Lhotka byla v té době vyhledávanou lokalitou. Více se však dozvíte na stránkách obce samotné: http://www.komorni-lhotka.cz/dokumenty%5B94%5D-%5Bcz%5D-historie-obce
V dálce jsou vidět polské Beskydy
Několi chaloupek rozstoušených po strání.
Pohled na budovu Bylinných lázní - domeček, z kterého stoupá dým a na jeden ze dvou kostelů, které v Komorní Lhotce jsou. Na fotografii je kostel evangelický.
Přesunuli jsme se na druhý konec Komorní Lhotky k sauně, odkud většina turistů vyráží na blízkou horu Prašivou. Potok, který tam teče, byl v létě úplně vyschlý, nyní již vesele zurčí.
My jsme se vydali směr "Prašivka", ale až tam jsme nedošli, zastavili jsme se na vyhlídce, odkud je moc hezký pohled na další horu, která se tyčí nad Komorní Lhotkou a tou je hora Godula.
Na vyhlídce jsou lavičky na posezení a taky nově houpačka, kterou jsem hned vyzkoušela.
Pohled z vyhlídky směr Ostrava …
Cestou zpět k autu jsem fotila dravce, který kroužil nad poli a vyhlížel kořist.
Sobotní počasí nám přálo, užila jsem si procházky v podhůří Beskyd, nafotila spousty snímků. Poslední byl již za jízdy autem …
Cestou kolem Těrlické přehrady jsem neodolala a vyfotila nejen stav vody, ale také letící Kormorány.
Stav vody je zde zoufalý, ale na Žermanické přehradě, tam jsme byly hned následující neděli je velmi příznivý. O tom však až příště. Přeji vám pohodové dny vaše Fukčarinka

" ZA KAMARÁDEM OSLÍKEM "

14. února 2016 v 19:09

Únor - neděle 14. 2. 2016
Možná se někomu z vás bude zdát, že naše výlety směřují většinou k procházce kolem přehrady. Opravdu je to tak, nejinak tomu bylo i minulou sobotu.
Vždy se s ním vítá slovy kamaráde oslíku, jsem zase tady a krmí jej suchým chlebem.V sobotu jej čekalo u břehu však také jiné překvapení - hledač pokladů. Hned šel pána vyzpovídat a zkontrolovat nalezené bohatství. To mu pán ochotně ukázal. Komentoval obsah plechové krabičky slovy, že namísto pokladu tam měl pán nějaké prašule.
Vody v přehradě mírně přibylo, není to tak dávno, co byla loď na suchu ...
Bylo krátce před polednem a výletníků nás u přehrady moc nebylo. Ptáci krásně zpívali, sluníčko hřálo a já fotila. Choroše na stromě, otvory od datla, který nás svým pravidelným ťukáním nenechal ani chvilku na pochybách o své přítomnosti.
Cestou domů jsme se na chvilku zastavili ve stáji podívat se na koně a poníka.
V neděli k nám přišel nejstarší vnuk pozvat nás na sobotní koncert své skupiny "Světlo". Po chvilce povídání neodolal manžel a s Danielem si zahráli pár hitů z našeho "mládí".
Dnes je neděle, konečně mě přestala trápit krátká viróza a já sem dala opožděně dění z minulého víkendu. Tento víkend
jsem skoro celý proležela v lůžku, na sobotní koncert jsem bohužel nešla. Odpoledne nás nečekaně navštívil vnuk Radim, který u nás nebyl již pěkně dlouho, překvapil nás natolik, že jsem úplně zapoměla se s ním vyfotit. Nakonec ani nevím, zda by souhlasil, dát svou fotku k dispozici. Je z něj najednou mladý muž, tak ten čas letí ...
Nelenila jsem a dočetla knížku od Martina Sixmisth - "PHILOMENA"
Pravdivý příběh irské matky, která svého syna porodila v klášteře, následně byla přinucena souhlasit s adopcí. Je až k nevíře číst, že se toto vše v Irsku dělo zcela nedávno.
Na nočním stolku mám připravenou další knihu a tou je kniha "Lékařka" od Noah Gordona.





Dnešní datum je 14. 2., svátek má Valentýna a Valentýn, ne nebudu se ptát, zda slavíte svátek zamilovaných, který také připadá právě na 14. 2. Má otázka zní, máte ve svém okolí Valentýnu, nebo Valentýna? Já ne, je to zvláštní jméno, napadá mě, že si možná Valentýnky nechávají říkat Týnko. Kdo ví? Nejsem Valentýna, ale dobrotu jsem dostala. Přeji vám pohodové dny vaše Fukčarinka ...

" ŽERMANICKÁ PŘEHRADA A HONÍCÍ SE MRAKY"

29. ledna 2016 v 20:08
Leden - pátek 29. 1. 2016
Nejraději bych dnešní příspěvek uvedla slovy - "Když se honí mraky", ale možná přijdu na jiný název. Dnešní ráno mě probudilo sluníčko, zrovna tak počasí na výlet, pomyslela jsem si. Vnuci odmítli mé včerejší pozvání na oběd ze slovy, že chtějí zůstat dopoledne doma a trochu si poležet. Trochu u nich znamená skoro až do oběda, ale proč ne, měli dnes prázdniny a za tak krásné vysvědčení trocha odpočinku neškodí. Jinak jsou velmi akční, doma se nepovalují.
Na výlet bych je taky nezlákala, tak jsme si vyjeli kousek za město s manželem sami dva. Procházka kolem Žermanické přehrady je osvědčené místo, kde si pročistím hlavu pohledem do dálky na blízké Beskydy.
Jen jsme dojeli a vystoupili z auta, sluníčko si s námi pěkně zahrálo na schovávanou. Začalo navíc pofukovat a věřte nebo ne, pěkně jsme vymrzli.
Mraky se opravdu nad námi honily …
Musím však napsat, že jsme si procházku kolem přehrady nevybrali pouze my, ale i jiné babičky a dědečkové, ovšem s vnoučaty.
Pár snímků "honících se mraků" jsem pořídila mobilem z hráze přehrady. Úmyslně jsem nefotila přímo stav vody. Stále jí je málo, ale musíme doufat, jak se říká, že bude líp.Možná i tak, jak tomu bylo v roce 2010 ...
Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" KOUSEK ZA MĚSTEM "

27. prosince 2015 v 18:06
Prosinec - neděle 27. 12. 2015
Vzbudila jsem se do slunného rána, počasí lákalo ven a já si říkala, že aspoň kousek za město by bylo ideální. Řekni si, kam chceš, tam pojedeme, nabídl se manžel. Určitě věděl, že to bude Komorní Lhotka nebo přehrada. Vyhrála to Žermanická přehrada, chtěla jsem se projít místy, kde kdysi býval hřbitov.
Překvapilo nás parkoviště plné aut, ale nakonec to nebylo tak hrozné, většina lidí zůstala blízko hráze. My jsme se vypravili blíž k faře, která tam doposud stojí a k místům bývalého hřbitova.
Vody je opravdu čím dál méně, překvapilo mě spousta škeblí a taky spousty odpadu.


Přicházíme k místu, kde dříve býval hřbitov, znám toto místo pouze ve stavu pokryté hladinou vody.



Schody vedoucí na hřbitov a pohled k hrázi přehrady.

Voda je nádherně čistá, což až tak v sezóně nebývá. Ještě jeden záběr na schody…




" VÝLET DO OKOLÍ MĚSTA "

20. prosince 2015 v 20:35
Prosinec - neděle 20. 12. 2015

Nevím jak kdo z vás, ale já si občas udělám inventuru ve svém výletování a pojednou zjistím, že něco zajímavého mám kousek od svého bydliště a vlastně jsem tam ani nebyla, nebo byla a nedošla do konce. Tak to bylo před pár lety v obci Petřvald u Karviné. S klubovými přáteli jsme tehdy navštívili Technické muzeum- více zdroj: http://www.msregion.cz/cz/kultura-umeni/muzea/technicke-muzeum-v-petrvalde-4145/
Lákala mě procházka ke kostelu, který stojí na kopci malý kousek od muzea. Cesta vzhůru je lemovaná kapličkami, jedná se o "Křížovou cestu". Prohlídka muzea se dost protáhla, venku bylo teplo, sluníčko pálilo a tak jsem se ani nedivila, že se už všichni viděli v blízké restauraci na kafíčku a pivečku. Řekla jsem si, že nebudu trhat partu a ke kostelíku se projdu jiný den společně s manželem. Trvalo to několik roků, až dnes jsem procházku uskutečnila.
Byl krásný slunný den, což je vidět i na fotografii, jen jsem byla zklamaná, že tam u dveří není krásná stará klika, ale úplně obyčejná a taky, že jsou kapličky pod zámkem. Představovala jsem si, že vše bude otevřené. Nefotila jsem dále, jen jsem vnímala krásný den.
Nakonec jsem si řekla i tak mám v duši splněno a cítila jsem se vnitřně spokojená.
Něco málo z historie farnosti ze zdroje:
První zmínky o obci Petřvald pocházejí dle historických pramenů ze 14. století. O farním kostele pak nacházíme záznamy z roku 1390. Rovněž je známo, že v polovině 17. století byl kostel luteránský, stejně jako naprostá většina věřících. Roku 1654 však byl kostel luteránům odňat a dostal se pod správu šenovské farnosti. Přestup věřících na katolickou víru byl procesem dlouhodobým. Kostel dle zprávy roku 1679 byl zasvěcen sv. Bartoloměji. Jednalo se o stavbu jednoduchou, celodřevěnou, včetně vnitřního vybavení a rovněž dřevěné zvonice. Na začátku 18. století byl na původním místě postaven nový dřevěný kostel, zasvěcený sv. Janu a Pavlu.
Výrazný zlom v životě farnosti byl příchod hraběte Jindřicha Larisch-Mönnicha, vlastnícího petřvaldské panství od roku 1835. V témže roce byla zahájena stavba nového zděného kostela. Dřevěný kostel byl zbourán a jeho dřevo použito na stavbu sýpky na prostředním dvoře ( dnes na tomto místě stojí Kulturní dům). Nový kostel byl slavnostně vysvěcen generálním vikářem rakouské části vratislavské diecéze Pavlem Prutkem 15. července 1838. Stavba však byla dokončena již v roce 1837, kdy začal sloužit potřebám věřících. Foto - zdroj.
Kaple Křížové cesty, které se nacházejí podél silnice stoupající ke kostelu, pocházejí z roku 1843.
Petřvaldský kostel se šesti sochami a kaplemi křížové cesty je zapsán do seznamu kulturních památek.

Při návratu domů jsme projížděli kolem jednoho obchodního řetězce, kde bylo zaparkováno spousta aut. Na otázku manžela, zda tam také nechci něco koupit, jsem jen zavrtěla hlavou a v duchu si pomyslela dnes tedy ne. Nebudu si přece kazit tak krásný den vaše Fukčarinka

" MODELY ŽELEZNIC VE LHOTĚ U OPAVY "

16. prosince 2015 v 16:40
Prosinec - středa 16. 12. 2015

Nevím ani kdo z nás dvou to byl, zda manžel nebo já, jednoho dne nás upoutala na internetu pozvánka železničních modelářů z Lhotky u Opavy na jejich výstavu. Věřte, nelitovali jsme, bylo co obdivovat.
Z našich vnuků přijal pozvání pouze náš nejmladší Ondrášek. Nedávno měl svátek a tak byl výlet pro něj vlastně zážitkovým dárkem od nás.Nejdříve tak jako na správné železniční cestování bylo potřeba zakoupit jízdenky.

Dospělý za 30,- Kč a děti nad 1m 10,- Kč.
Hned u vchodu nás přivítal pan průvodčí, kleštičkami označil kontrolu jízdenek a pak už jsme mohli nastoupit do pomyslného vláčku a toulat se krajinou.

Vlaky se tam míhaly jak nákladní, tak osobní. Po silnici uháněly auta, autobusy a vše mě připomínalo mé dětství. Dokonce bylo vidět koupající se děti v rybníce, skutečná nádraží a mnoho dalších obrazů, které se míhaly cestou vlakem ve vzpomínkách mého dětství.


Chvilku jsem vyzpovídala pana průvodčího, byli jsme prvními návštěvníky, tak byl čas, ale pak se začali trousit tatínkové a maminky společně s dětmi, několik babiček a dědečků a bylo vidět, jak všechny výstava upoutala.

Většinu všeho vystaveného si modeláři vytváří sami, obdivovala jsem krásnou krajinu s mnohými detaily, samozřejmě také všechny dopravní prostředky, železnici. No prostě nádhera, smekám. Také jsem to vše napsala do návštěvní knihy, která tam byla k dispozici. Pochválila jsem zapojení mládeže nazvaného vtipně dospělými - "modelářským potěrem".
Kdo by měl zájem dozvědět se něco více, zde je odkaz na stránky tamních modelářů:

Všiměte si do detailu vypracované zeleninové zahrádky včetně " kadibudky", řeky, nebo potoka ...
Určitě souhlasíte, že je to vše nádherné a bylo na co se koukat...

To je pro dnešek vše, jen se ještě zeptám, jezdíte rádi vlakem, kdy jste jeli naposledy? Nedá mě to a do třetice se zeptám, kam byste si přáli jed vlakem na výlet? Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" PODZIM U ŽERMANICKÉ PŘEHRADY " "

28. října 2015 v 14:24
Říjen - středa 28. 10. 2015


Dnes se ještě vrátím k našemu sobotnímu výletu k Žermanické přehradě …
K porovnání hladiny dám tu dvě fotografie z roku 2013 …
Jsou sice z období jara, ale je na nich vidět, že voda sahá až k travnatému břehu …



Poslední podzimní fotka pořízená na sobotním výletu kousek za město …


To je pro dnešek vše, přeji vám pohodový prodloužený víkend, pokud ovšem nemusíte do práce anebo tak, jako já zítra k lékaři na plánované vyšetření.
Vaše Fukčarinka

"PŘEHRADA OLEŠNÁ "

21. září 2015 v 19:10
Září - pondělí 21.9. 2015

V blízkém okolí našeho města máme dvě přehrady - Těrlickou a Žermanickou. Na procházky kolem přehrad jezdíme v každém ročním období, občas zajedeme i na přehradu Olešná, která je o trochu dál, ale i odtud je vidět na blízké Beskydy.
Podrobnosti o přehradě něco málo ze zdroje.
Přehradní nádrž byla vystavěná v roce 1964 na řece Olešná. Zemní hráz je dlouhá 393 m, vysoká 18 m, celková vodní plocha činí 4,27 mil m?, délka vzdutí je 1,7 km.

Vodní nádrž ve Frýdku-Místku slouží k rekreaci, je vhodná ke koupání a vodním sportům, ale voda není pitná. V areálu příměstské rekreační oblasti se nachází autokempink, restaurace a občerstvení, hřiště na volejbal, nohejbal apod., je zde možnost provozovat jachting, windsurfing, apod., v areálu je i naturistická pláž.




V roce 2005 byl v areálu otevřen zábavný aquapark s atrakcemi (bazénky, tobogány, vodní hřib, chrlič, vodní dělo, proudový kanál, masážní trysky, lehátka, vodní ježek, perličková koupel a šplhací síť.
V areálu přehrady je pamatováno jak na děti, tak na dospělé. Jak fotografování, tak procházka mě patřičně unavila a tak jsem nepohrdla manželovým pozváním na vynikající zmrzlinu.Manžel si neodpustil a při té dobrotě mě vyfotil. Tak nevím, váhám tam nad kaloriemi, či nad tím zda jsem vše vyfotila dle mých představ? Každopádně vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka


" BESKYDY - BÍLÁ"

17. listopadu 2014 v 13:47
Listopad - pondělí 17.11.2014

Venku smog, držím se doporučení " ven raději nevycházet". Probírám fotografie z výletů, hledám informace k danému místu. Co jsem našla ve zdroji:
Obec Bílá leží v údolí říčky Bílé. V rekreační oblasti Beskydy, jihovýchodně od města Frýdek-Místek. Základ obce tvoří 8 částí, tři z nich patřily k obci Ostravice. Osady jsou Baraní, Bílá, Mezivodí, Konečná, Vjadačka, Hlavatá, Třeštík, Bumbálka. Obec je typická velmi rozptýlenou zástavbou. Má charakter horské obce. Jihovýchodně od obce, pod vrchem Zbojnická, se údajně setkali vůdci zbojnických družin Ondráš a Jánošík. Celá oblast je rozbrázděna hustou sítí bystřin a potůčků, bohatě zalesněná.
Bílá sousedí na severu s obcí Staré Hamry a na východě vede hranice se Slovenskou republikou.
Cílem většiny našich výletů jsou blízké Beskydy. Dnes zde vzpomenu na výlet do obece Bílá, přidám zde něco málo ze zdroje:
Obec Bílá leží v povodí Černé a Bílé, dvou potoků, které jsou od pramenů svých četných přítoků hlavními zdrojnicemi řeky Ostravice. Dřevěný kostelík sv. Bedřicha ve švédském slohu, postavený roku 1875.
Nedaleko kostela, na odbočce u potoka Velká Smradlavá, byl v roce 1906 postaven arcibiskupský zámeček.
Zámeček se mě moc líbil a tak jsem si jej vyfotila:
Kolem byla velká zahrada, představovala jsem si jak tam za pěkného počasí trávím čas na pohodlném křesílku s knížkou v ruce. Obec Bílá je vyhledávanou oblastí v každé roční době. Dále opět zdroj.:
Na svazích kopce Zbojnická (776 m n.m.) se nachází zimní areál. Tvoří ho řada sjezdových tratí nižší až střední obtížnosti. Všechny sjezdovky jsou uměle zasněžovány technickým sněhem. Konají se zde mnohé významné sportovní akce. Součástí areálu je Snowpark. Jedna z nejhezčích běžeckých tras vede od horní stanice vleku na hřeben Moravsko-slovenského pomezí. Také trať k Mezivodí je dobrým tipem pro běžkaře.
My jsme se vydali dál údolím od loveckého zámečku:
Došli jsme k pramenu Smradlavky, současně s námi tam byla rodinka ze Slovenska. Čerpali si vodu do velkého kanystru. Paní nám prozradila, že je výborná káva zalitá právě touto vodou z pramene. Ujistila nás, že vůbec nesmrdí, ale naopak získá na chuti. Nevím, nezkoušela jsem.
A zde opět něco málo ze zdroje:
Bílá studánka je součástí Přírodní památky Prameny Zrzávky. Je to sice slabý, ale udržovaný sirný pramen. V roce 2009 byla studánka nejprve téměř zničena bleskovou letní povodní a pak opravena a zastřešena.
Pokračovali jsme dál, ale to už kousek lesem. Řekla jsem si co kdyby tam byli hřiby?

A byli, nádherní, schovaní v mechu.
Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka
 
 

Reklama