VAŘENÍ PEČENÍ NEMUSÍ BÝT TRÁPENÍ

" SVATOMARTINSKÉ "

Úterý v 17:25
LISTOPAD
Jak jinak i u nás byl Svatomartinský oběd, sice trochu pozměněný a opožděný, místo husičky byla Vodňanská chlazená kachnička, která se náramně povedla, k tomu nechybělo zelí červené i bílé, knedlík bramborový a také kynutý, víno Svatomartinské - Modrý Portugal. Opět se nám potvrdilo, že drůbež pečenou vcelku musíme před vložením na pekáč nejdříve řádně promasírovat - myšleno v části prsíček, dobré je také takzvaně "naklepat" obráceným příborovým nožem- rukojetí, poté pak uvnitř nejen osolit, ale také vytřít česnekem a majoránkou, vyložit čtvrtky oloupaných jablíček. Než posolíme zbylou vrchní část drůbeže, doporučuji pár vpichů slané vody opět do prsíček. Drůbež pak v této části získá lahodnou chuť, naklepáním pak není vláknité, pak už jen zbývá mírně dosolit z vrchu a můžeme vkládat do pekáče, samozřejmě na špejle, ať se nám zespodu drůbež, v našem případě kachnička nepřichytí. Podlijeme hrnkem vody, omastek nedáváme, ten se nám vypeče sám při pozvolném asi tak dvouhodinovém pečení, kdy co chvíli nejen podléváme, ale také převařenou vodou doplňujeme, tuk vypečený asi tak po hodině vysbíráme, ať nemáme příliš mastnoty. Na závěr zvýšíme přísun tepla, abychom získali vypečenou kůrčičku.
Zelí červené jsem připravila klasicky na cibulce, červené, jak jinak s přidáním oloupaných jablíček, tří hřebíčků, trochu mletého pepře a kmínu, soli a to vše podlité Svatomartinským Modrým Portugalem. Víno necháme odpařit a pak doléváme vodou až do fáze, kdy je zelíčko připravené k dochucení. Na přání mého muže přidala jsem nepatrně zásmažky, neboť dle jeho přesvědčení, zelí bez zásmažky není zelí. Té tam bylo tak nepatrně, že by naše babi dodala své oblíbené: "Vlk se nažral a koza zůstala celá", špetka cukru a octa dodala na chuti a pak už jen zbývalo popřát si dobré chuti a pustit se do jídla.
Všem přeji pohodové dny a připíjím na vaše zdraví Svatomartinským vínem vaše Fukčarinka

" BUBLANINA OD JEŽURKY "

5. července 2018 v 13:53
ČERVENEC 2018

Člověk míní a čas mění, zrovna tak to bylo s fotografiemi náramné dobroty, na kterou jsem našla recept u Libušky - "Ježurky". Bublaninu peču často, ale tak jak zněl recept od Libušky, takto ji neznám.
Tu musím co nejdříve vyzkoušet, říkala jsem si a přemýšlela jaké ovoce koupím. Zároveň jsem doma dělala inventuru v potravinách, zda mám vše potřebné k pečení. Bublaninu jsem pekla v červnu a až nyní došlo k vložení fotografií a receptu na blog.
Recept u Libušky - Ježurky najdete zde, ale pozor až v komentářích!!!
Raději jsem jej zkopírovala, snad se Libuška nebude zlobit:
1/4 kg tvarohu,
1/4 kg polohrubé mouky
1/4 kg cukru
1/4 kg hery
2 vejce
1 prášek do pečiva
Heru, vejce a cukr ušleháme,( já tam ještě cvrkla trochu rumu. Jednak pro vůňi, jednak rum snad nadlehčí těst)), pak přidáme mouku, prášek a tvaroh. Je to rychlé a opravdu moc dobré.
Doma krom tvarohu, ovoce a hery bylo vše, dokonce ještě než jsem stačila zajít chybějící koupit, přinesl manžel skvěle vypadající, třešně a meruňky.
Tvaroh a hera, byla zakoupená a za chvilku dokonce upečená bublanina. Jak Libuška píše, tak opravdu třešňová bublanina dle jejího receptu byla vynikající.
Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" KYNUTÉ TĚSTO NA SLANO "

14. června 2018 v 16:16
ČERVEN 2018

Vaření, pečení, není pro mě trápení. Po pravdě, pokud se mě nechce, tak nevařím, ani nepeču, vytahuji z mrazničky. Občas se i přinutím, ale to výjimečně, neboť vařím ráda, vařím prý i dobře.
Dnes jsem uvažovala co ze zbytkem droždí, nedávno tomu jsem z poloviny dávky upekla reveňový koláč.
Dnes padla volba na pizza šneky z kynutého těsta. Použila jsem univerzální recept na kynuté těsto od paní Jitky. Snad se nebude zlobit, ale je tak moc dobré a moc dobře se s ním pracuje:
Trochu jsem si jej upravila ubráním cukru - toho jsem opravdu dala pouze půl kávové lžičky do vlažného mléka a přidala rozdrobené droždí. Uvažovala jsem, že by tam cukr ani být nemusel, neboť v porovnání s těstem na houskový knedlík tam vlastně taky cukr nedávám.
Cukr už spolu s mlékem a droždím vytvořil kvásek a ten jsem přidala k 25 dkg polohrubé mouky, do které jsem pěkně raději hodně hluboko přidala sůl, tak dvě špetky. Až jsem začala mít obavy, zda to nebude slané. Hluboko proto, že naše babi říkala, že se sůl nemá potkat s droždím, pak těsto nevykyne. Vždy si na naši babi vzpomenu, když připravuji kynutý houskový knedlík, kde mnu droždí se solí. Přímo cituji z receptu " k rozdrobenému droždí přidáme sůl a mneme", rozuměj, mícháme vařečkou. Tak nevím, proč cpu sůl do kynutého těsta ať slaného, či sladkého až na samé dno mouky. Snad pro to známé, maminka a babička má vždy pravdu anebo je to už síla zvyku. K mouce se solí a kvásku, přidala jsem dva žloutky a prohnala hnětačem, přičemž jsem po trochách přidávala deci oleje. Ještě nakonec ručně pár máchanicí s těstem, zasypat po povrchu hladkou moukou a nechat kynout.
Mezitím jsem si měla připravit směs z oloupaných rajčat podušených s česnekem, bazalkou a tymiánem. Tak to se mě dnes nechtělo ani náhodou, šéfa nad sebou nemám žádného. Do misky jsem si dala kečup, přidala tři větší stroužky česneku, tymián a bazalku, promíchala. Do další misky přichystala strouhanou nivu a namísto delší přípravy směsi, měla volno na kafíčko s křížovkou. Přísahám, mít domácí rajčata ze zahrádky, obejdu se bez kafíčka a křížovky. Do obchodu pro rajčata se mě tedy nechtělo, vyluštěno, kafé vypité, těsto vykynuté. Rozváleno na plát, potřela jsem těsto směsí "z rajčat" a posypala strouhanou nivou. Zamotala do tvaru závinu, rozkrájela na menší dílky a ty dala na plech vyložený pečícím papírem. Všechny takto vzniklé šneky potřela bílkem a dala péct do trouby na 190°C.
Vůně libá se linula naší mini kuchyní, to jsem již škrábala brambory na oběd, maso pečené zůstalo od včera, k tomu bylo potřeba připravit okurkový salát s bílým jogurtem. Pokud si pospíšíte, tak šneky ještě máme, nikdo z vnuků dosud nepřišel. Okurkový salát není, ale i tak vám všem přeje pohodový zbytek dne Fukčarinka

" MÁME HOTOVO"

1. dubna 2018 v 1:54
DUBEN 2018

Dnes byl den "blbec ", tedy aspoň u nás doma a to hlavně v kuchyni. Vnuka přivezla snacha na hlídání ráno hned před desátou. Jelikož je vnuk již od konce února již po třetí nemocen, snažili jsme se jej udržet na lůžku. Cosi trochu pomohla nová stavebnice lego, se kterou se hned mezi dveřmi vytasil a pak také naše střídavá péče.
Nicméně měla jsem v plánu pro naše návštěvy šmigrustníků upéct jak je zde ve Slezsku zvykem "Šoldru", neboli také "Plecník". Recept od manželovi maminky jsem dávala dohromady dva roky, pokus, omyl a nakonec se podařilo. Kynuté těsto zadělané vlažnou polévkou z uzeného masa. Pár roků jsem do kynutého těsta vkládala jak opečenou velikonoční klobásu, tak dva druhy uzeného masa - krček a bůček. Vše v těstě zapekla a následně se koštovalo společně se šmigrustníky, k tomu vínečko, či slivovička. Letos jsem si řekla, že by mohla být změna. Upeču Šoldru z těsta od paní Jitky, jen si je trochu upravím univerzální těsto kynuté od paní Jitky k nahlédnutí zde:http://yorga.blog.cz/0704/univerzalni-recept-na-kynute-buchty
Těsto na Šoldru má být slanějšího rázu, zadělávané vlažnou uzenou polévkou, ta se již v hrnci vařila s cibulí a česnekem, bobkovým listem, s pár kuliček nového koření a pepře.
Do velké zadělávací mísy jsem prosila 1 kg polohrubé mouky, 1, ½ čajovou lžičku soli. Přidala jsem 6 žloutků, promíchala a připravila 2dcl stolního oleje, rovněž pokojové teploty a k tomu dolila 1,5 dcl rozpuštěného sádla. Sádlo prý dodává křehkost.
V hrnečku jsem měla 2 kostky droždí rozdrobené ve vlahé uzené polévce, kam jsem před vložením droždí přisypala 1,5 polévkovou lžíci cukru. Přikryla utěrkou a nechala kvásek vzejít. Ve spolupráci, s mým mužem nejen slovním typu, máš tam dost soli, není tam moc omastku. Myslíš, že bude letos " Šoldra zase fajná". Jsme jednak míchali růčo - fůčo, ale taky pěkně hnětačem. Už jsem měla na jazyku, bude-li pokračovat dál v takto odborných radách, může zůstat v kuchyni sám. Máme totiž malou kuchyňku a tak jsem v ní raději sama. Postupně jsme vmíchávali olej a těsto tvořilo bublinky a dávalo nám tak na srozuměnou, že to už by jako stačilo. Povrch těsta jsem posypala hladkou moukou, uzavřela mísu poklopem a řekla děj se vůle boží. Za hodinku, to už jsme stihli vypít kafíčko, pochválit vnuka za postavené monstrum z nového lega, bylo potřeba věnovat krátký čas "Šoldře". Těsto krásně nakynulo, pracovalo se s ním výtečně a tak brzo se skvěl na plechu s výším okrajem vyloženým pečícím papírem váleček těsta, které bylo potřeba po 15 minutách dalšího kynutí potřít bílkem a pak šoupnout do trouby předehřáté na 200°C.


Celkem jsem pekla 35 minut, po 25 minutách jsem zkusila špejlí, pak troubu vypla a nechala dojít. Po vyndání z trouby pomázla jsem Šoldru po povrchu rozpuštěným máslem. Šoldra je nadýchaná, hebounká, chutná buď jenom tak anebo právě s tou klobásou a uzeným masem. Mějte pohodové dny vaše Fukčarinka

" VIŠŇOVÉ ŘEZY"

30. března 2018 v 20:11
BŘEZEN 2018
V únorových pochmurných dnech jsem objevila na blogu Jarušky "Tiché pošty" recept na buchtu. Buchtou ji nazvala Jaruška, ale na letáčku s receptem, který objevíte zde http://tichaposta.blog.cz/1802 jsou uvedeny "Višňové řezy". Nemusela jsem se dlouho přemlouvat, abych tuto " buchtu" od Jarušky vyzkoušela. Dnešním dnem se Jaruško přimlouvám, za správné pojmenování pro příště, neboť je to famózní dobrota a zaslouží si být uvedena jako "Višňové řezy". Doufám, že jak Jaruška, tak i ostatní budete brát výše napsané jako žert, ale řezy si co nejdříve upečete.
Trochu jsem si upravila původní recept, zdála se mě dosti vysoká spotřeba tuku jak v receptu základním, tak v krému, ale každý dle svého. Závěr je takový, že nejen nám, ale i návštěvě, která asi tak za dvě hodinky po uložení řezů do ledničky přišla na kafíčko. Zjistím si však, zda je možné zakoupit menší skleničku višní, mimochodem byly již vypeckované a tím pádem bych pekla řezy z poloviční dávky.
Postupovala jsem takto: nejdříve bylo potřeba nechat okapat na cedníku višně 0,75l. Namísto původního receptu zaměnila jsem tuk héru 250g za 1,5 dcl oleje, cukru oproti původního receptu jsem dala 20dkg, přidala špetku soli, trochu vody namísto mléka 1- 1,5 dcl, 3/4 prášku do pečiva, kakao nemáme v těstě v oblibě, přidala jsem v závěru do třetiny těsta nastrouhanou čokoládu.
Žloutky jsem šlehala s cukrem, postupně přidávala olej a vodu, mouku s práškem do pečiva a na závěr lehce vmíchala sníh. Na plech s vyšším okrajem vyložený pečícím papírem nalila jsem větší část světlého těsta, pokladla hustě višněmi. Do zbytku těsta asi tak 1/3 přidala čokoládu a nalila na višně. Pekla jsem v předehřáté troubě na 180°C zhruba 30 minut.
Krém: šťávu z višní jsem doplnila do ½ litru vodou, přidala 1 vanilkový puding a vařila do zhoustnutí. Zjednodušila jsem si vaření pudingu přidáním cukru až na závěr 2 lžíce, nepřichycuje se ke dnu. Másla na krém jsem použila 15 dkg a polovinu přidala do chladnoucího pudingu ihned. Zbytek pokojové teploty až při šlehání krému. Mezitím, než puding vychladl, připravila jsem ve vodní lázni potřebnou čokoládu s přidáním kousku másla na polití řezů.
Všem vám přeji pohodové Velikonoce, a pokud se rozhodnete "Višňové řezy" vyzkoušet, tak pohodové pečení. Zítra se vrhnu na pečení již tradiční "Šoldry", kde se chystám vyzkoušet univerzální kynuté těsto od paní Jitky, který najdete zde: http://yorga.blog.cz/0704/univerzalni-recept-na-kynute-buchty Výborně se mě s tímto těstem pracuje, změnu udělám pouze v tom, že snížím cukr na polovinu, mouku dám polohrubou a namísto mlékem těsto zadělám jak je to tradicí u nás ve Slezsku uzenou polévkou. Takto "Šoldru" pekla maminka a babička manžela.
Kdo by chtěl péct z původního těsta, které jsem dříve používala je k nahlédnutí zde : http://fukcarinka.blog.cz/1303/recept-na-pravou-slezskou-soldru
Šoldru peču z 1kg mouky, ale už druhým rokem bez zapékání klobás a uzeného, to podávám na talířku zvlášť. Důvodem jsou děti a vnoučata, znáte to, ten nejí to a ten zas toto a tak je to pro nás všechny výhodnější. Vaše Fukčarinka

" UNIVERZÁLNÍ KYNUTÉ TĚSTO OD PANÍ JITKY "

5. března 2018 v 19:43
BŘEZEN 2018

Dukátových buchtiček a palačinek se můj muž snad nikdy nepřejí. Občas je zařadím do našeho jídelníčku, tak tomu bylo minulý týden v pátek.
Na buchtičky jsem použila univerzální těsto od blokařky paní Jitky. Recept na kynuté univerzální těsto najdete zde: http://yorga.blog.cz/0704/univerzalni-recept-na-kynute-buchty Těsto jsem udělala z celé dávky, na jeden plech buchtičky a na druhé dva povidlové šneky.
Na těsto jsem použila droždí v kostce, ne sušené. Hnětač a pak na chvilku manželovi ruce, to aby měl pocit, že to těsto bude vypracované jeho zásluhou.

Byl u nás nemocný vnuk Ondrášek, neměl moc chuti do jídla, dal přednost drůbežímu vývaru. Zachránila nás dcera, která si pochutnala, zbytek jsem poslala vnukům. Sama dávám přednost masu, ale buchtičkám s krémem jsem neodolala. Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví vaše Fukčarinka

" SUPERPOTRAVINA "

1. března 2018 v 18:33
BŘEZEN 2018

Dýně je pro svůj vysoký obsah vlákniny řazena mezi superpotraviny. Těch je, co se počtu týká čtrnáct. Obsahuje alfa a beta karoteny, což jsou antioxidační a protizánětlivé látky, vitamín C draslík, hořčík a kyselinu pantotenovou - vitamín B5. Nebudu dál psát o výjimečnosti dýně, které mě nebyli až tak dopodrobna známé, ale věděla jsem, že je to velmi zdravá potravina, ze které se dá mnoho dobrého v kuchyni vykouzlit. Dýní je mnoho druhů, mé počátky experimentovaní byly s dýní Hokkaidó, ale pokukovala jsem dál po dýni máslové. Nyní už jen "máslovou". Je jemná, lehce aromatická, sladká, s jemným oříškovým nádechem, ale nic z toho nenaruší chuť vynikající polévky.Po snadném oloupání vás překvapí krásná oranžová barva a minimum semínek.
S máslovou dýní jde vaření snadno. Můžete si zvolit, zda dýni po vydlabání semínek naplníte vámi zvolenou směsí a zapečete, nebo z ní připravíte dezert, receptů je plno. Ačkoliv vždy, když dýni přinesu domů se záměrem přípravy dezertu, nebo zapečení skončím u polévky.
Tak tomu bylo i nyní v tyto mrazivé dny, kdy vydržíte venku pouze krátkou procházku, pokud u vás nevládne smog, tak jako u nás.
Dýni jsem si oloupala, vydlabala semínka, pokrájela na menší kousky a dala opéct do hrnce na kousku másla, přidala tymián. Zatímco se dýně na nejnižším stupni opékala, připravila jsem si kousek zázvoru, mrkve, petržele, celeru, česneku a jednu chilli papričku a vše postupně pokrájené na malé kousky přidávala k dýni. U zázvoru jsem si dala obzvláště záležet, na "pídí" kouscích. V závěru opékání vzpomněla jsem si na kari koření a pak už jen zbývalo dolít vodu a přivést k varu. Nu což, trochu pepře neuškodí, namlela jsem rovněž a vhodila tři kuličky nového koření, tím nic nezkazím, zbývalo jen osolit. Polévka se vařila mírným varem a vůně přilákala manžela nahlédnout pod pokličku. Bude dýňová, co tak krutony, zněla otázka, můžeš i krutony. Chtěl chlebové, já raději z toustů, manžel se nabídnul, že krutony osmaží. Vzala jsem jeho nabídku s povděkem a šla si dočíst knížku. Mezitím byla polévka uvařená, zbývalo ji už jen dochutit pár kapkami citrónové šťávy. Rozhodla jsem se polévku mírně projet ručním mixérem. Jsou tam kousky, hlásil manžel nad plným talířem. Dýňová a pokaždé jiná, prohlásila jsem při přání dobré chuti a nabídla lžičku bílého jogurtu. Nebyl potřeba, polévka z máslové dýně neměla chybu.
Všem vám přeji pohodové dny a doporučuji, vyzkoušejte nějaký recept z máslové dýně, snad už konečně u nás dojde i na moučník. Možná půl dýně do moučníku a z druhé půlky bude opět vynikající polévka. Vaše Fukčarinka

" VAŘENÁ BUCHTA TROCHU JINAK "

11. února 2018 v 16:43
ÚNOR 2018

Poslední kousek koláče a pár drobečků na talíři, ne dnes je to ještě lepší než včera. Prohlásila jsem u odpolední kávy s kouskem koláče, to musím vyfotit a dát na blog.
Nečekejte žádný zázrak, je to jen "Vařená buchta trochu jinak". Místo 3 lžic kakaa, ¼ kávové lžičky skořice, navíc přidána citrónová kůra, dvě strouhaná jablíčka a vanilkový cukr a není na škodu cvrknout trochu rumu.
Něco rychlého upéct honilo se mě hlavou mezi včerejším vařením a praním. Je pravda, že pračka pere sama, tam stačí vložit prádlo spolu s práškem na praní, zvolit program a máme vystaráno. Oproti našim babičkám a maminkám máme možnost si zvolit další činnost. Ta má bylo strčit maso do trouby a následně sednout do křesla a věnovat se čtení. No jo, ale odpoledne ke kafíčku není nic, zbytek koláče z mrazničky jsem vytáhla onehdy při návštěvě dcery. Má dcera je totiž expert na jídlo. Jídlo, to co jí všichni kolem ní nejí, z toho normálního pouze koláče. Jako dítě jedla vše, po osamostatnění hrůza, jestli se ptáte co jí vnuci, tak hned napíšu, že jí "normálně" to, co jí všichni kolem, připravuje jim to dcera. Já vím, postavené na hlavu, ale právě proto mám vždy v mrazničce pro dceru kousek koláče. Pokud dcera zabrousí sem na můj blog, chytne se za hlavu a bude volat, mami co to má znamenat, já jím přece normálně…
Ale dost, vrátím se k "Vařené buchtě trochu jinak - k mému koláči". Co bude potřeba: 1 heru, (kdo nemá rád heru, dá máslo) sklenice vody, 2 sklenice cukru krupice a ¼ lžičky skořice - přivedeme k varu a 3 minuty povaříme - tuto směs necháme vychladnout. Mezi tím si vyložíme plech pečícím papírem, nastrouháme dvě jablíčka. V míse ušleháme 4 vejce se špetkou soli a přidáme vychladlou směs, když máme doma rum, tak jej tam cvrkneme, 3 sklenky polohrubé mouky s 1 práškem do pečiva. Polovinu těsta vlijeme na plech, na ní rozložíme postrouhaná jablka, která posypeme vanilkovým cukrem. Druhou půlku těsta navršíme na jablíčka. Pečeme v předehřáté troubě na 180°C. Vůně skořice a jablíček nám provoní celý byt. Pak už jen zbývá uvařit si dobré odpolední kafíčko, vychladlý koláč rozdělit za a.) do mrazničky, b.) ke kafíčku dnes a na zítra. Koláč je druhý den nejlepší, je vláčný a voňavý. Pohodový den vám všem přeje Fukčarinka

" CO SE DOMA UPEČE, MÁ SE DOMA NÍST "

28. ledna 2018 v 21:02
LEDEN 2017

Tak jsme si "uvařili a také napekli". Naše babi by řekla: " co se doma uvaří a upeče, má se doma sníst." Myšleno, nemá se s tím chodit na veřejnost. Často si říkám, že by některým lidem neuškodilo držet se tohoto přísloví. Ne, není to myšleno na nikoho z vás, spíše všeobecně, na nedávnou situaci, kdy se občas přepíralo " hodně špinavé prádlo".
Já dnes však na veřejnost jdu a to hned dvakrát.

Dokonce i s fotografií, sliby se mají plnit. To jsem měla na mysli při přípravě - tilápie - okounovce nilského. Což je sladkovodní ryba. Ač mnozí z vás určitě namítnou, že tilápie, není až tak zdravá ryba, záleží na jejím chovu. Ovšem, co vše je dnes zdravé a nezdravé. Nám vyhovuje, občas si tilápii připravíme.
Ryba se dostane koupit jak chlazená, tak mražená. Velkou výhodou je, že nemá kosti. Tilápii potřu česnekem, osolím, z jedné strany lehoučce potřu hořčicí a obalím v předem připravené směsi z hladké mouky smíchané s rozmarýnem a špetkou kari koření. Opeču na oleji a dám na ubrousek odsát. Porci tilápie doporučuji zakápnout na talíři citrónovou šťávou. Jako přílohu máme rádi rýžové nudle, nebo brambory s jogurtovým dipem.
To by bylo vaření a nyní pečení a světe div se, ani zde jsem na fotografii nezapomněla.
V předvánočním období obvykle peču voňavý vánoční koláč. Manžel šel dopoledne na hůlky, tak jsem udělala domácí inventuru surovin potřebných na koláč a dala se do díla.
Vejce, cukr krupici, vanilkový, polohrubou mouku, olej, prášek do pečiva, citrónovou kůru, rum, čokoládu na vaření, mléko a kokos. Pak už jen stačilo zapnout troubu, vše odměřit na hrníčky, promíchat a část těsta vlít do připravené formy vyložené pečícím papírem. Do zbylého těsta jsem nastrouhala dvě žebra čokolády a promíchala ve formě se zbylým těstem. Než se koláč upekl, připravila jsem polevu - čokoládovo - rumovou- s přidáním pomerančové šťávy. Koláč ještě teplý jsem vyklopila, propíchala na několika místech hustě špejlí, polila polevou, která místy vtekla do koláče. Bylo ji dost a tak na povrchu vyniklo vlnkovité zdobení.
Vůně, kterou manžel při návratu nasál, hned prozradila, že bude ke kafíčku cos sladkého. Občas se sice opozdím, ale své sliby plním. Zdravím všechny s tipem na dobrou českou detektivku vaše Fukčarinka

"ČERVENÁ ŘEPA"

12. listopadu 2017 v 18:34
LISTOPAD 2017
Včerejší kachnička na místo Svatomartinské husičky byla náramná mňamka. Jak už jsem psala klasika zelíčko, sice jen kysané a knedlík kynutý houskový, namísto obvyklých dvou druhů zelí a knedlíků. Vůně náramná, fotka žádná, neb jsem si na focení vzpomněla, až byl talíř skoro prázdný. Ovšem dnes jsem fotila, kachničku a k tomu pro změnu brambor, ten má manžel ke kachničce raději a já dušenou červenou řepu s jablíčkem a červeným vínem. No mana nebeská …
Kachnička byla pečená s jablíčkem uvnitř pěkně pozvolna do měkka. Červená řepa nastrouhaná nahrubo, vložená na osmahnutou červenou cibuli nakrájenou na měsíčky, zvolna dušenou s nakrájeným jablíčkem, to vše podlité červeným vínem. Okořeněné špetkou tymiánu, bobkovým listem, mletým pepřem a ždibíkem skořice. Na sůl jsem nezapomněla, pokud si někdo z vás myslí, ale jen trošičku, neboť na talíři jsem mísila tuto dobrotu s výpekem z kachničky. Já vím, že se opakuji, ale mana nebeská.
Jak by naše babi řekla: "Včera měla držka hody, dneska stačí doušek vody", držela jsem se toho přísloví a při jednom stání u plotny uvařila jsem na zítřek k obědu polévku z červené řepy. No musí se jíst zdravě a hody nemohou být stále.
Cibulku, pro změnu klasiku osmahla jsem na výpeku z kachničky, přidala nahrubo postrouhanou řepu a červenou mletou papriku, podlila vodou, vhodila nové koření, bobkový list, majoránku, mletý pepř. To už se začala polévka vařit, přidala jsem brambory a pod dohledem manžela také dobrou klobásu. Já ji prý pokud chci držet "tajli" nemusím, rád si ji z mého talíře vyloví. A tak zítra budeme mít k obědu polévku z červené řepy, kterou máme moc a moc rádi s pečivem. Už se na ni těším, až se vrátím z pedikúry, zítra se má ochladit, tak teplá polévka přijde vhod.
Nemyslete si, že nejíme zdravě, takový talíř plný zeleniny v kombinaci sýru je také mana nebeská.
Vám všem přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

"NA SVATÉHO MARTINA "

11. listopadu 2017 v 21:27
LISTOPAD

Jako malé dítě jsem si přála ochutnat husu, nebo pečenou kachnu. Obklopena spolužáky, kteří tuto pochoutku mívali na talíři aspoň dvakrát do roka, jsem jim tiše záviděla. Ne, že bychom nemívali maso, ale z domácího chovu pouze králíky, slepice, pak vepřové a kupované hovězí upravované na různé způsoby.
Vždy jsem si říkala, až budu mít svou domácnost, husu a kachničku mít budeme. I tak se stalo, ale než jsem se dopracovala k tradici na Martina husu, uteklo hodně vody.Husičku na fotografii jsem si vypůjčila ze zdroje, neboť mě mé chuťové buňky a vůně z talíře natolik omámily, že jsem si na focení vzpoměla až byl talíř prázdný.
Musím se přiznat, že poslední dobou však dáváme i na Martina přednost kachničce k tomu zelí, občas dokonce červené i bílé. Bílé vždy kyselé, červené hlávkové doplněné jablíčkem a červeným vínem. Není špatná ani kombinace kachničky s dušenou červenou řepou na způsob červeného zelí s jablíčkem dušené na víně. Vše doplní knedlík houskový kynutý a pak také bramborový. Svatomartinské víno nesmí chybět. Tak i letos u nás byla na Martina kachnička se zelím bílým a knedlíkem. Samozřejmě k tomu vínečko. Jak je to u vás se Svatomartinskou husou a vínem, dodržujete tradici?
Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" OVOCNÉ KNEDLÍKY "

25. srpna 2017 v 22:55
SRPEN 2017
V předchozím příspěvku do rubriky "Vaření a pečení, nemusí být trápení" jsem si postěžovala, že můj muž moc nemusí dušenou kapustu. Nemusí, ale nakonec ji s chutí sní, aby bylo vše v pořádku, jak naše babi často přirovnávala "jako brambory v řádku", uvařím před tím vždy oblíbené jídlo mého muže. Nyní to byly švestkové knedlíky s tvarohového těsta.
Na přípravu těsta potřebujeme:
250 g měkkého tvarohu
300 g polohrubé mouky + trochu na podsypání
1 lžíce másla
1 vejce
100 ml mléka
špetka soli
Na posypku - cukr, strouhaný perník a máslo na polití.
Utřeme tvaroh s tukem, vejcem a špetkou soli. Přidáme mouku, mléko a vypracujeme těsto. Utvoříme dva válečky, které rozkrájíme na dílky - dle velikosti ovoce a oblíbenosti tloušťce těsta na ovoci. Mě to vyšlo na 12 knedlíků - máme rádi větší vrstvu těsta. Knedlíky vkládáme do vroucí vody a vaříme přibližně pozvolna 12 minut - až vyplavou na povrch, jeden zkusíme rozkrojit.
Sypeme cukrem a strouhaným perníkem, polejeme máslem.

Dalším oblíbeným jídlem mého muže a daným slibem, v "Kapustový den" byla Koprová omáčka. To bylo radostí a stále je, bohužel manžel nelenil a kopr zakoupil. Takže koprová omáčka bude, k tomu vařené hovězí maso z polévky a brambor. Pokud jsem někomu udělala chutě na ovocné knedlíky, mohu vřele doporučit výše uvedený recept. Nebudete litovat, pochutnáte si a co, víc s těstem se velmi dobře pracuje. Přeji vám pohodové dny vaše Fukčarinka

" KÉL - KAPUSTA "

23. srpna 2017 v 23:46
SRPEN 2017
"Kél, dobré bel a ještě nám zbel", přesně tak dopadlo dnešní vaření kélu - kapusty u nás. Kapusta obsahuje velké množství minerálů, vitamínů, antioxidantů a vody.

Dušenou kapustu mám moc ráda, bohužel, často ji nevařím. Manžel jak slyší, kapusta ihned připomíná, že on nebude, nemá ji rád. A důvod, kapustu musel jíst v dětství a vůbec mu nechutnala.
Nedala jsem na manželovi řeči, vždy se to opakuje, jíst nebude a pak vše slupne. Dnešní den byl u nás tedy kapustový.
Na cibuli, česneku a kmínu s troškou pepře dala jsem nejdříve upéct na kostky nakrájenou vepřovou kýtu, kterou jsem promíchala s pár kostkami libového bůčku a podlila vodou. Tuto směs jsem pekla přikrytou do změknutí a pouze doplňovala vodu dle potřeby a podlévala maso.
Menší hlávku kapusty jsem nakrájela na nudličky - vrchní, krásně zelené listy oprala zvlášť a vykrojila tuhá žebra. Vložila do kastrolu, nebo hrnce? Stále si pletu tyto pojmy, ale byl to ten s nižším okrajem. Podlila vodou, osolila, opepřila a dusila. Zde však milé hospodyňky pozor!!! Kapustu "dusím" bez pokličky, jinak mě nechutná. Ona totiž dušená pod pokličkou smrdí. Ke kapustě jsem přidala česnek nakrájený na úplně jemňoučko, vývar jsem po ruce neměla, tak jsem použila mnohými zatracovaný masox. V naší rodině se přidávají ke kapustě brambory, takže jsem oloupala čtyři střední brambory, nakrájela na menší kostičky a šoupla ke kapustě. Po patnácti minutách bylo vidno, že bude čas na trošku jíšky, to aby se vše krásně spojilo. Než jsem jíšku přidala, kapustu s brambory prohnala šťouchadlem na brambory. Tak to dělávala naše babi a bez tohoto zásahu by nebyla dušená kapusta to pravé ořechové. Jako malé dítě jsem vždy poznala, že už "mana nebeská" bude brzo hotová. Následovala jíška, kterou jsem ještě dvacet minut v kapustě povařila. Nesmí se zapomínat míchat.
A pak, pak už jen dát na talíř kapustu, pár kostek masíčka a vše polít šťávou z pod masa. Jako přílohu máme rádi chléb. Píšu "máme rádi", neboť se ke mně bez remcání připojil můj muž a ptal se, zda zůstane kapusta i na zítra. Ano zůstane, neboť - "kél, jako vždy dobré bel a ještě nám zbel."
Kapusta je dobrá nejen s pečeným masíčkem, ale chutná i s opečenou klobásou. Mnozí mě jistě dáte za pravdu, že dříve, kdy bylo v konzervách opravdu maso, stačilo do hotové kapusty vyklopit v závěru konzervu masa a to buď hovězí anebo vepřové.
Vám všem přeji pohodové dny prožité ve zdraví vaše Fukčarinka

" VAŘENÍ, NENÍ ŽÁDNÉ TRÁPENÍ "

19. listopadu 2016 v 14:59
Listopad

Pokud máte rádi těstoviny, cibuli, česnek a to vše se směsí rajčat, papriky a nezbytného koření. Pak jste na mých stránkách dobře a můžete se dát hned do díla. Nejdříve však bude dobré kouknout do zásob, tak jsem to udělala i já a zjistila co vše je doma: 1 konzerva rajčat - celých a krabička rajčat čerstvých. Na malou chvilku dilema, ale zvítězila konzervovaná, čerstvá chutnají nám i vnukům na chlebíčku s máslem. Cibule, česnek, již zmíněná konzerva rajčat, olej, sůl, pepř, tymián a bazalka - sice sušená, ale i tak dobrá, třtinový cukr a hlavně taky špagety. Ty se sice mohou nahradit jinými těstovinami, ale není to již to pravé ořechové. To, že je doma červené víno, v mém případě Merlot polosuchý je zjištění chvályhodné, k tomu objev dvě zelené papriky, na které bych málem zapomněla, vynikající. Pouštím se do vaření. Nejdříve cibulka a česnek - oloupat, nakrájet na co nejmenší kousky, což mě jde u cibulky dosti ztěžka, ale již je v hrnci a pozvolna se pění na oleji. Přidávám česnek současně s tymiánem a bazalkou, přidám pepř přímo z mlýnku a míchám. V momentě vše zaleji rajčaty, které nechám chvilku pro smahnout, to aby se aspoň trochu zbavily kyselosti. Papriky zbavené jader, nakrájené na proužky v míchám do směsi a chvilku dusím, přileji trochu vody, mírně osolím a pokračuji v dušení.
Nezapomenu zkontrolovat, zda se mě již vaří voda na těstoviny, kterou osolím a přidám do ní před vložením těstovin lžičku oleje. Zkontroluji, zda je doma sýr, máme jej na tuto směs rádi, ale je dobrá i bez sýru. Sýr je doma, než jej budu strouhat, zkontroluji stav směsi, kterou jsem občas promíchala a tak zabránila přichytnutí. Vše Ok, směs vypínám a ochutnávám, je potřeba přidat špetku třtinového cukru - zamíchat a přikrýt pokličkou. Zbývá už jen scedit špagety, dát na talíř a navrch směs, kdo chce, dá si sýr. Já z počátku mám směs na talíři bez sýru, u stolu si přece jen sýr přidávám. Spokojeně si pochutnáváme, zapíjíme sklenkou Merlotu, tato kombinace je vynikající. Opět jsem se přesvědčila, že vaření, není trápení.
Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" RYCHLÉ A ZDRAVÉ VAŘENÍ "

17. srpna 2016 v 20:34
Srpen - středa

Dnešní článek bude o rychlém vaření, kterému dáváme přednost zvláště v horkých letních dnech. Základními surovinami jsou zelenina a jogurt, doplněné těstovinou, nebo grahamem, či opečeným toustovým chlebem.
Nevím, zda se někdo nepohorší nad více procentním jogurtem, který jsme si oblíbili. Přes léto kupujeme toto větší balení, které využíváme, kde se dá.
Suroviny: olivový olej, cibule, česnek, tymián, pepř, sůl, mladé cukety, těstoviny a řecký jogurt.
Na oleji zpěním cibuli, přidám tymián, pepř, česnek pokrájený na jemné plátky - promíchám a hned vložím mladou cuketu, kterou si škrabkou na zeleninu předem připravím na proužky. Vše promíchám a opeču. Uvařené těstoviny vsypu do této směsi a smíchám s jogurtem. Je to náramná a rychlá dobrota,je vynikající i za studena. Pokud máte více cuket, můžete základní směs - bez těstovin a jogurtu použít na opečený toust, nebo jen tak přikusovat s jakýmkoliv pečivem. Přiznám se, že jsem si směs namíchala s jogurtem a měla vynikající večeři.
Další variantou je ryze zeleninový salát - vše co najdu doma - papriku občas dokonce tří barev, červenou cibuli, rajčata - nyní oranžová bio z balkonu, ledový salát, okurku, vše nakrájím, ledový salát "natrhám" - osolím, opepřím, zakápnu citónem a promíchám s
přidáním jogurtu. Pokud k dochucení použiji na talíř balkánský sýr, sůl vynechám.
Obměnou je přidat do této směsi opět těstoviny a máme obdobu "bramborového salátu" - letní varianta, která je opět velmi chutná a v kombinaci s kouskem anebo "flákem" masa - pečeného,či grilovaného naše další pochoutka.
Jogurtové lívanečky:1 - 2 žloutky, dle požadovaného množství rozkvedlám se špetkou soli, z bílků ušlehám sníh. K žloutkům přidám jogurt, mouku polohrubou se špetkou prášku do pečiva na hustší těstíčko, nakonec vmíchám sníh. Občas přidám do těsta trochu vloček. Na pánvičku kladu lžíci hromádky do tvaru lívanečků. Usmažené pokládám na papírový ubrousek za účelem odsátí přebytečné mastnoty.
Servíruji s džemem, nebo nyní třeba s borůvkami. Je to velmi rychlá dobrota ke snídani, nebo odpolední svačině.
Zdravější variantou je sice jogurt s ovocem a medem,ale občas hřešit je přece dovoleno.
S přáním zdravíčka a pohody vaše Fukčarinka

" MALÉ TEPLÉ ROHLÍČKY"

13. dubna 2016 v 0:31
Duben - 12.4 2016

Babičko, upeč prosím ty teplé malé rohlíčky. Babi malé a teplé, upečeš je? Co bych pro své vnouče neudělala a tak zatímco šel Ondra s dědou vyzvednout do opravny hodinky, zadělala jsem těsto univerzál od blogerky Jitky - http://yorga.blog.cz/0704/univerzalni-recept-na-kynute-buchty -
Zadělala jsem rovnou s kila mouky, přesně dle rozpisu. Těsta bylo požehnaně, upekla jsem nejen rohlíčky, ale také věnečky plněné kokosovou nádivkou, mé mínění, že náplň zvolím ořechovou, vzalo za své zjištěním - zásoba ořechů nulová. Každopádně se hodily mražené borůvky.
Pochutnal si každý, kdo se objevil v dosahu a zbytek putoval jak k vnoučatům, tak do mražáku. Tam jsou po ruce pro naše kávové dýchánky.
Občas je s Ondráška pomocník při vaření a pečení
Za dobroty a hlavně pro radost jsem od maminky Ondráška dostala kytičku tulipánů. Vám všem přeji pohodové dny prožité ve zdraví. Vaše Fukčarinka

" NABÍZÍM KOLÁČ "

7. března 2016 v 18:19
Březen - pondělí 7. 3. 2016
Nabízím koláč, takovou rychlovku, mnozí z vás ji možná budou znát pod názvem "Vařená buchta". Čtete dobře, "vařená", také jsem se divila, proč vařená, když se přece peče. Recept mám napsaný, ale nechce se mě jej hledat, tak tu dám odkaz ze zdroje: http://www.recepty.cz/recept/varena-buchta-9236
Ráda si recepty upravím po vyzkoušení dle svého. V mé úpravě jsem vynechala kakao, měla jsem doma větší čtvrtku čokolády na polevu - od vánoc a tak namísto kakaa, dala jsem k tuku "Stella"- Héra doma nebyla a vodě povařit rozlámané kousky čokolády. Jak ten pejsek s kočičkou, dumala jsem, co ještě změním, přidala jsem strouhané jablíčko. Chudák bylo už trochu scvrklé, ale stále chutné, spíš se samo nabízelo a nikdo se do něj ne a ne zakousnout. Výsledek byl famózní, však posuďte sami.
Musím však napsat, že tentokrát nikdo z dětí ani z vnuků nepřišel a tak po vychladnutí a našem ochutnání velká část koláče putovala do mrazničky a vždy pokud máme chuť, vytáhneme si jeden kousek ke kávě. Dnes byl po čtrnácti dnech v mrazničce přímo famózní. Zastáncům hesla -" nic nemrazit" - fujky, to není ono, nenabízím, ostatní si pochutnejte, je skvělý! Mějte pohodové dny vaše Fukčarinka Ještě budu za chlubilku

" OBDOBÍ MASOPUSTU "

8. února 2016 v 16:04
Únor - pondělí 8.2 2016

V Kavárně u Ruženky jsme vzpomínali "masopust" - něco málo ze zdroje: http://www.ireceptar.cz/zajimavosti/tipy-na-vylet/jak-se-slavi-masopust/. Hned jsem si připomněla smažené sladké dobroty, jako jsou křehotinky a koblihy. Jsem sice více masová, ale občas si smlsnu, bylo rozhodnuto, k nedělnímu obědu budou koblihy.
Recept jsem si našla na u Hanky na jejich Sladkých stránkách: http://www.sladkosti.net/index.php/jidla/koblihy-buchticky-vdolky/738-koblihy-s-malinovym-dzemem.

Váhala jsem, zda mám její recept vyzkoušet, původně bylo rozhodnuto, že upeču koblihy v troubě - foto níže z roku 2013 kdy jsem recept vyzkoušela. Tehdy jsme se také podělili, nelze sníst vše, pokud nezvolíte menší dávku.
V receptu u Hanky mě zaujal návod jak vykrajovat rychle a úsporně koblihy - vyválet těsto - na polovině vykrájet tvar, naplnit džemem, druhou polovinou překrýt a pokračovat v dokončení koblížků. S těstem se velmi dobře pracovalo, byla jsem tak rozjetá, že jsem na tuto vychytávku úplně zapomněla, nevadí, budu pamatovat příště.
Další vychytávkou, která se odsvědčila, bylo podložení pracovní plochy vlhkou utěrkou. Plocha mě necestovala, tak jako předtím po kuchyňské lince. Tuto vychytávku jsem viděla při sledování jednoho dílu "Prostřeno".
Koblížky mohu doporučit, pokud namítnete, že je to kalorická bomba, dám vám doporučení - rozdělte se o ně, my to tak udělali, pochutnali jsme si na nich s našimi vnuky a dcerou.
Pro ty z vás, kteří sladké nemusí, nabídnu naše oblíbené jídlo, které nám moc chutná v jedné restauraci a tou je kachní prsíčko podávané s grilovanou zeleninou. Je to moc velká dobrota.
Jejda, až tak jsem si dnešní "Vaření a pečení, co není, pro mě žádné trápení" nepředstavovala. Přiznám se, že dnes byl u nás oběd bezmasí - zeleninové rizoto, a tak pohled na foto s kachními prsíčky není zrovna nyní to pravé ořechové. Takže honem ke kytičkám, které mě stále kvetou.

Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" ČÍM TO ASI BUDE ?"

18. listopadu 2015 v 18:59
Listopad - středa - 18. 11. 2015
Stále přemítám proč k nám vnuci tak rádi chodí? Například vnuk Kuba, posuďte sami ten spokojený výraz na fotografii, čím pak to asi může být?

Ne, ne, dělám si legraci, vím, že nás vnuci mají s dědou rádi a je nám spolu moc dobře. Ráda vařím nejen já, ale také i můj muž a tak vždy něco dobrého připravíme. Včera to byla polévka zelňačka, rohlíčky a uzlíky z tvarohového těsta. Náplň rohlíčků byl vídeňský párek, uzlíků mix sýru niva spolu s uzeným sýrem.
Suroviny potřebné na tvarohové těsto:
250g tvarohu, 6 lžic mléka, 2 žloutky, 6 lžic oleje, 350g hladké mouky, 1 ½ balíčku prášku do pečiva, ¾ lžičky soli.
Na potření rohlíčků či uzlíků bílek, na posypání kmín.


Náplň můžeme zvolit libovolnou dle naší chuti: mix sýru - můžeme doplnit šunkou, brokolicí, nebo zvolíme uzeninu. Nejsou špatné plněné ochuceným špenátem. Opravdu záleží na chuti každého jednotlivce, a příležitosti, ke které pohoštění připravujeme.

V míse ušleháme tvaroh společně se žloutky, solí a olejem. Postupně přidáme mouku s kypřícím práškem a mlékem - v této fázi již nešleháme, ale vmícháme vařečkou. Pokud nás čas nehoní, necháme těsto v ledničce ½ hodinky odpočinout. V tomto čase, si můžeme připravit náplň, pokud jsme se nerozhodli např. pro brokolicovou, či špenátovou. Ta by byla potřeba vychladit.

Těsto si rozdělíme na polovinu, a z každé části vyválíme placku, tu pak rozdělíme na díly, dle požadované velikosti rohlíčků. Já většinou volím rozdělit těsto na 8 dílů. Do každého zavinu náplň, dám na plech vyložený pečícím papírem, potřu bílkem a posypu kmínem. Peču ve vyhřáté troubě na 170°C.


S vnukem Kubou jsme si říkali, že by nebylo špatné využít těsto při přípravě domácí pizzy.
Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka




" VOŇAVÝ KOLÁČ "

14. listopadu 2015 v 20:15

Listopad - sobota 14. 11. 2015

Ukončení jakékoliv mého onemocnění signalizuji chuť na kafíčko. Pár dní si se mnou chuť laškuje, mé já se raduje, až konečně zavelí " jó holka dej si kafíčko". To už přesně vím, že nastane obrat mé zdravotní stránky.
Včera v pátek "13" jsem si dala první své " kafíčko" po týdenní odmlce. Dnes upekla ke "kafíčku" moc dobrý předvánoční " Voňavý koláč. Inspirovala jsem se v jedné z mnoha mých kuchařek, kterou si vždy v předvánočním období listuji.
Recept na " Ovocný koláč s rumem" jsem trošku přizpůsobila ingrediencím, které jsem měla v dosahu a vznikl tak můj "Voňavý koláč".

Hrst rozinek, 4 osamělé sušené švestky vše jsem opláchla. Švestky nakrájela na menší kousky a společně s rozinkami namočila do rumu.
V míse jsem utřela 200g másla s jedním vanilkovým cukrem a 140g moučkového cukru, strouhanou kůru z ½ citrónu a pomeranče. Následně přidala 4 vejce, půl čajové lžičky skořice, šťávu z pomeranče a ½ citrónu, rum ve kterém byly namočené rozinky ze švestkami. Přimíchala jsem 250 g polohrubé mouky promíchanou s ½ balíčkem vanilkového pudinku. Na závěr lehce vmíchala ovoce. Tuto směs vložila do čtvercové formy vyložené pečícím papírem a pekla ve vyhřáté troubě na 180°C pět minut dál pak při 170°C zhruba dalších 15 minut.
Po upečení jsem zpola vychladlý koláč pokapala rumem a nakonec posypala cukrem.
Ještě tak mít po ruce dobrovolníka, který by vyloupal ořechy, byl by koláč ještě voňavější, ale co není, může příště být. Všem vám přeji pohodový víkend a hlavně zdravíčko vaše Fukčarinka

" MERUŇKOVÝ KOLÁČ""

25. srpna 2015 v 16:03
Srpen - úterý 25. 8. 2015

Je už to několik týdnů co jsem navštívila blog Růženky, kde mě zaujal recept na meruňkový koláč. Autorka blogu - paní Růženka bydlí v Itálii a už sám název blogu prozradí, že stránky blogu neobsahují pouze háčkování : http://nejenhackovani.blog.cz/ Mimo jiné jsou tam právě moc dobré recepty na přípravu pochoutek. Jak jsem již psala, zaujal mě recept na koláč, namísto meruněk vyzkoušela jsem tento koláč s jablíčky a mohu vřele doporučit všem.
Na těsto potřebujete - 250g hladké mouky, 120g tuku, 80g cukru, 1 vejce, špetku soli, ½ prášku do pečiva, strouhanou citrónovou kůru. Dle rad paní Růženky dodržela jsem postup a smíchala v míse mouku s práškem do pečiva, špetkou soli, citrónovou kůrou, do toho rozsekala tuk a dobře prohnětla, až vznikla drobenka. Pak teprve přidala cukr, opět promíchala, nakonec jsem vlila rozkvedlané vejce a spojila v těsto. Těsto putovalo na hodinku do lednice a já si připravila náplň. 10 menších jablíček - byla sladká, tak pouze 1 lžíci třtinového cukru, mletou skořici, 1 lžíci másla. Omyté a oloupané ovoce jsem nakrájela na menší kousky a dala na pánev spolu s máslem a cukrem, občas promíchala a asi tak po 6 minutách přidala skořici. Těsto jsem rozdělila na dva díly o velikosti ¾ a ¼ . Dle rady paní Růženky jsem větší díl těsta vyválela mezi dvěma pečícími papíry, spodní pak přenesla do formy 24cm x24cm. Vytvarovala vyšší okraj, vložila náplň a na ní druhou část těsta natrhala na menší kousky. Pekla jsem při 180°C asi tak 15 minut.
Moc dobrá kombinace koláče je s vanilkovou zmrzlinou. S přáním pohodových dnů vaše Fukčarinka

" NEJLEPŠÍ NA SVĚTĚ"

22. srpna 2015 v 17:34
Srpen - sobota 22. 8. 2015
Jen co pominuly vedra, kdy jsme si zařazovali do našeho jídelníčku méně kalorická jídla, vyžádal si manžel své "nejlepší jídlo na celém světě".

Měla bych hned v úvodu objasnit, že těch "nej" jídel má manžel v oblibě několik, ale "Kedlubny na smetaně", k tomu pečený krček a brambor politý šťávou z pečeně nikdy neodmítne.
Vzpomínám si, když jsme kdysi dávno zdolávali přechod Beskyd s batůžky na zádech a přenocovali na horských chatách, tak se zrovna na horské chatě Kamenitý pan chatař trefil manželovi do chutě. Připravil výbornou "Kedlubnovku" s pečeným krčkem a bramborami. Jak zjistil, že manželovi opravdu moc chutná, hned stál u stolu s hrncem omáčky na přidání.
Vám, kteří jste "Dušené kedlubny na smetaně " ještě nezkusili, vřele doporučuji. Suroviny: kedlubny s mladými listy, sůl pepř, máslo, hladká mouka, smetanu 12%, trochu cukru, citrónová šťáva.
Oprané a posekané mladé listy kedluben dáme povařit do menšího množství vody asi tak 1,5dcl. Oloupané kedlubny postrouháme na hrubém struhadle, na másle zpěníme a zalejeme vývarem včetně listů kedluben. Mírně osolíme, opepříme a dusíme, přidáme jíšku z másla a hladké mouky, za stálého míchání přiléváme smetanu. Povaříme, na závěr dochutíme šťávou z citrónu s přidáním cukru.
Všem vám přeji dobrou chuť a pohodové dny vaše Fukčarinka

" MÁTE RÁDI GULÁŠ ? "

8. srpna 2015 v 9:52
Srpen - sobota 8. 8. 2015

Máte rádi guláš? Vepřový, hovězí a třeba bramborový, známý pod pojmem "buřtguláš" jednou za čas proč ne, což si tak udělat malou změnu.
Mailem mě přišel recept od paní Zdeničky, jedné mé návštěvnice blogu jako ozva na můj recept dušená červená řepa. Guláš z červené řepy. Řekla jsem si proč ne, a uvařila jej. Mnozí z vás už jistě krčí nosíky a říkají si, to ne! Řepu ještě tak naloženou, prostě klasika, mnozí se otřepou. Zde nutno podotknout, že se můj muž také zpěčoval, což u něj nebývá zvykem, ale guláš z červené řepy nechtěl vzít na vědomí. Nevadí, uvařím pouze pro sebe, ujistila jsem jej a dala se do díla.
Na oleji jsem zpěnila cibuli a česnek, doporučené mě bylo také přidat anglickou slaninu - tu jsem neměla. Přidala jsem kousek uzeného špeku, pak na kostičky nakrájenou červenou řepu, půl kávové lžičky mleté červené papriky a vše jsem podlila vodou. Osolila, opepřila, přidala majoránku a po chvilce na kostky nakrájené brambory. Nakonec nakrájenou klobásku a než se guláš dovařil, tak trochu jíšky na zahuštění. To již vonělo celým bytem a můj mlsný muž prohlásil, že bude chtít taky trošku ochutnat. Nakonec si přidal a prohlásil, že ten guláš z červené řepy je vynikající, ovšem pouze pro znalce!!!

Všem vám, kteří jste našli odvahu tento recept vyzkoušet přeji dobrou chuť a vám, kteří stále říkají červené řepě STOP - nevíte o jakou dobrotu přicházíte. Pak už jen malá rada, kupujte pouze malé, velké nejsou tak šťavnaté. Mějte pohodové dny vaše Fukčarinka

" ZAPEČENÁ CUKETA"

26. července 2015 v 18:58
Červenec - neděle 26.7. 2015


Na spřáteleném blogu u Jitky jsem narazila při jedné mé návštěvě na recept - "Zapečená cuketa "

Zapečená cuketa nemá chybu, mohu vřele doporučit.


Původní recept od Jitky jsem si trochu upravila. Vynechala jsem zakysanou smetanu a máslo - použila jsem zapékací papír a na místo tvrdého salámu - šunku.
Potřebné suroviny : 2 menší cukety, 10 dkg tvrdého sýru, 10 dkg šunky, 2 vejce, 2 - 3 lžíce strouhanky, česnek, sůl, pepř dle chuťi každého z vás.
Cuketu jsem nastrouhala do mísy, mírně osolila. Pozor, sýr i šunka je slaná, po chvilce vodu s cukety odstranila - cuketu jsem jednoduše v rukou trochu vymačkala. Přidala nastrouhaný sýr, na proužky nakrájenou šunku, vejce, česnek pepř - zamíchala a dle potřeby přidala strouhanku.
Směs jsem dala do formy vyložené pečícím papírem a zapekla. Zapečenou cuketu jsem podávala s vařenými brambory a salátem z rajčat.

Všem vám přeji dobrou chuť a pohodové následující dny vaše Fukčarinka ...

"ČERVENÁ ŘEPA"

15. července 2015 v 20:08
Červenec - středa 15. 7. 2015

Červenou řepu mohu na všechny způsoby, nejen vařenou, pečenou, Není to tak dávno, co jsem červenou řepu připravila dušenou.

Vřele mohu doporučit jako přílohu k masu, nebo lehkou večeři doplněnou pečivem. Mě osobně chutná takto připravená řepa s grahamem, doplněná kopečkem bílého jogurtu.Co jsem použila za ingredience? To co jsem zrovna měla doma po ruce, ano tento recept je můj vlastní. Množství nebudu uvádět, uvedu pouze suroviny. Vařila jsem způsobem - přiměřeně.
Červená řepa, mrkev, jablíčko, červená cibule, česnek, máslo. Co jsem nepřeháněla a pouze přidávala s citem, byl hřebíček, jalovec, nové koření, pepř, sůl a kari, tymián, bobkový list. Nejdříve jsem na másle zpěnila na měsíčky pokrájenou cibuli česnek, přidala mrkev, koření a na plátky postrouhanou řepu.
Promíchala, podlila troškou vody a dusila mírně do měkka. Mám ráda zeleninku ještě tak trochu křupavou.
Řepa na tento způsob je chutná jak teplá, tak za studena.
Tomu z vás kdo se rozhodne si takto řepu připravit, přeji dobrou chuť. Všem pohodové dny vaše Fukčarinka.
 
 

Reklama