VAŘENÍ PEČENÍ NEMUSÍ BÝT TRÁPENÍ

" TRADICE"

12. dubna 2020 v 19:57
DUBEN 2020
Dodržení rodinných tradic, u nás velí Velikonoční svátky bez Šoldry nejsou svátky. Jak jsem já "děvče" z jižní Moravy k Šoldře přišla je vysvětleno zde: Peče se zde u nás ve Slezsku, je to tradiční velikonoční jídlo a v manželově rodině velmi oblíbené. Šoldru pekla pro nás manželova maminka. Recept jsem od maminky nezískala, vždy mě říkávala, však já jej i pro vás upeču. Manžel nezapomněl pokaždé dodat to by jsi asi neupekla!
Tak to bylo každé velikonoce, pokaždé byla Šoldra upečená od maminky i pro nás a na můj dotaz po receptu stále stejná odpověď, až jednou maminka ani Šoldra nebyla.
Jak to dopadlo, vidíte sami "Šoldru " peču nyní já k velké spokojenosti manžela. Faktem je, že prvním rokem sledoval s nedůvěrou, co to v kuchyni tvořím. Neušlo mě jeho pokyvování hlavou a mručení pod vousy, že se mně to stejně nezdaří.
Zdařilo se a víte proč? Já si totiž do kuchyně propašovala fotku maminky a s pohledem na foto a s děsem v očích jsem prohlásila: " Maminko, teď mě hlídej, ať se dílo podaří. Recept jsi mě nedala, ale já si něco našla na internetu. Musím se přiznat, že i něco málo jsem za ty roky z maminky vypáčila.
Určitě poznáte, že vegetarián ani dietní sestra by nadšení ze Šoldry nebyli. Je to slané těsto s dobrým uzeným a pravou velikonoční klobásou na zapékání.
Původní recept z roku 2011, kdy jsem pekla Šoldru poprvé je zde:
Ráda si vaření a pečení ulehčím a tak když jsem narazila u paní Jitky na tento vynikající a opravdu univerzální recept na kynuté buchty: http://yorga.blog.cz/0704/univerzalni-recept-na-kynute-buchty
provedla jsem menší úpravy a pečení Šoldry jsem si ulehčila.
Namísto mléka zadělávám těsto vlažnou uzenou polévkou, cukru dávám jednu lžíci, soli o trochu více než na kynuté buchty (1/2 čajové lžičky). Dávku na velký plech s vysokým okrajem zadělám ze 75 dkg mouky větší část hladké (50 dkg) zbytek polohrubé. Droždí dnes bylo sušené, ale těsto nakynulo náramně dobře.
Náplň složenou s klobás a uzeného masa již nezapékám, nabízím koledníkům vedle na talířku.
Letos pro koledníky z důvodů koronaviru zůstávají dveře zavřené, vnukům jsem již koledu poslala po dětech.
Budeme rádi, až se všichni setkáme ve zdraví, ale kdy, to je hudba budoucnosti.
Všem vám přeji pohodové velikonoční pondělí prožité ve zdraví a pohodě.

"KYNUTÉ TĚSTO NA ZKOUŠKU"

5. dubna 2020 v 22:24
DUBEN 2020
Droždí klasické, není k mání, sušené naštěstí mám, velikonoční rodinný zvyk v podobě "Šoldry" bude dodržen. To jsem si myslela bláhová až do nedávného telefonátu se svojí kamarádkou. Mimo jiné jsme probíraly také pečení a tak došlo i na droždí. Na české buchty poprvé použila sušené, těsto nevykynulo a buchty pro vnoučata se nekonaly.
To mě postavilo do pozoru a jistota dodržení rodinné tradice vzala za své. Více o rodinné tradici najdete zde: http://fukcarinka.blog.cz/1104/soldra-nebo-taky-pecinek
Dnes jsem si upekla ze sušeného droždí mini mazance.Těsto nádherně vykynulo, sice oproti klasickému droždí kynulo o trochu déle, ale hlavní je, že tradice bude dodržena.

Poslední roky však používám recept na kynuté těsto od paní Jitky :http://yorga.blog.cz/0704/univerzalni-recept-na-kynute-buchty jen namísto na sladko, dělám na slano. Těsto zadělám místo mlékem, uzenou polévkou. Klobásu a uzené již nedávám do těsta, ale nabídnu na talířku vedle a každý si vezme podle chuti.
Mějte pohodové dny

"A + B + C málem bych zapomněla na D"

24. března 2020 v 17:53
BŘEZEN 2020
Vaření a pečení je pro mě v dnešní době velkým odpoutáním od starostí, které obcházejí kolem nás. Možná myšlenkami na jídlo někoho pohorším, ale je to tak.
Ne přímo, naznačila jsem mému muži, že mu za ochotu vyzvednutí léků v lékárně, udělám některý den buchtičky s krémem, nebo palačinky. Oběd pro dnešní den byl jasný, zapečené těstoviny s kvašáky, které manžel objevil ve sklepě, když si bláhový myslel před týdnem, že už "JARO" a s ním nádherné počasí přichází. Sice stůl a židle vyvezl ze sklepa, ale opak je pravdou. Zasněžené vrcholky Beskyd, které vidíme při pohledu z okna, a teploty pod nulou naše posezení na balkoně oddálilo.
Malý kousek něčeho sladkého ke kafíčku se stal v těchto dnech víceméně pravidelností a tak peču skoro dvakrát týdně. Co jde zamrazit, zamrazím a co ne, tak to raději nepeču. Dnes jsem udělala výjimku a upekla "PÉŘOVOU BUCHTU" na vysoký plech.
Proč na vysoký, hodně vám povyskočí, jednou jsem ji pekla na nižší a pěkně mě vylekala. Recept jsem našla na internetu a trochu si jej upravila.
Suroviny potřebné k pečení:
A.)20dkg hladké mouky (já dala omylem polohrubou a nic se nepokazilo), 1 prášek do pečiva, přidala jsem špetku soli.
B). 4 vejce, 20 dkg cukru krupice, 1 vanilkový cukr, 10 ml oleje, já přidala do této směsi trochu rumu.
Vzpomněla si na paní Pavlu z Peče celá země, ta byla také rumová.
C.)Ještě suroviny na pudink: ½ litru mléka, 1 vanilkový pudink, ale může být jakýkoliv, 2 lžíce cukru ty přidávám až po uvaření a zrovna tak špetičku soli. Pudink jsem uvařila, přidala opět pár kapek (velkých) rumu a lžíci másla.
D.)Úplně jsem zapomněla na suroviny za D.) zakysaná smetana a granko, či čokoláda-to se mě zdálo až moc. Má se tím potřít a ozdobit prochladlá buchta.
Před uvařením pudinku jsem měla připravenou na hlubokém talíři promíchanou sypkou směs surovin označenou - A.)
Suroviny označené B.) pro změnu v hluboké míse a vše jsem našlehala až po uvaření pudinku ze surovin za C.), přešla jsem k surovinám označeným za B.), ty jsem našlehala a při tom vždy promíchala hotové C.)
Pak jsem se vyděsila, že nemám troubu vyhřátou na 180°C, ale stihlo se to nahřát až na 200°C, trochu jsem přidala.
B.) bylo nutné ještě prošlehat, smísit se směsí A.) a pak to vše vlít na plech s vysokým okrajem vyloženým pečícím papírem.
Nastal čas pro C.) pomalým pramínkem vlít na těsto ze surovin A.) + B.) a dát konečně péct do trouby vyhřáté na 200°C , které jsem po chvilce přepnula na oněch 180°C a pekla asi 20 minut. Doporučuji píchnout do upečeného špejlí.
D.) NENÍ NUTNÉ!!! Na kousek buchty jsem použila bílý jogurt smíchaný se skořicí.
Výsledek ohromující, mňam, volám SOS, dejte si s námi, neboť budu péct a vařit o sto šest, A+ B + C mě pobavilo a taky unavilo.
Přeji vám pohodové dny ve zdraví prožité.

" BUBLANINA "

19. února 2020 v 18:57
ÚNOR 2020
Dlouho jsem zde neuvedla nic z vaření a to prosím mám rubriku doslova kypící elánem ve vztahu nejen k vaření. Už její název "VAŘENÍ A PEČENÍ, NEMUSÍ BÝT TRÁPENÍ"napovídá o mém kladném vztahu k této činnosti a tím pádem i kladným vztahem k jídlu. Ovšem, nesmím být v presu, což se mě poslední dny stávalo častěji, ale i tak jsem se vlastně u vaření odreagovala od starostí, o kterých jsem psala v minulém příspěvku.
Dnešní den měl být odpočinkový, zítra mám před sebou malou kulturní akci, tak jen nutné domácí práce a pak už jen kafíčko a něco k tomu. To "něco" byla plánovaná bublanina dle receptu pana Maršálka, kdo neví tak se jedná o porotce z jednoho nejmenovaného pořadu.

Bublaninu jsem dosud pekla podle receptu maminky. Ušlehat bílky, žloutky zvlášť s cukrem a olejem, přidat mouku a dál to znáte, ovoce a šup do trouby. Od pana Maršálka zněl recept jednoduše a navíc ještě drobenka, tu máme moc rádi, jako přidaná hodnota ukázka plechu v troubě, kde se již peče zmíněná bublanina, přibývala a naparovala se tam pod přikrývkou máslové drobenky. Bylo rozhodnuto, co nejdříve tuto bublaninu upeču.
Včera jsem při cestě do klubu zakoupila chybějící šlehačku, může se nahradit i podmáslím. Ostatní potřebné suroviny byly doma.Borůvkv mrazáku, 4 vejce, 20dkg cukru moučka, 25 dkg hladké mouky, plus 1 lžíce na promíchání s ovocem, prášek do pečiva, zmíněná 33% šlehačka.
Drobenka: po 5dkg cukr moučka, máslo, ovesné vločky, hladká mouka a ½ lžičky soli (doporučuji dát kapánek méně, ale i tak bylo vše moc dobré).
Vše sypké dáte do mísy a promícháte stěrkou, vejce rozmíchejte se šlehačkou (já přidala štamprličku rumu) a vlijte na sypkou směs, a opět promíchejte stěrkou, těsto vlijte na menší vyšší pekáč vyložený pečícím papírem, posypte ovocem obaleným v lžíci hladké mouky ať je čerstvé, či mražené. Posypete drobenkou a pečte ve vyhřáté troubě na 170°C 25 - 30 minut.
Doporučuji, nenechte si ujít, tak jako já během pečení pohled do trouby, kde se těsto zvedá, naparuje, posypka bublá a bytem voní vynikající dobrota ke kafíčku. Pokud jsem vás naladila na pečení, věřte, že tento jednoduchý recept zvládnete i vy. S přáním pohodových dnů

" DÝŇOVÁ POLÉVKA "

6. října 2019 v 16:56
ŘÍJEN 2019



O dýňové polévce a jejím zařazením jsem uvažovala aspoň dva týdny dopředu, vařívám ji v období nepřízně počasí, což nastalo od poloviny týdne. Zakoupená máslová čekala doma na svůj čas, mezitím jsme byli na procházce v lese a našli posledních pár hub.
Nabízela se bramboračka s houbami, ale nakonec byly houby uložené pro pozdější spotřebu do mrazničky.
K obědu uvařím dýňovou polévku a k tomu tmavé pečivo rozhodla jsem jednoho říjnového rána, troška střídmosti v jídle má být občas zařazena.

S tou střídmostí jsem to však při představě snězení dvou talířů polévky zjemněné smetanou moc neviděla, ale snahu o střídmost jsem měla.

Co jsem potřebovala a měla již dopředu nachystáno, byla to jedna cibule, tři stroužky česneku, máslová dýně střední velikosti, olivový olej, půl menšího celeru, jednu mrkev, dvě střední brambory, kousek zázvoru (asi tak jeden cm). Z koření lžička kari, půl lžičky tymiánu, nebo chcete-li větší špetku, chilli papričky na špičku nože, kostku bujónu, sůl. Na zjemnění již zmíněnou 12% smetanu na vaření. Kombinace kořene zázvoru a chilli udělala své a polévka byla opravdu zahřívací, nicméně takto ji máme rádi, obzvláště při návratu domů z vycházky podzimní přírodou.
Nakrájenou cibuli jsem orestovala na olivovém oleji, přidala oloupanou máslovou dýni nakrájenou na malé kousky, celer, mrkev, česnek a to vše řádně osmahla, přidala kari, tymián, chilli, zázvor a zalila vodou. Dvě střední brambory a bujon jsem přidávala, když už se polévka vařila v odkrytém hrnci, vždy nechávám u zeleninových polévek hrnec bez pokličky ať se vůně"line ven. Například kapustová a z červené řepy se pod pokličkou nevylinou a "voní" nevábně, přišlo mě to i u dýně. S přidávání bujonu jsem chvilku váhala, když však můj muž ocenil polévku slovy, ta nemá chybu, byla jsem spokojená.


Polévku jsem vařila do změknutí zeleniny tak akorát, známe to všechny nerozvařit, doporučuji zkusit po patnácti minutách, zázvor jsem odstranila z polévky po deseti minutách varu. Zeleninu doporučuji zkusit po patnácti minutách varu, pokud je zelenina vyhovující prohnat mixérem. Na závěr přidáme smetanu, a kdo chce, může i oříšek másla. Pokud smetanu nemáte, není špatný kopeček bílého jogurtu přímo na talíř, doplněné pečivem máme skvělý oběd, nebo večeři. Napadlo mě polévku druhý den dochutit krémovým italským balzamikovým octem, což nemělo chybu, vřele doporučuji.
Všem vám přeji pohodový říjnový týden

" VAŘÍM PRO RADOST DRUHÝCH "

19. září 2019 v 16:51
ZÁŘÍ 2019

Včera jsem zůstala doma dobrovolně, manžel šel k lékaři a já mu na případné chmury a povzbuzení připravila rybí polévku.
Kořenová zelenina mě zůstala doma z nedávné přípravy bramborového salátu. Mimochodem, zarazila mě cena petržele, mrkve a celeru v pohodě, když už jsem u těch cen, tak i cibule. Ráda zaplatím, ale občas narazím na hnijící, ovšem na první omak slupka vše zakryje a tak z kila cibule letí dvě určitě do odpadu. Doufám, že takto nechtějí zvýšit poptávku po bio popelnic na odpad. Co musím však pochválit, tak popelnice na použitý olej z domácnosti. To je úleva doma slít do Pet láhve a pak šup s ním tam kam patří.
Zpět však k polévce, kterou já nemusím, ale ráda potěším. Na základce jsme měli hodiny vaření a mimo jiného byla na programu falešná rybí polévka, základ stejný jako u vánoční rybí což znamená postrouhanou kořenovou zeleninu osmažit na kousku másla, zalít vývarem z ryb, ten jsem však neměla. Přidala jsem k zelenině nové koření, celý pepř, bobkový list, menší cibuli ve slupce,sůl jsem nezapoměla. Samozřejmě jsem ji řádně prozkoumala, zda není vespod pod slupkou nahnilá, vše zalila vodou a než se začala polévka vařit, stihla jsem udělat trochu máslové jíšky. Tu jsem přidala do polévky za stálého míchání. Následovalo přidání rybího filé bez kostí a společné povaření 20 minut za občasného promíchání. Nakonec jsem přidala smetanu, okořenila muškátovým oříškem a dochutila šťávou z citrónu. Polévka to byla sytá, manželovi stačil krajíc chleba.
Zítra si uděláme malý výlet, a když už ne společný, tak sama. Dnešní ráno avizovalo polojasno, ne ovšem dle předpovědi, spíš pohled z okna při snídani. Po chvilce se však přihnaly černé mraky a dalo se do chvilkového deště. O to však byl intenzivnější, bylo rozhodnuto, zůstanu doma, zadělala jsem na univerzální kynuté těsto a přemýšlela, co z něj vytvořím - http://yorga.blog.cz/0704/univerzalni-recept-na-kynute-buchty Michodem, od jisté doby dávám do tohoto těsta lžíci rumu, nevím, zda je to tím, ale těsto je ještě nadýchanější. Rozpuštěným máslem smíchaným s rumem upečené výtvory také potírám, jsou lahodnější.
Nejdříve mě napadly " Honzovi" buchty, pak povidlové šátečky, nakonec to vyhrály dva "Maxi rohlíky" plněné švestkovými povidly. Bylo to rychlejší a já měla čas vyluštit si křížovku.
Ovšem při potírání těsta povidly, jsem neodhadla jejich množství a ty se při zakrojení derou všemi směry. Takže jíst lžičkou se vyplatí, jinak máme povidla kde už tak. Každopádně jeden už vzal za své a pro druhý se staví dcera cestou z práce. Zítra bude ražniči a pozítří švestkové knedlíky z tvarohového těsta, tak je to alespoň v plánu vaření, ale může dojít ke změně, pokud bude pozitivní počasí, vaření odložím a vyrazíme do přírody.S přáním pohodových dnů vám všem přeje

" HLÁSÍM, LISTOVÉ TĚSTO PORAŽENO"

13. ledna 2019 v 20:20
LEDEN 2019

Po včerejším úspěšném povánočním poklizení našeho bytu, rozumějte uložením všeho vánočního zdobení do krabic a poté vyluxováním jsem uzavřela vánoce 2018 a začala vymýšlet, s čím v tom roce 2019 u sebe začnu. Nejlepší bude něčím, co udělá radost mému muži a následně i mě samotné, že by přišly dnes na návštěvu děti anebo vnoučata, tak to ani náhodou. Jsou rádi, že mají po perném pracovním týdnu, jenž následoval po svátcích ještě den volna a jak je znám, tak si jej budou užívat po svém.
V troubě se pekla krůtí roláda a já si vzpomněla na své předsevzetí, že se v roce 2019 popasuji s těstem listovým, pro vysvětlení " listové" těsto byla má slabina. Pokud si myslíte, že jeho zhotovení, tak to ani náhodou, jde o těsto zakoupené v obchodě a následně doma zpracované.
To bylo tak, před mnoha a mnoha léty jsem se chtěla coby novomanželka předvést a tak jsem zakoupila pro mě novinku listové těsto, doma se z něj u nás nikdy nepeklo. Má teta, která bydlela kousek od nás z něj pekla výborné záviny a také slané tyčinky mě na ně navedla slovy, koupíš v obchodě a máš hned napečeno. To teta neznala, jaké jsem kopyto, co se týkalo plynové trouby, doma jsme měli elektrickou.
Tož jsem těsto vyválela na placku, abych byla jo obdivovaná rozhodla jsem se pro šátečky plněné marmeládou, té jsem měla od maminky z jižní Moravy dost. Dost jsem ji dala také do těch šátečků a pak šup do trouby, vytáhla jsem cosi spečeného, připáleného a na zkus matlavého. Dost bylo těsta listového na drahně let, ostřílená životem na přání mého nynějšího muže zakoupila jsem listové těsto a snažila se opět v plynové troubě o zázrak v podobě závinu. Docela úspěšně jsme si na něm "pochutnali", ale uznali jsme, že z listové těsto je má slabina a pokud na ně budeme mít chuť, raději zakoupíme závin hotový, v blízké pekárně pekli výborný. Názor jsem nezměnila ani po zakoupení nového elektrického sporáku až do dnešního dne a zde prosím výsledek mého popasování s lístkovým těstem po letech.
Pokud jste dočetli až sem, přeji vám pohodové dny prožité ve zdraví, příště se vrhnu na slaný závin s těsta, no neuhodnete z jakého, k tomu si otevřeme vínečko bílé, vždyť jsem z té jižní Moravy …

"ACH TY TVARŮŽKY "

5. ledna 2019 v 15:26
LEDEN 2019

Své tvrzení a zrovna tak název rubriky o vaření -"Vaření a pečení, nemusí být trápení" po dnešním zážitku zřejmě přehodnotím. Co se událo? Nechala jsem se přesvědčit nejen svým mužem, ale i okolím, že dnešní tvarůžky nesmrdí, nám na rozdíl od okolí vždy voněli. Tím, že už prý nesmrdí, tak jako dříve argumentoval můj muž již od jara ve smyslu, že by byly dobré v klasickém trojobalu a doma nebude žádná libá vůně, či jak okolí tvrdí "žádný smrad". Dnes nastal den, kdy mě toto tvrzení zlomilo, a já k obědu slíbila připravit smažené tvarůžky v trojobalu.
Dokud jsem byla ve fázi přípravy, bylo vše hračkou, použila jsem jedno balení po osmi kusech. Čtyři jsem obložila paprikášem a pro jistotu spíchla kouskem párátka. Další čtyři kusy nechala přírodní a vše obalila v trojobalu, na doporučení okolí jsem tento trojobal zakončila čtvrtým obalem v mouce, prý to se zaručeně nerozteče. Světe div se mé tvrzení o tom, že "vaření a pečení, nemusí být trápení" bylo v mžiku zapomenuto, jak by řekla naše babi, z milé hospodyňky se stala zuřivá bytost, která prskala jedovatá slova, jenž se proměnou osmi krásných obalených tvarůžků v jeden celek proměnila ve slova nepublikovatelná. Manžel žasl nad mým slovníkem a přísahal, že už si budeme chodit na smažené tvarůžky jen do restaurace, jak jsem mu to od jara navrhovala a že to není tak zlé, to už měl volné místo u sporáku, s tím, že se na to nemůžu dívat a doporučením obrátit a dosmažit "zasraný" placek, pak že si "to" rozdělíme na talíře.
Co jsem pak jedla, vůbec jsem nevnímala, byla to ztvrdlá hmota, zřejmě čtvrtý moučný obal vykonal nesmírně, křupavou kůrčičku, která měla zabránit roztečení tvarůžku, aspoň pro můj dosud vlastní chrup to byla málem konečná. Vše jsem zajídala míchaným salátem, v němž byla mimo jiné také rukola, mnohým známá svou hořkou chutí, v tom okamžiku byla její chuť výraznou tečkou do budoucna v pomyšlení na domácí přípravu tvarůžek v trojobalu. Vážení, nefotila jsem tvarůžky, ani sebe, mé výše popsané patálie jsou myslím dosti odstrašující, vyfotila jsem pro vás ranní chumelenici ...
a pak ještě "vařenou buchtu" u které den před nedošlo k žádné komplikaci a tak jsem ve vzpomínce na její bezproblémové vaření a pečení opět na vážkách, že přece jenom nechám původní název rubriky, že "Vaření a pečení, není žádné trápení", jen ne z tvarůžek!!!
Pokud se rozhodnete pro "Vařenou buchtu", recept je zcela jednoduchý pokud máte doma:
1 tuk heru - (může být i jiný), 1 sklenku vody, 2 sklenky cukru, sama dávám 1 a ½, vše dáte na pět minut vařit. Po vychlazení přelijete do mísy, ušleháte se 4 vajíčky, přidáte 2,5 až 3 sklenky polohrubé mouky s jedním práškem do pečiva. Má tam přijít ještě kakao - 3 lžíce, ale to my nemusíme, tak já dávám půl lžíce mleté skořice. Dalším mým vybočením z originál receptu JE PŘIDÁNÍ ROZINEK NAMOČENÝCH V RUMU, JEDNOU SKLENICÍ MLETÝCH OŘECHŮ, OBČAS VYMĚNÍM OŘECHY ZA KOKOS A JEDNÍM POSTROUHANÝM JABLÍČKEM.
Peču na 180°C na vyšším plechu vyloženým pečícím papírem. Vychladlé poleji čokoládovou polevou a ozdobím buď ořechy, nebo kokosem. Buchta přidáním strouhaného jablíčka je vláčná, nejlepší na druhý den, voní skořicí a vůbec přeji vám pohodové dny. Snad jen dodám, že " Vaření a pečením, není žádné trápení" vaše Fukčarinka , no nevím co napíši až se popasuji z těstem lístovým ...

" DRŮBEŽÍ POLÉVKA TROCHU JINAK "

25. listopadu 2018 v 15:05
LISTOPAD 2018

Pod článkem na mém blogu "SVATOMARTINSKÉ", kde bylo foto naší Svatomartinské vypečené kachničky, komentoval náhodný návštěvník pan Mirek slovy: Strašně rychle jsem musel ty obrázky přejet a pryč, protože jsem si začal slintat do klávesnice. Pan Mirek má zajímavý blog, snad mu nebude vadit, že zde dám odkaz:
To jen pro vysvětlení, proč nejsou u dnešního článku o dobrém a občas i zdravém jídle obrázky, jinak přiznám se bez mučení, že většinou po úpravě jídla na talíři, zasedám a jím, pro foťák se mi jít do vedlejšího pokoje nechce a pak už není obvykle co fotit.
Na čem jsem si v poslední době pochutnala? Na vařeném krůtím a kuřecím masem z drůbeží polévky - DOPLNĚNÉ VAŘENÝM BRAMBOREM A POZOR KŘENOVÝM DIPEM Z BÍLÉHO JOGURTU. Než jsem tuto manu nebeskou upravila k dnešnímu obědu na talíř, předcházelo uvaření - táhnutí polévky samotné.
Do kastrolu se studenou vodou, u nás se vaří vývar v sedmilitrovém kastrolu, část se zamrazí pro "indy"- toť mé časté matení vnuků, pokud svou babi poslouchají, tak následuje otázka, zda budeme mít na návštěvě Indy, ne odpovídám s radostí, že jsem je opět nachytala, na "indy" přece znamená, že polévku zamrazím a až zavoláte, že přijdete, tak tu polévku na "indy" z mrazničky vytáhnu. No babi, ty jsi ale, já myslel, že ji vždy honem vaříš. Nevařím, to je mé tajemství, nyní však už k té polévce, do studené vody vložím přiměřené množství oprané části kuřecí- aspoň dvou čtvrtek, dvou skeletů, krůtí křídla, krky a dle nabídky co ještě v obchodě mají s drůbežích drobů. To vše pozvolna přivedu k varu a pak přidávám po vysbírání pěny, která se z počátku vaření vytvoří - cibuli zbavenou pouze první vrchní slupky, hlídám si stále stupeň varu - musí se táhnout, ne klokotat, jeden kus rajčete se slupkou, kousek oloupaného zázvoru, mám-li doma i půl zelené papriky, ta dodá polévce chuti, nové koření, pár kuliček pepře, 1 mrkev, 1 petržel a půl středního celeru, samozřejmě osolím a pokud mám, přidám i libeček. Málem bych zapomněla na dva až tři stroužky česneku. Var polévky hlídám, přepínám stupeň ohřevu na varné desce dle potřeby. Obsah vývaru udržuji v hladině ¾ hrnce, to aby se mě lépe se vším manipulovalo, dle potřeby dolévám převařenou teplou vodou, nikdy ne studenou. Postupně vytahuji uvařené drůbeží maso, zkušené hospodyňky ví, že nejdříve kuřecí, krůtí se vaří déle, také včas vytáhnu kořenovou zeleninu, zázvor, cibuli, česnek, papriku společně s kuličky pepře a nového koření odstraním na závěr, kdy polévku přecedím. Dle záměru po vychlazení rozdělím vykostěné maso a zaleji vývarem čistým, či smíchaným s pokrájenou zeleninou do krabiček s popiskou co krabička obsahuje, k čemu je určena, zda bude na oběd tak jako včera, kuřecí a krůtí maso s bramborem a jogurtový dip s křenem.
Doufám, že vaše chuťové buňky při čtení mého dnešního článku až tak netrpí a pokud si takovou, či jinou dobrotu připravíte, přeji vám dobrou chuť vaše Fukčarinka

" SVATOMARTINSKÉ "

13. listopadu 2018 v 17:25
LISTOPAD
Jak jinak i u nás byl Svatomartinský oběd, sice trochu pozměněný a opožděný, místo husičky byla Vodňanská chlazená kachnička, která se náramně povedla, k tomu nechybělo zelí červené i bílé, knedlík bramborový a také kynutý, víno Svatomartinské - Modrý Portugal. Opět se nám potvrdilo, že drůbež pečenou vcelku musíme před vložením na pekáč nejdříve řádně promasírovat - myšleno v části prsíček, dobré je také takzvaně "naklepat" obráceným příborovým nožem- rukojetí, poté pak uvnitř nejen osolit, ale také vytřít česnekem a majoránkou, vyložit čtvrtky oloupaných jablíček. Než posolíme zbylou vrchní část drůbeže, doporučuji pár vpichů slané vody opět do prsíček. Drůbež pak v této části získá lahodnou chuť, naklepáním pak není vláknité, pak už jen zbývá mírně dosolit z vrchu a můžeme vkládat do pekáče, samozřejmě na špejle, ať se nám zespodu drůbež, v našem případě kachnička nepřichytí. Podlijeme hrnkem vody, omastek nedáváme, ten se nám vypeče sám při pozvolném asi tak dvouhodinovém pečení, kdy co chvíli nejen podléváme, ale také převařenou vodou doplňujeme, tuk vypečený asi tak po hodině vysbíráme, ať nemáme příliš mastnoty. Na závěr zvýšíme přísun tepla, abychom získali vypečenou kůrčičku.
Zelí červené jsem připravila klasicky na cibulce, červené, jak jinak s přidáním oloupaných jablíček, tří hřebíčků, trochu mletého pepře a kmínu, soli a to vše podlité Svatomartinským Modrým Portugalem. Víno necháme odpařit a pak doléváme vodou až do fáze, kdy je zelíčko připravené k dochucení. Na přání mého muže přidala jsem nepatrně zásmažky, neboť dle jeho přesvědčení, zelí bez zásmažky není zelí. Té tam bylo tak nepatrně, že by naše babi dodala své oblíbené: "Vlk se nažral a koza zůstala celá", špetka cukru a octa dodala na chuti a pak už jen zbývalo popřát si dobré chuti a pustit se do jídla.
Všem přeji pohodové dny a připíjím na vaše zdraví Svatomartinským vínem vaše Fukčarinka

" BUBLANINA OD JEŽURKY "

5. července 2018 v 13:53
ČERVENEC 2018

Člověk míní a čas mění, zrovna tak to bylo s fotografiemi náramné dobroty, na kterou jsem našla recept u Libušky - "Ježurky". Bublaninu peču často, ale tak jak zněl recept od Libušky, takto ji neznám.
Tu musím co nejdříve vyzkoušet, říkala jsem si a přemýšlela jaké ovoce koupím. Zároveň jsem doma dělala inventuru v potravinách, zda mám vše potřebné k pečení. Bublaninu jsem pekla v červnu a až nyní došlo k vložení fotografií a receptu na blog.
Recept u Libušky - Ježurky najdete zde, ale pozor až v komentářích!!!
Raději jsem jej zkopírovala, snad se Libuška nebude zlobit:
1/4 kg tvarohu,
1/4 kg polohrubé mouky
1/4 kg cukru
1/4 kg hery
2 vejce
1 prášek do pečiva
Heru, vejce a cukr ušleháme,( já tam ještě cvrkla trochu rumu. Jednak pro vůňi, jednak rum snad nadlehčí těst)), pak přidáme mouku, prášek a tvaroh. Je to rychlé a opravdu moc dobré.
Doma krom tvarohu, ovoce a hery bylo vše, dokonce ještě než jsem stačila zajít chybějící koupit, přinesl manžel skvěle vypadající, třešně a meruňky.
Tvaroh a hera, byla zakoupená a za chvilku dokonce upečená bublanina. Jak Libuška píše, tak opravdu třešňová bublanina dle jejího receptu byla vynikající.
Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" KYNUTÉ TĚSTO NA SLANO "

14. června 2018 v 16:16
ČERVEN 2018

Vaření, pečení, není pro mě trápení. Po pravdě, pokud se mě nechce, tak nevařím, ani nepeču, vytahuji z mrazničky. Občas se i přinutím, ale to výjimečně, neboť vařím ráda, vařím prý i dobře.
Dnes jsem uvažovala co ze zbytkem droždí, nedávno tomu jsem z poloviny dávky upekla reveňový koláč.
Dnes padla volba na pizza šneky z kynutého těsta. Použila jsem univerzální recept na kynuté těsto od paní Jitky. Snad se nebude zlobit, ale je tak moc dobré a moc dobře se s ním pracuje:
Trochu jsem si jej upravila ubráním cukru - toho jsem opravdu dala pouze půl kávové lžičky do vlažného mléka a přidala rozdrobené droždí. Uvažovala jsem, že by tam cukr ani být nemusel, neboť v porovnání s těstem na houskový knedlík tam vlastně taky cukr nedávám.
Cukr už spolu s mlékem a droždím vytvořil kvásek a ten jsem přidala k 25 dkg polohrubé mouky, do které jsem pěkně raději hodně hluboko přidala sůl, tak dvě špetky. Až jsem začala mít obavy, zda to nebude slané. Hluboko proto, že naše babi říkala, že se sůl nemá potkat s droždím, pak těsto nevykyne. Vždy si na naši babi vzpomenu, když připravuji kynutý houskový knedlík, kde mnu droždí se solí. Přímo cituji z receptu " k rozdrobenému droždí přidáme sůl a mneme", rozuměj, mícháme vařečkou. Tak nevím, proč cpu sůl do kynutého těsta ať slaného, či sladkého až na samé dno mouky. Snad pro to známé, maminka a babička má vždy pravdu anebo je to už síla zvyku. K mouce se solí a kvásku, přidala jsem dva žloutky a prohnala hnětačem, přičemž jsem po trochách přidávala deci oleje. Ještě nakonec ručně pár máchanicí s těstem, zasypat po povrchu hladkou moukou a nechat kynout.
Mezitím jsem si měla připravit směs z oloupaných rajčat podušených s česnekem, bazalkou a tymiánem. Tak to se mě dnes nechtělo ani náhodou, šéfa nad sebou nemám žádného. Do misky jsem si dala kečup, přidala tři větší stroužky česneku, tymián a bazalku, promíchala. Do další misky přichystala strouhanou nivu a namísto delší přípravy směsi, měla volno na kafíčko s křížovkou. Přísahám, mít domácí rajčata ze zahrádky, obejdu se bez kafíčka a křížovky. Do obchodu pro rajčata se mě tedy nechtělo, vyluštěno, kafé vypité, těsto vykynuté. Rozváleno na plát, potřela jsem těsto směsí "z rajčat" a posypala strouhanou nivou. Zamotala do tvaru závinu, rozkrájela na menší dílky a ty dala na plech vyložený pečícím papírem. Všechny takto vzniklé šneky potřela bílkem a dala péct do trouby na 190°C.
Vůně libá se linula naší mini kuchyní, to jsem již škrábala brambory na oběd, maso pečené zůstalo od včera, k tomu bylo potřeba připravit okurkový salát s bílým jogurtem. Pokud si pospíšíte, tak šneky ještě máme, nikdo z vnuků dosud nepřišel. Okurkový salát není, ale i tak vám všem přeje pohodový zbytek dne Fukčarinka

" MÁME HOTOVO"

1. dubna 2018 v 1:54
DUBEN 2018

Dnes byl den "blbec ", tedy aspoň u nás doma a to hlavně v kuchyni. Vnuka přivezla snacha na hlídání ráno hned před desátou. Jelikož je vnuk již od konce února již po třetí nemocen, snažili jsme se jej udržet na lůžku. Cosi trochu pomohla nová stavebnice lego, se kterou se hned mezi dveřmi vytasil a pak také naše střídavá péče.
Nicméně měla jsem v plánu pro naše návštěvy šmigrustníků upéct jak je zde ve Slezsku zvykem "Šoldru", neboli také "Plecník". Recept od manželovi maminky jsem dávala dohromady dva roky, pokus, omyl a nakonec se podařilo. Kynuté těsto zadělané vlažnou polévkou z uzeného masa. Pár roků jsem do kynutého těsta vkládala jak opečenou velikonoční klobásu, tak dva druhy uzeného masa - krček a bůček. Vše v těstě zapekla a následně se koštovalo společně se šmigrustníky, k tomu vínečko, či slivovička. Letos jsem si řekla, že by mohla být změna. Upeču Šoldru z těsta od paní Jitky, jen si je trochu upravím univerzální těsto kynuté od paní Jitky k nahlédnutí zde:http://yorga.blog.cz/0704/univerzalni-recept-na-kynute-buchty
Těsto na Šoldru má být slanějšího rázu, zadělávané vlažnou uzenou polévkou, ta se již v hrnci vařila s cibulí a česnekem, bobkovým listem, s pár kuliček nového koření a pepře.
Do velké zadělávací mísy jsem prosila 1 kg polohrubé mouky, 1, ½ čajovou lžičku soli. Přidala jsem 6 žloutků, promíchala a připravila 2dcl stolního oleje, rovněž pokojové teploty a k tomu dolila 1,5 dcl rozpuštěného sádla. Sádlo prý dodává křehkost.
V hrnečku jsem měla 2 kostky droždí rozdrobené ve vlahé uzené polévce, kam jsem před vložením droždí přisypala 1,5 polévkovou lžíci cukru. Přikryla utěrkou a nechala kvásek vzejít. Ve spolupráci, s mým mužem nejen slovním typu, máš tam dost soli, není tam moc omastku. Myslíš, že bude letos " Šoldra zase fajná". Jsme jednak míchali růčo - fůčo, ale taky pěkně hnětačem. Už jsem měla na jazyku, bude-li pokračovat dál v takto odborných radách, může zůstat v kuchyni sám. Máme totiž malou kuchyňku a tak jsem v ní raději sama. Postupně jsme vmíchávali olej a těsto tvořilo bublinky a dávalo nám tak na srozuměnou, že to už by jako stačilo. Povrch těsta jsem posypala hladkou moukou, uzavřela mísu poklopem a řekla děj se vůle boží. Za hodinku, to už jsme stihli vypít kafíčko, pochválit vnuka za postavené monstrum z nového lega, bylo potřeba věnovat krátký čas "Šoldře". Těsto krásně nakynulo, pracovalo se s ním výtečně a tak brzo se skvěl na plechu s výším okrajem vyloženým pečícím papírem váleček těsta, které bylo potřeba po 15 minutách dalšího kynutí potřít bílkem a pak šoupnout do trouby předehřáté na 200°C.


Celkem jsem pekla 35 minut, po 25 minutách jsem zkusila špejlí, pak troubu vypla a nechala dojít. Po vyndání z trouby pomázla jsem Šoldru po povrchu rozpuštěným máslem. Šoldra je nadýchaná, hebounká, chutná buď jenom tak anebo právě s tou klobásou a uzeným masem. Mějte pohodové dny vaše Fukčarinka

" VIŠŇOVÉ ŘEZY"

30. března 2018 v 20:11
BŘEZEN 2018
V únorových pochmurných dnech jsem objevila na blogu Jarušky "Tiché pošty" recept na buchtu. Buchtou ji nazvala Jaruška, ale na letáčku s receptem, který objevíte zde http://tichaposta.blog.cz/1802 jsou uvedeny "Višňové řezy". Nemusela jsem se dlouho přemlouvat, abych tuto " buchtu" od Jarušky vyzkoušela. Dnešním dnem se Jaruško přimlouvám, za správné pojmenování pro příště, neboť je to famózní dobrota a zaslouží si být uvedena jako "Višňové řezy". Doufám, že jak Jaruška, tak i ostatní budete brát výše napsané jako žert, ale řezy si co nejdříve upečete.
Trochu jsem si upravila původní recept, zdála se mě dosti vysoká spotřeba tuku jak v receptu základním, tak v krému, ale každý dle svého. Závěr je takový, že nejen nám, ale i návštěvě, která asi tak za dvě hodinky po uložení řezů do ledničky přišla na kafíčko. Zjistím si však, zda je možné zakoupit menší skleničku višní, mimochodem byly již vypeckované a tím pádem bych pekla řezy z poloviční dávky.
Postupovala jsem takto: nejdříve bylo potřeba nechat okapat na cedníku višně 0,75l. Namísto původního receptu zaměnila jsem tuk héru 250g za 1,5 dcl oleje, cukru oproti původního receptu jsem dala 20dkg, přidala špetku soli, trochu vody namísto mléka 1- 1,5 dcl, 3/4 prášku do pečiva, kakao nemáme v těstě v oblibě, přidala jsem v závěru do třetiny těsta nastrouhanou čokoládu.
Žloutky jsem šlehala s cukrem, postupně přidávala olej a vodu, mouku s práškem do pečiva a na závěr lehce vmíchala sníh. Na plech s vyšším okrajem vyložený pečícím papírem nalila jsem větší část světlého těsta, pokladla hustě višněmi. Do zbytku těsta asi tak 1/3 přidala čokoládu a nalila na višně. Pekla jsem v předehřáté troubě na 180°C zhruba 30 minut.
Krém: šťávu z višní jsem doplnila do ½ litru vodou, přidala 1 vanilkový puding a vařila do zhoustnutí. Zjednodušila jsem si vaření pudingu přidáním cukru až na závěr 2 lžíce, nepřichycuje se ke dnu. Másla na krém jsem použila 15 dkg a polovinu přidala do chladnoucího pudingu ihned. Zbytek pokojové teploty až při šlehání krému. Mezitím, než puding vychladl, připravila jsem ve vodní lázni potřebnou čokoládu s přidáním kousku másla na polití řezů.
Všem vám přeji pohodové Velikonoce, a pokud se rozhodnete "Višňové řezy" vyzkoušet, tak pohodové pečení. Zítra se vrhnu na pečení již tradiční "Šoldry", kde se chystám vyzkoušet univerzální kynuté těsto od paní Jitky, který najdete zde: http://yorga.blog.cz/0704/univerzalni-recept-na-kynute-buchty Výborně se mě s tímto těstem pracuje, změnu udělám pouze v tom, že snížím cukr na polovinu, mouku dám polohrubou a namísto mlékem těsto zadělám jak je to tradicí u nás ve Slezsku uzenou polévkou. Takto "Šoldru" pekla maminka a babička manžela.
Kdo by chtěl péct z původního těsta, které jsem dříve používala je k nahlédnutí zde : http://fukcarinka.blog.cz/1303/recept-na-pravou-slezskou-soldru
Šoldru peču z 1kg mouky, ale už druhým rokem bez zapékání klobás a uzeného, to podávám na talířku zvlášť. Důvodem jsou děti a vnoučata, znáte to, ten nejí to a ten zas toto a tak je to pro nás všechny výhodnější. Vaše Fukčarinka

" UNIVERZÁLNÍ KYNUTÉ TĚSTO OD PANÍ JITKY "

5. března 2018 v 19:43
BŘEZEN 2018

Dukátových buchtiček a palačinek se můj muž snad nikdy nepřejí. Občas je zařadím do našeho jídelníčku, tak tomu bylo minulý týden v pátek.
Na buchtičky jsem použila univerzální těsto od blokařky paní Jitky. Recept na kynuté univerzální těsto najdete zde: http://yorga.blog.cz/0704/univerzalni-recept-na-kynute-buchty Těsto jsem udělala z celé dávky, na jeden plech buchtičky a na druhé dva povidlové šneky.
Na těsto jsem použila droždí v kostce, ne sušené. Hnětač a pak na chvilku manželovi ruce, to aby měl pocit, že to těsto bude vypracované jeho zásluhou.

Byl u nás nemocný vnuk Ondrášek, neměl moc chuti do jídla, dal přednost drůbežímu vývaru. Zachránila nás dcera, která si pochutnala, zbytek jsem poslala vnukům. Sama dávám přednost masu, ale buchtičkám s krémem jsem neodolala. Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví vaše Fukčarinka

" SUPERPOTRAVINA "

1. března 2018 v 18:33
BŘEZEN 2018

Dýně je pro svůj vysoký obsah vlákniny řazena mezi superpotraviny. Těch je, co se počtu týká čtrnáct. Obsahuje alfa a beta karoteny, což jsou antioxidační a protizánětlivé látky, vitamín C draslík, hořčík a kyselinu pantotenovou - vitamín B5. Nebudu dál psát o výjimečnosti dýně, které mě nebyli až tak dopodrobna známé, ale věděla jsem, že je to velmi zdravá potravina, ze které se dá mnoho dobrého v kuchyni vykouzlit. Dýní je mnoho druhů, mé počátky experimentovaní byly s dýní Hokkaidó, ale pokukovala jsem dál po dýni máslové. Nyní už jen "máslovou". Je jemná, lehce aromatická, sladká, s jemným oříškovým nádechem, ale nic z toho nenaruší chuť vynikající polévky.Po snadném oloupání vás překvapí krásná oranžová barva a minimum semínek.
S máslovou dýní jde vaření snadno. Můžete si zvolit, zda dýni po vydlabání semínek naplníte vámi zvolenou směsí a zapečete, nebo z ní připravíte dezert, receptů je plno. Ačkoliv vždy, když dýni přinesu domů se záměrem přípravy dezertu, nebo zapečení skončím u polévky.
Tak tomu bylo i nyní v tyto mrazivé dny, kdy vydržíte venku pouze krátkou procházku, pokud u vás nevládne smog, tak jako u nás.
Dýni jsem si oloupala, vydlabala semínka, pokrájela na menší kousky a dala opéct do hrnce na kousku másla, přidala tymián. Zatímco se dýně na nejnižším stupni opékala, připravila jsem si kousek zázvoru, mrkve, petržele, celeru, česneku a jednu chilli papričku a vše postupně pokrájené na malé kousky přidávala k dýni. U zázvoru jsem si dala obzvláště záležet, na "pídí" kouscích. V závěru opékání vzpomněla jsem si na kari koření a pak už jen zbývalo dolít vodu a přivést k varu. Nu což, trochu pepře neuškodí, namlela jsem rovněž a vhodila tři kuličky nového koření, tím nic nezkazím, zbývalo jen osolit. Polévka se vařila mírným varem a vůně přilákala manžela nahlédnout pod pokličku. Bude dýňová, co tak krutony, zněla otázka, můžeš i krutony. Chtěl chlebové, já raději z toustů, manžel se nabídnul, že krutony osmaží. Vzala jsem jeho nabídku s povděkem a šla si dočíst knížku. Mezitím byla polévka uvařená, zbývalo ji už jen dochutit pár kapkami citrónové šťávy. Rozhodla jsem se polévku mírně projet ručním mixérem. Jsou tam kousky, hlásil manžel nad plným talířem. Dýňová a pokaždé jiná, prohlásila jsem při přání dobré chuti a nabídla lžičku bílého jogurtu. Nebyl potřeba, polévka z máslové dýně neměla chybu.
Všem vám přeji pohodové dny a doporučuji, vyzkoušejte nějaký recept z máslové dýně, snad už konečně u nás dojde i na moučník. Možná půl dýně do moučníku a z druhé půlky bude opět vynikající polévka. Vaše Fukčarinka

" VAŘENÁ BUCHTA TROCHU JINAK "

11. února 2018 v 16:43
ÚNOR 2018

Poslední kousek koláče a pár drobečků na talíři, ne dnes je to ještě lepší než včera. Prohlásila jsem u odpolední kávy s kouskem koláče, to musím vyfotit a dát na blog.
Nečekejte žádný zázrak, je to jen "Vařená buchta trochu jinak". Místo 3 lžic kakaa, ¼ kávové lžičky skořice, navíc přidána citrónová kůra, dvě strouhaná jablíčka a vanilkový cukr a není na škodu cvrknout trochu rumu.
Něco rychlého upéct honilo se mě hlavou mezi včerejším vařením a praním. Je pravda, že pračka pere sama, tam stačí vložit prádlo spolu s práškem na praní, zvolit program a máme vystaráno. Oproti našim babičkám a maminkám máme možnost si zvolit další činnost. Ta má bylo strčit maso do trouby a následně sednout do křesla a věnovat se čtení. No jo, ale odpoledne ke kafíčku není nic, zbytek koláče z mrazničky jsem vytáhla onehdy při návštěvě dcery. Má dcera je totiž expert na jídlo. Jídlo, to co jí všichni kolem ní nejí, z toho normálního pouze koláče. Jako dítě jedla vše, po osamostatnění hrůza, jestli se ptáte co jí vnuci, tak hned napíšu, že jí "normálně" to, co jí všichni kolem, připravuje jim to dcera. Já vím, postavené na hlavu, ale právě proto mám vždy v mrazničce pro dceru kousek koláče. Pokud dcera zabrousí sem na můj blog, chytne se za hlavu a bude volat, mami co to má znamenat, já jím přece normálně…
Ale dost, vrátím se k "Vařené buchtě trochu jinak - k mému koláči". Co bude potřeba: 1 heru, (kdo nemá rád heru, dá máslo) sklenice vody, 2 sklenice cukru krupice a ¼ lžičky skořice - přivedeme k varu a 3 minuty povaříme - tuto směs necháme vychladnout. Mezi tím si vyložíme plech pečícím papírem, nastrouháme dvě jablíčka. V míse ušleháme 4 vejce se špetkou soli a přidáme vychladlou směs, když máme doma rum, tak jej tam cvrkneme, 3 sklenky polohrubé mouky s 1 práškem do pečiva. Polovinu těsta vlijeme na plech, na ní rozložíme postrouhaná jablka, která posypeme vanilkovým cukrem. Druhou půlku těsta navršíme na jablíčka. Pečeme v předehřáté troubě na 180°C. Vůně skořice a jablíček nám provoní celý byt. Pak už jen zbývá uvařit si dobré odpolední kafíčko, vychladlý koláč rozdělit za a.) do mrazničky, b.) ke kafíčku dnes a na zítra. Koláč je druhý den nejlepší, je vláčný a voňavý. Pohodový den vám všem přeje Fukčarinka

" CO SE DOMA UPEČE, MÁ SE DOMA NÍST "

28. ledna 2018 v 21:02
LEDEN 2017

Tak jsme si "uvařili a také napekli". Naše babi by řekla: " co se doma uvaří a upeče, má se doma sníst." Myšleno, nemá se s tím chodit na veřejnost. Často si říkám, že by některým lidem neuškodilo držet se tohoto přísloví. Ne, není to myšleno na nikoho z vás, spíše všeobecně, na nedávnou situaci, kdy se občas přepíralo " hodně špinavé prádlo".
Já dnes však na veřejnost jdu a to hned dvakrát.

Dokonce i s fotografií, sliby se mají plnit. To jsem měla na mysli při přípravě - tilápie - okounovce nilského. Což je sladkovodní ryba. Ač mnozí z vás určitě namítnou, že tilápie, není až tak zdravá ryba, záleží na jejím chovu. Ovšem, co vše je dnes zdravé a nezdravé. Nám vyhovuje, občas si tilápii připravíme.
Ryba se dostane koupit jak chlazená, tak mražená. Velkou výhodou je, že nemá kosti. Tilápii potřu česnekem, osolím, z jedné strany lehoučce potřu hořčicí a obalím v předem připravené směsi z hladké mouky smíchané s rozmarýnem a špetkou kari koření. Opeču na oleji a dám na ubrousek odsát. Porci tilápie doporučuji zakápnout na talíři citrónovou šťávou. Jako přílohu máme rádi rýžové nudle, nebo brambory s jogurtovým dipem.
To by bylo vaření a nyní pečení a světe div se, ani zde jsem na fotografii nezapomněla.
V předvánočním období obvykle peču voňavý vánoční koláč. Manžel šel dopoledne na hůlky, tak jsem udělala domácí inventuru surovin potřebných na koláč a dala se do díla.
Vejce, cukr krupici, vanilkový, polohrubou mouku, olej, prášek do pečiva, citrónovou kůru, rum, čokoládu na vaření, mléko a kokos. Pak už jen stačilo zapnout troubu, vše odměřit na hrníčky, promíchat a část těsta vlít do připravené formy vyložené pečícím papírem. Do zbylého těsta jsem nastrouhala dvě žebra čokolády a promíchala ve formě se zbylým těstem. Než se koláč upekl, připravila jsem polevu - čokoládovo - rumovou- s přidáním pomerančové šťávy. Koláč ještě teplý jsem vyklopila, propíchala na několika místech hustě špejlí, polila polevou, která místy vtekla do koláče. Bylo ji dost a tak na povrchu vyniklo vlnkovité zdobení.
Vůně, kterou manžel při návratu nasál, hned prozradila, že bude ke kafíčku cos sladkého. Občas se sice opozdím, ale své sliby plním. Zdravím všechny s tipem na dobrou českou detektivku vaše Fukčarinka

"ČERVENÁ ŘEPA"

12. listopadu 2017 v 18:34
LISTOPAD 2017
Včerejší kachnička na místo Svatomartinské husičky byla náramná mňamka. Jak už jsem psala klasika zelíčko, sice jen kysané a knedlík kynutý houskový, namísto obvyklých dvou druhů zelí a knedlíků. Vůně náramná, fotka žádná, neb jsem si na focení vzpomněla, až byl talíř skoro prázdný. Ovšem dnes jsem fotila, kachničku a k tomu pro změnu brambor, ten má manžel ke kachničce raději a já dušenou červenou řepu s jablíčkem a červeným vínem. No mana nebeská …
Kachnička byla pečená s jablíčkem uvnitř pěkně pozvolna do měkka. Červená řepa nastrouhaná nahrubo, vložená na osmahnutou červenou cibuli nakrájenou na měsíčky, zvolna dušenou s nakrájeným jablíčkem, to vše podlité červeným vínem. Okořeněné špetkou tymiánu, bobkovým listem, mletým pepřem a ždibíkem skořice. Na sůl jsem nezapomněla, pokud si někdo z vás myslí, ale jen trošičku, neboť na talíři jsem mísila tuto dobrotu s výpekem z kachničky. Já vím, že se opakuji, ale mana nebeská.
Jak by naše babi řekla: "Včera měla držka hody, dneska stačí doušek vody", držela jsem se toho přísloví a při jednom stání u plotny uvařila jsem na zítřek k obědu polévku z červené řepy. No musí se jíst zdravě a hody nemohou být stále.
Cibulku, pro změnu klasiku osmahla jsem na výpeku z kachničky, přidala nahrubo postrouhanou řepu a červenou mletou papriku, podlila vodou, vhodila nové koření, bobkový list, majoránku, mletý pepř. To už se začala polévka vařit, přidala jsem brambory a pod dohledem manžela také dobrou klobásu. Já ji prý pokud chci držet "tajli" nemusím, rád si ji z mého talíře vyloví. A tak zítra budeme mít k obědu polévku z červené řepy, kterou máme moc a moc rádi s pečivem. Už se na ni těším, až se vrátím z pedikúry, zítra se má ochladit, tak teplá polévka přijde vhod.
Nemyslete si, že nejíme zdravě, takový talíř plný zeleniny v kombinaci sýru je také mana nebeská.
Vám všem přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

"NA SVATÉHO MARTINA "

11. listopadu 2017 v 21:27
LISTOPAD

Jako malé dítě jsem si přála ochutnat husu, nebo pečenou kachnu. Obklopena spolužáky, kteří tuto pochoutku mívali na talíři aspoň dvakrát do roka, jsem jim tiše záviděla. Ne, že bychom nemívali maso, ale z domácího chovu pouze králíky, slepice, pak vepřové a kupované hovězí upravované na různé způsoby.
Vždy jsem si říkala, až budu mít svou domácnost, husu a kachničku mít budeme. I tak se stalo, ale než jsem se dopracovala k tradici na Martina husu, uteklo hodně vody.Husičku na fotografii jsem si vypůjčila ze zdroje, neboť mě mé chuťové buňky a vůně z talíře natolik omámily, že jsem si na focení vzpoměla až byl talíř prázdný.
Musím se přiznat, že poslední dobou však dáváme i na Martina přednost kachničce k tomu zelí, občas dokonce červené i bílé. Bílé vždy kyselé, červené hlávkové doplněné jablíčkem a červeným vínem. Není špatná ani kombinace kachničky s dušenou červenou řepou na způsob červeného zelí s jablíčkem dušené na víně. Vše doplní knedlík houskový kynutý a pak také bramborový. Svatomartinské víno nesmí chybět. Tak i letos u nás byla na Martina kachnička se zelím bílým a knedlíkem. Samozřejmě k tomu vínečko. Jak je to u vás se Svatomartinskou husou a vínem, dodržujete tradici?
Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" OVOCNÉ KNEDLÍKY "

25. srpna 2017 v 22:55
SRPEN 2017
V předchozím příspěvku do rubriky "Vaření a pečení, nemusí být trápení" jsem si postěžovala, že můj muž moc nemusí dušenou kapustu. Nemusí, ale nakonec ji s chutí sní, aby bylo vše v pořádku, jak naše babi často přirovnávala "jako brambory v řádku", uvařím před tím vždy oblíbené jídlo mého muže. Nyní to byly švestkové knedlíky s tvarohového těsta.
Na přípravu těsta potřebujeme:
250 g měkkého tvarohu
300 g polohrubé mouky + trochu na podsypání
1 lžíce másla
1 vejce
100 ml mléka
špetka soli
Na posypku - cukr, strouhaný perník a máslo na polití.
Utřeme tvaroh s tukem, vejcem a špetkou soli. Přidáme mouku, mléko a vypracujeme těsto. Utvoříme dva válečky, které rozkrájíme na dílky - dle velikosti ovoce a oblíbenosti tloušťce těsta na ovoci. Mě to vyšlo na 12 knedlíků - máme rádi větší vrstvu těsta. Knedlíky vkládáme do vroucí vody a vaříme přibližně pozvolna 12 minut - až vyplavou na povrch, jeden zkusíme rozkrojit.
Sypeme cukrem a strouhaným perníkem, polejeme máslem.

Dalším oblíbeným jídlem mého muže a daným slibem, v "Kapustový den" byla Koprová omáčka. To bylo radostí a stále je, bohužel manžel nelenil a kopr zakoupil. Takže koprová omáčka bude, k tomu vařené hovězí maso z polévky a brambor. Pokud jsem někomu udělala chutě na ovocné knedlíky, mohu vřele doporučit výše uvedený recept. Nebudete litovat, pochutnáte si a co, víc s těstem se velmi dobře pracuje. Přeji vám pohodové dny vaše Fukčarinka

" KÉL - KAPUSTA "

23. srpna 2017 v 23:46
SRPEN 2017
"Kél, dobré bel a ještě nám zbel", přesně tak dopadlo dnešní vaření kélu - kapusty u nás. Kapusta obsahuje velké množství minerálů, vitamínů, antioxidantů a vody.

Dušenou kapustu mám moc ráda, bohužel, často ji nevařím. Manžel jak slyší, kapusta ihned připomíná, že on nebude, nemá ji rád. A důvod, kapustu musel jíst v dětství a vůbec mu nechutnala.
Nedala jsem na manželovi řeči, vždy se to opakuje, jíst nebude a pak vše slupne. Dnešní den byl u nás tedy kapustový.
Na cibuli, česneku a kmínu s troškou pepře dala jsem nejdříve upéct na kostky nakrájenou vepřovou kýtu, kterou jsem promíchala s pár kostkami libového bůčku a podlila vodou. Tuto směs jsem pekla přikrytou do změknutí a pouze doplňovala vodu dle potřeby a podlévala maso.
Menší hlávku kapusty jsem nakrájela na nudličky - vrchní, krásně zelené listy oprala zvlášť a vykrojila tuhá žebra. Vložila do kastrolu, nebo hrnce? Stále si pletu tyto pojmy, ale byl to ten s nižším okrajem. Podlila vodou, osolila, opepřila a dusila. Zde však milé hospodyňky pozor!!! Kapustu "dusím" bez pokličky, jinak mě nechutná. Ona totiž dušená pod pokličkou smrdí. Ke kapustě jsem přidala česnek nakrájený na úplně jemňoučko, vývar jsem po ruce neměla, tak jsem použila mnohými zatracovaný masox. V naší rodině se přidávají ke kapustě brambory, takže jsem oloupala čtyři střední brambory, nakrájela na menší kostičky a šoupla ke kapustě. Po patnácti minutách bylo vidno, že bude čas na trošku jíšky, to aby se vše krásně spojilo. Než jsem jíšku přidala, kapustu s brambory prohnala šťouchadlem na brambory. Tak to dělávala naše babi a bez tohoto zásahu by nebyla dušená kapusta to pravé ořechové. Jako malé dítě jsem vždy poznala, že už "mana nebeská" bude brzo hotová. Následovala jíška, kterou jsem ještě dvacet minut v kapustě povařila. Nesmí se zapomínat míchat.
A pak, pak už jen dát na talíř kapustu, pár kostek masíčka a vše polít šťávou z pod masa. Jako přílohu máme rádi chléb. Píšu "máme rádi", neboť se ke mně bez remcání připojil můj muž a ptal se, zda zůstane kapusta i na zítra. Ano zůstane, neboť - "kél, jako vždy dobré bel a ještě nám zbel."
Kapusta je dobrá nejen s pečeným masíčkem, ale chutná i s opečenou klobásou. Mnozí mě jistě dáte za pravdu, že dříve, kdy bylo v konzervách opravdu maso, stačilo do hotové kapusty vyklopit v závěru konzervu masa a to buď hovězí anebo vepřové.
Vám všem přeji pohodové dny prožité ve zdraví vaše Fukčarinka

" VAŘENÍ, NENÍ ŽÁDNÉ TRÁPENÍ "

19. listopadu 2016 v 14:59
Listopad

Pokud máte rádi těstoviny, cibuli, česnek a to vše se směsí rajčat, papriky a nezbytného koření. Pak jste na mých stránkách dobře a můžete se dát hned do díla. Nejdříve však bude dobré kouknout do zásob, tak jsem to udělala i já a zjistila co vše je doma: 1 konzerva rajčat - celých a krabička rajčat čerstvých. Na malou chvilku dilema, ale zvítězila konzervovaná, čerstvá chutnají nám i vnukům na chlebíčku s máslem. Cibule, česnek, již zmíněná konzerva rajčat, olej, sůl, pepř, tymián a bazalka - sice sušená, ale i tak dobrá, třtinový cukr a hlavně taky špagety. Ty se sice mohou nahradit jinými těstovinami, ale není to již to pravé ořechové. To, že je doma červené víno, v mém případě Merlot polosuchý je zjištění chvályhodné, k tomu objev dvě zelené papriky, na které bych málem zapomněla, vynikající. Pouštím se do vaření. Nejdříve cibulka a česnek - oloupat, nakrájet na co nejmenší kousky, což mě jde u cibulky dosti ztěžka, ale již je v hrnci a pozvolna se pění na oleji. Přidávám česnek současně s tymiánem a bazalkou, přidám pepř přímo z mlýnku a míchám. V momentě vše zaleji rajčaty, které nechám chvilku pro smahnout, to aby se aspoň trochu zbavily kyselosti. Papriky zbavené jader, nakrájené na proužky v míchám do směsi a chvilku dusím, přileji trochu vody, mírně osolím a pokračuji v dušení.
Nezapomenu zkontrolovat, zda se mě již vaří voda na těstoviny, kterou osolím a přidám do ní před vložením těstovin lžičku oleje. Zkontroluji, zda je doma sýr, máme jej na tuto směs rádi, ale je dobrá i bez sýru. Sýr je doma, než jej budu strouhat, zkontroluji stav směsi, kterou jsem občas promíchala a tak zabránila přichytnutí. Vše Ok, směs vypínám a ochutnávám, je potřeba přidat špetku třtinového cukru - zamíchat a přikrýt pokličkou. Zbývá už jen scedit špagety, dát na talíř a navrch směs, kdo chce, dá si sýr. Já z počátku mám směs na talíři bez sýru, u stolu si přece jen sýr přidávám. Spokojeně si pochutnáváme, zapíjíme sklenkou Merlotu, tato kombinace je vynikající. Opět jsem se přesvědčila, že vaření, není trápení.
Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" RYCHLÉ A ZDRAVÉ VAŘENÍ "

17. srpna 2016 v 20:34
Srpen - středa

Dnešní článek bude o rychlém vaření, kterému dáváme přednost zvláště v horkých letních dnech. Základními surovinami jsou zelenina a jogurt, doplněné těstovinou, nebo grahamem, či opečeným toustovým chlebem.
Nevím, zda se někdo nepohorší nad více procentním jogurtem, který jsme si oblíbili. Přes léto kupujeme toto větší balení, které využíváme, kde se dá.
Suroviny: olivový olej, cibule, česnek, tymián, pepř, sůl, mladé cukety, těstoviny a řecký jogurt.
Na oleji zpěním cibuli, přidám tymián, pepř, česnek pokrájený na jemné plátky - promíchám a hned vložím mladou cuketu, kterou si škrabkou na zeleninu předem připravím na proužky. Vše promíchám a opeču. Uvařené těstoviny vsypu do této směsi a smíchám s jogurtem. Je to náramná a rychlá dobrota,je vynikající i za studena. Pokud máte více cuket, můžete základní směs - bez těstovin a jogurtu použít na opečený toust, nebo jen tak přikusovat s jakýmkoliv pečivem. Přiznám se, že jsem si směs namíchala s jogurtem a měla vynikající večeři.
Další variantou je ryze zeleninový salát - vše co najdu doma - papriku občas dokonce tří barev, červenou cibuli, rajčata - nyní oranžová bio z balkonu, ledový salát, okurku, vše nakrájím, ledový salát "natrhám" - osolím, opepřím, zakápnu citónem a promíchám s
přidáním jogurtu. Pokud k dochucení použiji na talíř balkánský sýr, sůl vynechám.
Obměnou je přidat do této směsi opět těstoviny a máme obdobu "bramborového salátu" - letní varianta, která je opět velmi chutná a v kombinaci s kouskem anebo "flákem" masa - pečeného,či grilovaného naše další pochoutka.
Jogurtové lívanečky:1 - 2 žloutky, dle požadovaného množství rozkvedlám se špetkou soli, z bílků ušlehám sníh. K žloutkům přidám jogurt, mouku polohrubou se špetkou prášku do pečiva na hustší těstíčko, nakonec vmíchám sníh. Občas přidám do těsta trochu vloček. Na pánvičku kladu lžíci hromádky do tvaru lívanečků. Usmažené pokládám na papírový ubrousek za účelem odsátí přebytečné mastnoty.
Servíruji s džemem, nebo nyní třeba s borůvkami. Je to velmi rychlá dobrota ke snídani, nebo odpolední svačině.
Zdravější variantou je sice jogurt s ovocem a medem,ale občas hřešit je přece dovoleno.
S přáním zdravíčka a pohody vaše Fukčarinka

" MALÉ TEPLÉ ROHLÍČKY"

13. dubna 2016 v 0:31
Duben - 12.4 2016

Babičko, upeč prosím ty teplé malé rohlíčky. Babi malé a teplé, upečeš je? Co bych pro své vnouče neudělala a tak zatímco šel Ondra s dědou vyzvednout do opravny hodinky, zadělala jsem těsto univerzál od blogerky Jitky - http://yorga.blog.cz/0704/univerzalni-recept-na-kynute-buchty -
Zadělala jsem rovnou s kila mouky, přesně dle rozpisu. Těsta bylo požehnaně, upekla jsem nejen rohlíčky, ale také věnečky plněné kokosovou nádivkou, mé mínění, že náplň zvolím ořechovou, vzalo za své zjištěním - zásoba ořechů nulová. Každopádně se hodily mražené borůvky.
Pochutnal si každý, kdo se objevil v dosahu a zbytek putoval jak k vnoučatům, tak do mražáku. Tam jsou po ruce pro naše kávové dýchánky.
Občas je s Ondráška pomocník při vaření a pečení
Za dobroty a hlavně pro radost jsem od maminky Ondráška dostala kytičku tulipánů. Vám všem přeji pohodové dny prožité ve zdraví. Vaše Fukčarinka
 
 

Reklama