JEN TAK

" POHLED Z OKNA "

11. července 2017 v 21:44
Červenec - 2017

Vím, slíbila jsem pár postřehů z lázně ní v Luhačovicích, ale stále mám kolem sebe nové dění. Třeba dnešní brzké ranní probuzení a pohled z okna. Kdyby mě někdo řekl, že budu po ránu až tak iniciativní, tak bych se vysmála. Beru foťák, abych tu krásu zvěčnila …

Upravit fotky, začetla jsem se na stránkách spřátelených blogů a už byl čas na snídani. Poslední pohled k oknu, pod kterým je Sovičková lampička a na venkovním parapetu balkonové kytičky.
Na balkoně ve společnosti květin chutná dvojnásobně.
Co budeme dělat v zimě nevím, nyní na našem balkoně doslova a do písmene pokud počasí dovolí, bydlíme.
Tak to vidíte sami, nebylo by škoda nechat tyto fotografie v šuplíku. Nevím jak to máte vy, ale naši vnuci se odmítají nechat fotit. Jak mě uvidí z foťákem, tak slyším babi vymazat, neuveřejňovat. Ondráška jsem fotila tajně vykloněná z okna pokoje.Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" NA SKOK MEZI VÁS "

27. června 2017 v 6:46
Červen 2017

Zdravím všechny příznivce i náhodné návštěvníky mého blogu. Opravdu jen na skok zavítám dnes mezi vás. Žiji, lázně ní bylo báječné. Mám spousty fotografií a zážitků nejen z lázně ní, ale také z našich výletů do okolí, ze společných setkání s dětmi a vnuky, která jsou stále řidší, ale o to intenzivnější.
Také pozitivní zprávu od lékaře - kontrolní vyšetření OK. Což nás velmi potěšilo.
Doufám v prodloužená prázdninová setkání s rodinou, kdy si opravdu v klidu sedneme a popovídáme si, třeba i na etapy a ne v poklusu mezi předáváním vnuků. Zrovna tak doufám, že budu mít více času na blogování a hlavně na návštěvu vašich blogů.
Jak říkala naše babi, "slíbit není hřích". Namísto slíbit, říkala babi tak nějak "oběcať", což znamená slíbit. Ať je to tak, či tak, budu se snažit vše dodržet a věřte, že budu mít co dělat, neboť jsem slíbila na posledním klubovém předprázdninovém setkání, že se "určitě" uvidíme i přes prázdniny aspoň dvakrát a že … Své kamarádce slibuji, že se co nejdříve ohlásím a to naše posezení (k příležitosti mých dubnových narozenin už konečně uskutečníme). Mimochodem, také se tak omlazujete posouváním oslav narozeni? Vám všem přeji pohodové dny prožité ve zdraví a pohodě. Vaše Fukčarinka

"Pozdrav z láznění"

23. května 2017 v 22:03
Květen 2017

Je to tu, nejsem závislák na blogování,ale ...
Zdravím tímto příznivce mého blogu. Nedalo mě to nenakouknout a nepozdravit. Mám se báječně, jsem spokojená a doufám, že tak budu i nadále.
Přeji vám pohodové dny vaše Fukčarinka

" PONDĚLNÍ BRZKÉ RÁNO "

17. května 2017 v 23:55
Květen 2017

Zdravím všechny návštěvníky mého blogu. Čím více se blíží den mého přesunu do lázní, tím méně je času na blogování. Znáte to možná sami - tužka, papír a seznam co nezapomenout doma se plní. Občas se stane, že se vzbudím v noci a nebo jako v pondělí ve čtyři hodiny a pět minut, abych něco připsala k seznamu a ejhle - nádherný východ slunce ...
Musím dodat, že po vyfocení jsem ještě na hodinku usnula...
Přeji vám všem pohodové dny prožité ve zdraví, vaše FukčarinkaV podvečer byl dokoncen osázen balko a kafíčko se pilo ve společnosti kytiček. Nyní všem dobrou noc...

" POSLEDNÍ DUBNOVÝ "

29. dubna 2017 v 23:53
Duben 2017

Otazník v nadpisu nedávám, co kdyby se zadařilo a já přidala ještě jeden dubnový. Chtěla bych vám všem poděkovat za přání k narozeninám a popřát i vám zdraví ...
Nezapomeňte v pondělí na polibek pod rozkvetlým stromem, vaše Fukčarinka

" HODY, HODY DOPROVODY... "

16. dubna 2017 v 19:40
Duben 2017
Hody, hody doprovody - šmigrust je tu, doufám, že zítra nebude plno vody, ba ani parfému. V našem regionu málokdo a málokdy omlazuje nás "děvuchy" pouze šleháním vrbovými proutky. Přidává se k tomu polévání vodou, v lepším případě voňavkou. Nepřejte si potkat se s různorodě ovoněnou děvuchou. Díky bohu pryč jsou doby vůně fialkové, nebo konvalinkové, následované Byč Móže. To byl pak nářez vůní a mít tak na sobě něco nového, z jednoho prostého důvodu, aby vás beránek nepokakal, byla šance na chvilkovou parádu. Sama za sebe se přimlouvám k citlivému vyšlehání, po němž se dle pověry omládne.
Na jeden velikonoční šmigrust spojený s poléváním mám nemilou vzpomínku. Nový komplet šaty a kalhoty zakoupené v tehdy trendy obchodě Klub odívání mladých vzaly za své. Má námitka, že do sprchy ne, když tak ve spodním prádle, nebrali šmigrustníci na zřetel. Upozornění na cedulku čistit pouze chemicky, nereagovali a sprcha nejdříve fajně ledová, následující teplá spláchla i tehdejší cenu a nyní bych se nerada pletla, zda to bylo 750, nebo 950,- Kč.
Od té doby pokud to počasí dovolilo, vyrážela jsem s rodinou na celodenní výlety. V nepřízni počasí zůstávám doma, a ač kdykoliv pohostinná, na velikonoční pondělí již rozjařeným šmigrustníkům raději neotvírám. Vás jsem k sobě na svůj blog vzala, mnohé určitě i na velikonoční pondělí.
A co se u nás ve Slezsku podává - tak jako všude jinde peče se beránek a mazanec. Doby mého pečení beránka jsou ty tam, nemám formu a tak vše řeším například takto:

Nesmí chybět ani " šoldra" - kynuté těsto zadělávané namísto mléka uzenou polévkou - se zapečenou s velikonoční klobásou a uzeným masem. Letos poprvé upekla jsem šoldru bez vnitřní náplně na přání mého muže a klobásu s masíčkem podávám k tomu. Recept na šoldru najdete zde: http://fukcarinka.blog.cz/1104/soldra-nebo-taky-pecinek. Všem vám přeji pohodové velikonoční pondělí vaše Fukčarinka

" PŘÁNÍ ZDRAVÍ "

12. dubna 2017 v 14:22
Duben 2017


Vážení návštěvníci mého blogu,

přeji vám pohodové dny nejen sváteční, ale také všední prožité ve zdraví a pohodě. Vaše Fukčarinka

" POSLEDNÍ BŘEZNOVÝ "

31. března 2017 v 19:22
BŘEZEN 2017
Dnešní slunečné ráno nás vytáhlo z postele a přímo vybízelo k vycházce do přírody. Zvolili jsme okolí našeho bydliště a nelitovali.


Dvě zastávky autobusem a pak už procházka smíšeným lesem, malé jezírko, či rybníček, kde se podle všeho scházejí zamilovaní.






Kousek vilovou čtvrtí, zdolání menšího kopce a pak už sklenka lávového pivečka před obědem.
To namísto polévky, kdo jej nezná, ať zkusí, určitě nebude litovat.
Doma pak bleskový oběd - halušky se zelím, samozřejmě kyselím. Všem vám přeji pohodový již dubnový víkend vaše Fukčarinka

" VYMAZAT, NEVYMAZAT "

20. března 2017 v 17:15
Březen 2017
Původně jsem chtěla dát dnešní článek do rubriky zamyšlení. Ale hned jsem se tomu začala usmívat. Zda uveřejním, nebo vymažu objevené fotografie, jedna je dokonce z léta 2016 není až takový čin, nad kterým by bylo potřeba se v tomto případě zamýšlet.
Co je na fotografii za květinu, či rostlinu nevím - foceno v létě 2016 na zahradě restaurace "U SVATÉHO JÁNA"
Spíš mě stále nenapadá, jak osadit balkon. Abych pravdu řekla, moc o tom nepřemýšlím a to bych tedy vzhledem k tomu, že jaro skutečně začalo, měla. Při návratu od kadeřnice jsem procházela naší předzahrádkou, o kterou se starají nejstarší obyvatelé našeho domu. Ta je jarně připravena, vyhrabán trávník, ostříhány přebytečné větve, u keřích růží, obsypané novou zeminou, kde jen třeba. Ti určitě budou vědět, jakému druhu květin by se v na našem balkonu dařilo.
Mám takový pocit, že nám sluníčko brzy před obědem zamává a trápit bude druhou část osazenstva našeho domu. Aspoň tak mě to tvrdí sousedé s dovětkem, buďte rádi, druhá strana má v létě v bytě saunu. Tak jsem ráda, ale všem vám přeji sluníčkovou pohodu, jakou mám já s mým navráceným kozlíkem.
Teprve minulý týden mě jej dcera přivezla, naše stěhování přečkal u ní, to aby nepřišel k úrazu. Na závěr ještě jedna nostalgická fotografie ze starého bytu- RŮŽE PRO RADOST OD DCERY A VNOUČAT ...
Pohodové dny vám přeje vaše Fukčarinka

" JARO V BYTĚ "

18. března 2017 v 16:56
Březen 2017

Včera byl pátek a já měla v kalendáři na tento den poznámku - 10.00 dvě dráhy á 100,- Kč. Znamenalo to rezervaci bowlingové dráhy pro zájemce hry bowlingu z řad našich klubových členů. Původním záměrem bylo zahrát si společně s našimi vnuky, či pravnuky, leč ti se nekonali. Jednomu z možných uchazečů právě začínal hokejový trénink, někteří jeli s rodiči na výlet a některým se nechtělo. Mý dva vnuci patřili do kategorie výlet a tak jsem jela sama. U zastávky již čekala jedna z mých klubových kolegyň, u žen se nemá věk zveřejňovat, ale já udělám výjimku - Helence je 86 a věřte nebo ne, těšila se, jak se dnes na bowlingu rozšoupne. Helenka je na fotografii z loňského bowlingového turnaje s pohárem vítězů.
Což mě velmi pobavilo, nicméně takových nadšenců sice mladších než naše Helenka se sešlo nakonec sedmnáct. Dvě dráhy bylo málo, přikoupila se další a už se soutěžilo. Mezitím vzrostla také skupina fandů a nadšenců soutěžících, do které jsem patřila i já.
Cestou k bowlingové hale jsem sledovala, jak se o slovo hlásí jaro. Keře zlatého deště obsypané květy. Z autobusu jsem dokonce stačila, zahlédnou kousek stráně se sněženkami.
Tak jaro je tu, říkala jsem si a v plné parádě. Hned jak mě manžel vyzvedne, přemluvím jej a zajedeme si aspoň kousek za město. Během bowlingového klání jsem stačila domluvit telefonicky naši klubovou oslavu jubilantů včetně hudby, dopravy a občerstvení - mám před sebou pobyt v lázních a tak jsme se na bowlingu domluvily na dřívějším termínu.
Hodinka uplynula coby dup, chvilka povídání nad čajem a kafíčkem skončila a už jsme se rozcházeli po skupinkách domů. Já zamířila do blízkého obchodu dokoupit něco málo z drogerie a zeleniny a už jsem prozváněla mého muže. Přijel za chvilku, byl ještě na starém bytě zkontrolovat poštu. Můj pohled na něj mě hlásil, žádnou přírodu a výlet, není mu určitě dobře. Cestou zpět mě manžel hlásil, že má zřejmě teplotu, byl se projít vilovou čtvrtí a už se necítil, ale slíbil mě vyzvednout, tak nevolal. Nemám ráda takové hazardování se zdravím, měl mě zavolat a dojela bych autobusem. V tomto je úplný opak mě, do postele vyležet se jde až úplně dobitý. Zlobila jsem se, moc, ale při příchodu domů mě zlost přešla. Ve džbánu na mě čekalo jaro, které mě můj muž přinesl z vycházky.
Trochu jsem si s tím džbánem plného jara vyhrála, přidala tulipány od dcery a vnuků ...
Podělila o jaro džbán i konvici.
Dnes je sobota a můj muž konečně vzal na milost postel. Venku od včerejšího večera pršelo, dopoledne přestalo, ale počasí nic moc a jak je u vás? Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví vaše Fukčarinka .

" POSLEDNÍ 2016 ?"

28. prosince 2016 v 19:20
Prosinec 2016

" STŘÍPKY Z ŘÍJNOVÉ PŘÍRODY "

3. listopadu 2016 v 16:04
Listopad 2016
Můj dnešní článek by měl nést název předlistopadové střípky, ale nakonec jsem si to rozmyslela. To by tak scházelo i zde zavádět řeč na politiku. Úplně mě stačí vše kolem, nakonec přímé zprávy mám od mého muže, který poslední dobou, čím dál více, hlasitěji komentuje zprávy z veřejnoprávních médií.
To jsem však hodně odbočila, mé střípky budou v podobě fotografií z posledního měsíce října. Zavedou vás do sochařského parku, kde je moc krásný pohled na blízké Beskydy, ale o tom jsem psala již zde: http://fukcarinka.blog.cz/1610/socharsky-park . Těším se už nyní, až bude jaro a léto, kdy si vychutnám pohled do okolí a možná dojde i k tomu, že si tam budu číst knížku.
Mimo jiné mě dnes přišlo potvrzení rezervace v lázních Luhačovice a tam na čtení dobré knihy určitě dojde a doufám, že to bude i na té lavičce. To už opravdu moc předbíhám, tak raději něco málo foto střípků:


Všeho moc škodí a tak jsme se ze sochařského parku vydali na procházku po hrázi Těrlické přehrady, kde mě Ondrášek zapózoval s nezdravou kofolou, čaj jsme zapomněli tehdy doma.
Kousek dál jsem objevila trs kytiček ...
Kytiček není nikdy dost a tak doma mám krom kvetoucích orchidejí také tyto krásné mé oblíbené chryzantény od Ondráška ...
Vám položím otázku, pamatujete si na vázičku vhodnou na ikebanu, kterou ochraňuji jak oko v hlavě? Je z umělé hmoty, nedábno jsem ji zahlédla v televizi, tuším v pořadu, kde ukazovali předměty v domácnostech ze šedesátých, nebo sedumdesátých let. Já na ni nedám dopustit, zrovna tak jako na předpotopní mixér Eta, který tak označují naši vnuci.
Všem vám přeji pohodové, ve zdraví prožité listopadové dny. Vaše Fukčarinka ...

" POSLEDNÍ ŘÍJNOVÝ "

27. října 2016 v 18:09
Říjen 2016

Poslední, nebo bude ještě jeden říjnový článek, tuto otázku jsem si kladla, když jsem počítač zapínala s tím, že si přečtu komentáře k tomu minulému a napíši nový. Nakonec jsem rovnou po zapnutí zašla k Ružence do Kavárny, to abych věděla co se děje nového u Týny, zda je naše blogové "vnouče" na světě, či ještě u Týnky v bříšku a taky Ružence sdělila, že jsem pro ni hlasovala na: http://www.blogerkaroku.cz/nominovane-blogy-2016
Ruženky blog najdete zde: :http://ruzenka.blog.cz/
Vše splněno, u Týnky nic nového, venku je příjemný podzimní den, na rozdíl od toho včerejšího. Cestou domů z Nového Jičína nám pršelo a tak jsme opět prohlídku města museli odložit.
Vyjeli jsme z domu brzo ráno, v čekárně strávili spousty času, ale výsledky vyšetření na jedničku s třemi hvězdičkami a to je to nejlepší, co rádi od pana doktora slýcháváme. Nový Jičín nemáme až zase tak daleko a tak věřím, že se tam jednou za přívětivého počasí podíváme.
V čekárně jsem si četla knížku od Pavli Procházkové o Korfu - "Příběhy z olivového ostrova", kde se popíjí ouzo a já popíjela při tom pramenitou vodu.
V duchu jsem se ocitla na Korfu, kde jsem nikdy nebyla a neměla ani touhu být. Vyrušil mě pan doktor, který mě volal do ordinace, kde mě hned s úsměvem položil otázku, tak jakoupak ledvinu jsme vám nechali, pravou, nebo levou. V ten moment, kdy jsem byla napůl na Korfu u ouza a napůl v ordinaci jsem odpověděla, že jednu jo a že si tedy vzpomenu hned. Pan doktor se zasmál, a řekl, ať se položím na lehátko, že teda zkontroluje tu zůstávající pravou, jestli tam tedy je a byla. Ouzo a Korfu se vytratilo, byla jsem zvědavá na výsledek vyšetření a na další pokyny pana doktora. Vše bylo OK, další kontrola pokud nebudou potíže, tak za půl roku.
Sestřička mě objednávala na 27. dubna 2017 a přitom si říkala nebo 28. dubna? Pak se zarazila a položila mě otázku, nebude zase toho 28. dubna nějaký svátek? Rozumějte, má kontrola u lékaře byla 26. 10. a pak následoval pátek 28. 10., kdy měla mít sestřička volno - na Státní svátek. Vše doplnila slovy, dnes těch svátků je, že jeden neví. Já jen skromně dodala, že sice svátek 28. 4. 2017 není, ale rozšoupnout se sestřičko můžeme i toho 28. 4., přesunu si oslavu svých narozenin o den a bude "mejdlo" v dubnu i bez Státního svátku. Obě jsme se zasmáli a popřály si pohodový den.
Cestou zpět nám pršelo, řidiči kolem projíždějící byli opět příšerní. Mě bolela noha od pomyslného sešlapávání pedálu, nemusela jsem, manžel jel bezpečně, ale jistota, je jistota a tak občas jsem přibrzdila a nahlas prohlásila - pozor, pozor. Následuje změna rychlosti, zúžení vozovky a taky to je šílenec, doufám, že jej zastaví policajt a bude solit. Taky mě uklouzlo slovo jako hovado, když nás málem přibralo míjející auto, které "myškovalo". Nakonec v dešti jsme dojeli až do našeho města, kde jsme se zastavili na pizzu do naší oblíbené Pizzerie.
Domů jsme dorazili oba vyčerpaní, následovala sprcha, pak zasloužený odpočinek s malým pochrupováním, které nás vzájemně budilo. Na mě navíc spadla knížka o Korfu a ouzu, kterou jsem měla snahu to pozdní odpoledne dočíst.
Měla jsem si dát dnes pizzu s olivami, prohlásila jsem při následném popíjení kafíčka a hned tu byla vzpomínka na náš pobyt v Chorvatsku. Na mou žádost přidat na pizzu více oliv, kralovala uprostřed pouze jedna, mě číšník odpověděl, že olivy nemají. Jak by to asi bylo na Korfu, prohodila jsem k mému muži, no to nevím, dle knížky mají na vše dost času, možná by ses tam ani té pizzy nedočkala. Nakonec jsem usoudila, že by mě možná nechutnalo ani ouzo, což je anýzový nápoj a raději zůstaneme při našem dobrém moravském víně. Mé přání vyslyšeno nebylo, uvařila jsem si následně mátový čaj a dočetla knížku s tím, že si od paní Smetanové její další vydané knihy určitě přečtu. Doufám, že ze sklenkou dobrého moravského, že by "Muškátu"?
Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" SLUNÍČKOVÝ DEN "

23. října 2016 v 22:02
Říjen - neděle 23. 10. 2016

Hned v úvodu mě láká napsat - "Sluníčkový den, vylákal nás dnes ven", což je v podstatě pravda. Dnes bylo u nás nádherně sluníčkově. Na otázku mého muže, kampak dnes pojedeme, zněla má odpověď jednoznačně do lesa. Chtěla jsem původně projít trasu našeho seniorského pochodu, ale les mě lákal víc.


Nejdříve les a houby, musím se přiznat, že krom dvou prťavých praváků a třech bedlí jsem nenašla nic, co bych znala. Ostatně, jít do lesa neznamená pouze sběr hřibů, ale také třeba setkání s jelenem. Sotva manžel prohlásil, že ani jelena člověk dnes v lese jen tak neuvidí, za chvilku volal - já ho vidím. Bohužel, já ne, jelen se samozřejmě vylekal a pelášil pryč.

Viděla a vnímala jsem barvy podzimu a za toho neviděného jelena jsme cestou zpět projeli naši trasu pochodu seniorů s krásným pohledem na naše město a taky na blízké hory. Můj muž prohlásil, že jsem jej nádherně obelhala, že trasa měřila tak 2 km, že to odhaduje na 4 km. Trefil se, bylo to přesně 4km, 300 metrů. Dnes mu bylo jasné, proč jsem byla pár dní nepoužitelná, ale trasa se mu líbila, určitě tam jednou půjdeme zkrácenou verzí.
Fotky jsem pořídila pouze v lese v Datyni, což je malebná součást našeho města Havířova.


Chvilka odpočinku při kafíčku v zahrádce restaurace na Nábřeží a procházka blízkým okolím.

Jak jinak také pohledem na vzdálenou Lysou horu byla tečkou za dnešním sluníčkovým dnem.


Pokud jste dočetli až sem, přeji vám pohodové sluníčkové dny prožité ve zdraví vaše Fukčarinka

" ČAS "

15. září 2016 v 0:36
ZÁŘÍ 2016

Zdravím všechny návštěvníky mého blogu, každým dnem si dávám předsevzetí - zítra dám na svůj blog nový příspěvek. Takových zítřků již proběhlo a jak se říká, skutek utek.
Ne však dnes, tak snad se mě bude již dobře usínat, nebudu si muset dávat žádná předsevzetí. Především chci poděkovat vám všem, kteří jste hlasovali pro hudební skupinu "Světlo". Jejich vystoupení v Praze - na Ladronce se uskutečnilo. Umístili se na druhém krásném místě, vrátili se domů unaveni, ale spokojeni. Jak už to tak u nás babiček bývá, byla jsem ráda, že se vrátili domů v pořádku a bez nehody. Kluci tam totiž jeli autem na otočku.
Začal nám nový školní rok, máme v rodině malého školáčka, který nám tak nějak rychle vyrostl.
Zářím nastal nejen školní rok, ale také druhá polovina našich klubových schůzek a tím, různé milé i nemilé povinnosti ze všeho vyplívající. Převažují více milé, což je velmi pozitivní. Na první schůzce se nás sešlo většina a tak bylo velmi rušno. Foto z našeho posledního předprázdninového setkání - členové klubů seniorů našeho města na Sportovních hrách seniorů Severomoravského kraje.


Událo se toho mnoho, setkání s rodinou i přáteli, návštěva koncertu. Opakovaný pobyt na chatě, k tomu chvilky s knížkou a také jen tak povídání ve dvou, bez ruchu města a křiku dětí z blízkého dvorku. Poslední dobou, mě pohled na drobotinu na našem dvorku utvrzuje v tom, že se naše město opět omlazuje, což je jedině dobře. Mám radost z těch dětí, které vidím, jak si společně hrají, vždy za nenápadného dohledu aspoň jednoho rodiče. Kvituji jejich napomenutí majitele psů, kteří zapomínají po svých miláčcích posbírat do sáčku, to co by měli a konečné pochopení, že náš dvorek plný dětí není vhodné místo na venčení.
Pár výletů do okolí, z kterých mám spousty fotografií, nechám na příště. Vám všem přeji pohodové dny prožité ve zdraví vaše Fukčarinka

"PÁTEČNÍ MARATON"

20. srpna 2016 v 23:04
Srpen - sobota

Včerejší den mohu nazvat - "páteční maratón", který vznikl vlastně s mým souhlasem. Takže nebudu naříkat, ale naopak páteční den se vydařil. Brzké raní vstávání se slibným pohledem z okna, mě utvrdilo, že by se mělo dnes něco dít již od samého rána. Taky se dělo, při snídani mě můj muž sdělil, že pojedeme pro maso - kližku a uvaří pořádný guláš. Mé námitky, že bych si zrovna dnešní krásný den představovala jinak, než mu dělat společnost při vaření nebral v potaz. Nebral ani možnost, že kližka nebude a jiné maso není přece ono na ten jeho pořádný guláš. Leč vše se nakonec v dobré obrátilo a došlo na má slova. Prozřetelně jsem se na avízovaný nákup oblékla ve stylu - jedu do lesa, botasky, rifle a obyčejné triko, vybavená taškou ala "pošťačka" spolu s krabičkou na houby a nožíkem. Manžel v zápalu akce guláš nic nepostřehl a už se viděl, jak si domů nese to vysněné masíčko.
Vše dopadlo dle scénáře, kližka nebyla, zato všude plno lidí a vozíků. Stačila jsem koupit něco málo ovoce a zeleniny, řecký jogurt, máslo, sýr, čokoládu pro vnuka, bude mít svátek a už jsme upalovali k pokladně. Já byla v klidu, manžel na nervy, že jsme měli raději jít někam do lesa a ne do blbého obchodu.
Cestou domů jsme se domluvili, že vlastně do toho lesa můžeme, jen ten nákup manžel odnese domů. Co ti mám vzít z domu, nic já mám vše, co potřebuji, jen vezmi malý košík. Houby najdeme, ale vezmu jej a tak se stalo. Jeli jsme do lesa kousek za město, ten nápad jsme sice neměli sami, bylo nás tam více, ale výsledek nebyl špatný.
V lese jsem si vzpomněla, že máme jít večer na koncert amatérské skupiny HB - BLUES. Snad to dám, doma si odpočnu a večer je daleko. S tou myšlenkou jsem mobilem prozváněla mého muže a velela k ústupu směr domov. Po cestě měl manžel skvělý nápad stavit se někde na oběd, což jsme také udělali.
Doma pak už jen odpočinek a kafíčko a pak záchrana v podobě vnuka Daniela, který se u nás zastavil a na koncert jsme tím pádem nemuseli "dvojkou" což znamená po svých. Dan nás na koncert odvezl, za což jsem byla moc ráda. Kdo z vás si vzpomíná na "Letní festiválek" amatérských skupin Havířova, tak Danova skupina "SVĚTLO" tehdy skončila ze šesti skupin na druhém místě. HB - BLUES skončily tuším na místě čtvrtém. Páteční koncert se jim vydařil a my měli moc krásný páteční den, sice maraton, ale skvělý. Ten "pořádný" guláš si nakonec mohl dát k pivečku manžel na koncertě.
Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" MÁM TO ZA SEBOU"

22. července 2016 v 20:42
Červenec - pátek
Napsat dnešní článek mě přimělo pár slov z jedné písničky, kde se zpívá tramtadadá, tramtadadá a mám to za sebou. Mám za sebou, vyšetření PET/CT na nukleární medicíně. Ještě včera jsem si říkala, že si sebou vezmu foťák a konečně udělám krásné záběry ranní přírody kousek za městem, kterou jsme nesčetněkrát projížděli s mým mužem na cestě za zdravím do Nového Jičína.Nevyspání a brzké dnešní ranní vstávání mé plány pozměnily a po cestě do Nového Jičína jsem opravdu chuť na focení neměla. Nálada se mě pozvedla při příchodu na již zmíněné oddělení, kde se mě ujala usměvavá sestřička. Potvrdilo se ujištění mého onkologa,že tam na mě budou moc hodní a bylo to tak. Nebylo ani nepříjemné být hodinu sama v prostorné kabince, kde jsem si mohla zvolit, jak budu trávit dobu, než začne působit látka podaná nitrožilně usměvavým panem doktorem. Měla jsem tam spousty časopisů, televizi, pohodlnou židli a litr vody, kterou bylo třeba popíjet. Měla jsem sebou z domu knihu, dobře napsanou detektivku od Jean - Luc Bannalec - "Bretaňské poměry". Sestřička mě měla pod stálou kontrolou přes monitor a komunikační zařízení. Potřebná doba uplynula, vyšetření proběhlo bez komplikací a konečně jsme se vydali na cestu domů.
Konečně doma, nebylo mě nic moc, ale slova a melodie, kterou jsem si v duchu pobrukovala ... "tramtadadá a mám to za sebou" mě po vydatné sprše na okamžik ukolébala ke spánku.
Mezi krátkým spánkem a popíjení vody, ať se vše nedobré z těla za dnešní den dostane ven, jsem vyfotila své právě kvetoucí kytičky.




A nejen kytičky, ale rajčata na balkoně.
Všem vám přeji pohodové dny, a pokud máte také" něco" před sebou, tak ať to máte brzo za sebou. Vaše Fukčarinka

" OTEVŘENÉ ŠUPLÍKY "

14. července 2016 v 20:05
Červenec - 14. 7. 2016

Otevřít "šuplíky" jsem slíbila bloggerce Libušce - Ježurce v den její operace. Mnoho z vás si položí otázku proč? Odpovím tak, jak mě odpověděly kolegyně z klubu v době, kdy já sama měla před nástupem operace. Je to možné, ty to neznáš?
Neznala jsem, bylo mě vysvětleno, že se "šuplíky otevírají pro zdar operace. Doposud jsem znala pomyslné držení palců a pěstí, to aby nás neopustilo štěstí. Každopádně jsem dnes po ránu "šuplíky" otevřela a myslela na Libušku.
Před hodinkou jsem si na jejím blogu s radostí přečetla zprávu od vnučky Lady, že nás Libuška zdraví a je po operaci.
V době, kdy já jsem ležela na pooperačním pokoji, mě myšlenka, že na mě myslí krom rodiny spousty spřízněných duší i s těmi otevřenými šuplíky mě velmi posílila.
Libušce i vám všem přeji pohodové dny plné zdravíčka vaše Fukčarinka

" KONEČNĚ DOMA"

14. července 2016 v 1:23
Červen 14. 7. 2016

Doma jsme konečně celá osádka, manžel se vrátil z nemocnice a je v domácím léčení. Bere antibiotika, má mít klidný režim a tak držím basu s ním - pravidelná lehká strava, odpočinek, zvláště v odpoledních hodinách, dodržování pitného režimu. Číst a povídat si můžeme na čerstvém vzduchu na balkoně. Manžel vypráví zážitky z nemocničního pobytu, občas úsměvné příhody. Zmínil se také o velmi nevhodném chování pacientů a pacientech. Za manželem jsem chodila denně a smekala pomyslnný kloubouk před nemocničním personálem. Tak těžkou a odpovědnou práci bych věřte mě dělat nechtěla. Byl svědkem, kdy sestra krmila pacientku a ta po ní jídlo plivala, což ještě doprovázela úrážlivými výkřiky na adresu sestry.
Nevím, ale to se přece ani nedá delší dobu zvládnout. Z celého oddělení tam byl manžel ještě s dvěma pacienty schopen sám jíst v jídelně. Ostatním se jídlo dávalo na pokoj,bylo potřeba některé krmit. Dobře, že je už manžel doma, neboť denní docházení do nemocnice bylo v těch vedrech dosti náročné. Sice mě vozily dcery a vnuk, ale i tak si myslím, že nemocnici vidí každý rád z povzdálí.
Když nyní držím "basu" stran klidného režimu, dala jsem se opět do čtení dalšího dílu Případů detektiva Mudrocha - Maureen Jenningsová. V knize se prolínají detektivní zápletky a vyšetřování s osobními příběhy všech postav, nevyjímaje ani detektiva Mudrocha . Je to čtivé, nejsou tam suchopárná fakta o průběhu vyšetřování. Dnes jsem si četka pod slunečníkem na naší balkónové zahrádce obklopena květy muškátů a svislými petúniemi. Říkala jsem si, jak je dobře, že jsme zase všichni doma.
Sestřičkám i lékařům Havířovské nemocnice - 1. oddělení interny patří velký dík, velmi dobře se tam starali o mého muže, který tam byl hospitalizován. Posílám jim kytičku a přeji jim, ať tam mívají jen samé vlídné pacienty, kteří si nebudou vytrhávat hadičky, vulkárně se chovat a nedodržovat základní hygienu a co je nejhorší, tak po pár dnech léčby podepisovat revers a tím znehodnocovat dosavadní léčbu.

Vám všem návštěvníkům mého blogu přeji zdraví a pohodu Vašs Fukčarinka

" DEN ... "

7. července 2016 v 21:57
Červenec - 7. 7. 2016

Lidičky, já dnes měla den, nevím, zda jej nazvat "smolný", nebo "blbec". Každopádně to byl den, na který nezapomenu. Už včera nebylo mému muži nadvakrát, ale namísto klidu byl jak pytel blech, nakonec jej sklátila teplota, tak konečně začal odpoledne polehávat. Večer se mu na holeni objevil červený flek - pár dní před měl klíšťáka. Místo, pod pupíkem kde se objevil, nezčervenalo, ale ta holeň ano. Podezření jsem měla na infekci, kterou zmínil někdo v Kavárně u Ruženky - ruka - noha - pusa, pak dle internetu na opar anebo růži - příznaky dušnost mě nedaly spát. Jedem na pohotovost, ne zněla odpověď mého muže, zrovna tak jako před měsícem, když jej opakovaně pár dní v týdnu trápila bolest v krku - stříkal si nějaký lék. Nemám ráda samoléčbu, když se vše po námaze vrací. Po pár týdnech dal na mě a šel ke " své" lékařce, kterou občas zastupuje její dcera - zde by se hodilo "Jaká matka, taká Katka". Sestřičkou je druhá dcera, taky Katka jako matka, stříkejte si dál - tož odborná rada. Další návštěva po týdnu, no tak teda jak máte ještě i občas zvýšenou teplotu, tak vám vezmu stěry, konečně - výsledek, Něco málo tam bylo, tak stříkejte, za pár dní klid až včera opět se vše opakovalo. Dnes konečně manžel s teplotou dorazil k zastupující lékařce, které se zmínil také o vyšetření na EKG a ECHU, ta nečekala na nic a volala rychlou.
Tak nevím, zda děkovat matce a Katkám, že je osvítilo a vzaly si dovolenou, nebo je strčit do jednoho pytle i smím mužem a povolat na pomoc pohádkový obušek. Zasloužili by všichni, ty tři za svou lajdáckost a můj muž za to, že nechtěl přestoupit k "mé" zodpovědné lékařce. Toto by se nestalo, že by radila "stříkat"- stěry by vzala ihned a při natočení EKG by jistě
nenechala vše plynout. Modlím se, ať vše dobře dopadne, v záloze mám volání SOS - Třinec a pomoc specialisty. Naštěstí v tomto neštěstí se vrátila dcera z dovolené a tak jsme zajely spolu za manželem, zjistily, co se dalo a společně doufáme ve zdárné výsledky. Fraxiparin nasazen ihned, prozatím plicní embol nevyloučen, večer mě telefonoval manžel a sdělil, že infarkt vyloučen je. Čeká jej zítra další vyšetření, zda se embol v plících potvrdí a co je příčinou skvrny na holeni. Zda nějaký stafylokok, či jiný "kok" stran občasné bolesti v krku a zvýšení teplot. Jedno je jisté, musí si připustit, že již není žádný mladík a nezdolá tolik km na kole jako dřív.
Řekněte, nemají se ty kočky líp ...
Všem vám přeji pohodové dny a hlavně zdravíčko.

" MINI ZAHRÁDKA "

5. července 2016 v 20:10
Červenec - 5. 7. 2016

Dnes budu za chlubilku a pozvu vás na prohlídku naší mini zahrádky na balkoně. Nejdříve manželova zeleninová část - rajčata s pažitkou. Při nákupu sazenic nás paní ubezpečovala, že jsou všechny mini, opak je pravdou.
Letošní mátu jsem již zde měla ...
Druhá část je květinová - muškáty a převislé petúnie ...
Petúnie jsou zavěšené z boku balkonu a mezi nimi mám zasázený plesnivec ...
Barva petúnií ve vrchním truhlíku je sametová s bílým okrajem, dole jsou barvy fialové.
Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" SOBOTNÍ ODPOLEDNE "

14. května 2016 v 23:00
Květen - sobota 14. 5. 2016

Dnešní ranní pohled z okna nesliboval počasí vhodné na výlet. Nakonec se však počasí umoudřilo a tak jsme část odpoledne strávili společně s našim vnukem Ondráškem na procházce v okolí přehrady Žermanice.
Naše kroky vedli jak jinak, než zastavením u oslíků, kterým vždy dáme něco málo na přilepšení. Pak dál kolem břehu, kde se kocháme pohledy na blízké Beskydy a vodní hladinu.
K oslíkům a pak dál kolem přehrady, při cestě zpět malé zastavení v zátoce a souboj Ondra versus děda ve stolním fotbale...
Majitelé Zátoku renovovali, ale jejich záměr s navezením písku na terasu nám moc radosti neudělal. Písek byl všude a tak jsme se před nástupem do auta snažili oklepat písek z bot marně.



Musím uznat, že se nakonec dnešní sobotní odpoledne vydařilo.Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

"POSLEDNÍ DUBNOVÝ"

24. dubna 2016 v 0:20
Duben - sobota 23. 4. 2016
Nadpis mého prvního dubnového příspěvku zní "Máme tu duben". Jak se tak dívám do kalendáře, mohla bych dnes dát název "Poslední dubnový". Je to tak, čas neúprosně letí a já se většinou nedostanu dál, než že si přečtu novinky na vašem blogu a mnohdy ani nezanechám komentář. Vždy si slíbím, že další den tomu bude jinak. Dnes však vše napravím a začnu úspěšnou klubovou akcí, kterou byla návštěva Planetária v Ostravě na téma "Ze země do vesmíru". Pro většinu ze čtyřiceti čtyř účastníků to byla vůbec první návštěva a možná také poslední.
Z klubové akce přejdu na rodinou, jak jen nám to počasí dovolí, nesedíme doma, ale zajedeme si do přírody. Jak jinak než s našim vnukem, třeba na "Medvědí česnek" kousek za město.
Košíček byl naplněn, následoval zasloužený odpočinek u blízkého rybníka.

Byl tam klid a moc krásně uprostřed zeleně.
Posezení na vyhlídce na Nábřeží a pohled dolů směrem k meandru řeky Lučiny.
Následující den v neděli 17. 4. jsme se vydali k přehradě Olešná u Frýdku Místku, kde je stále nízký stav vody.
Surfaři na vodě využili příznivý vítr, překvapil mě otužilec, který plaval v přehradě dost dlouhou dobu. Rodiny s dětmi na procházce, na kole a bruslích - je tam pro ně vhodný terén, který využil i náš vnuk Odrášek.


Dnešní den byl od rána sluníčkový, ale s minulým víkendem se srovnat nedá. Podle předpovědi nás čeká velké ochlazení.
Jednou úspěšnou klubovou akcí jsem začala a druhou dnešní článek zakončím. Náš klub seniorů je iniciátorem celoměstské soutěže o Putovní pohár - "Seniorská kuželka". Jehož se vždy zúčastní šestnáct družstev z klubů seniorů, letos probíhal již třetí ročník. Náš tým letos Putovní pohár vyhrál, radost byla veliká.
Uprostřed kapitánka našeho týmu Helenka, která převzala Putovní pohár od vedoucí sociálního odboru ing. Bernardy Urbancové - na fotografii v pravo a pana náměstka pro sociální rozvoj Mgr. Daniela Vachtarčíka. Další úspěšná členka našeho týmu je Sváťa a Vašek. Bohužel čtvrtý náš hráč musel z rodinných důvodů po napínavém zápase odejít.
Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" KDOPAK NÁM TO KLEPE NA DVEŘE?"

24. března 2016 v 18:29
Březen - čtvrtek 24. 3. 2016

Klepou nám všem na dveře, tlačí se do nich, nedá se jim vyhnout, jsou tu. Prakticky snad ano, ale teoreticky ne. Velikonoce nám všem přináší především dlouho očekávané "Jaro"
Všem vám přeji pohodové prožití Velikonočních svátků a k přání přidám něco málo ze zdroje:
Velikonoce patří mezi nejoblíbenější svátky ve velké části světa. Jsou to svátky jara, které oslavují probouzení přírody, její plodnost, naději a lásku. Velikonoční zvyky a tradice se lišily vesnici od vesnice a dřív probíhaly během velikonoční ho období, které trvalo šest neděl. Jejich úkolem bylo zbavit se všeho starého, očistit domácnost i tělo od chorob, připravit se na znovuzrození přírody.
Čím jsem starší, tím více mě zajímají zvyky, které se kdysi dodržovaly. Mnohé však zajímá datum Velikonoční neděle v nejbližších letech. Opět tedy sáhnu do zdroje:
Velikonoce a datum Velikonoční neděle pro nejbližší roky:
Doufám, že jsem mnohé potěšila vyhlídkou volných dnů do budoucna. Sama se budu těšit na dny, jak já říkám před a po, kdy se připravuji na nadcházející Velikonoce zdobením bytu...
Přípravou dobrot a připomínáním zvyků, které dodržovali naši předci.
Vybavuji si knihy Gabra a Málinka, nebo Káju Maříka, které jsem četla až coby dospělá, kde jsem se s mnohými zvyky při jejich četbě setkala. Knihy, které byly jednu dobu tabu, knihy, které jsou mnohými milovány, jinými zatracovány.
Všem vám přeji pohodové dny všední i sváteční vaše Fukčarinka

" SLUNÍČKOVÝ POZDRAV "

19. března 2016 v 16:54
Březen - sobota 19. 3. 2016
Ze svého nejmilejšího koutku, dnes s kytičkou od dcery
posílám všem návštěvníkům mého blogu sluníčkový pozdrav z přáním pohodových dní doprovázených jak jinak než zdravíčkem.
Vaše Fukčarinka
 
 

Reklama