JEN TAK

" PŘEBYTKY "

12. srpna 2018 v 16:35
SRPEN 2018
Nezávidím, spíše přeji a to v každém dobrém směru. Ovšem, pokud to není nad lidské síly na úkor zdraví a tím pádem i odpočinku. Mám na mysli hojnou úrodu a její zpracování. Nedávno jsem psala o tom, jak nám syn se snachou přivezli něco málo z jejich zahrádky. O cukety a okurky jsem se podělila s kamarádkou, s dýní to bude zrovna tak.
Z cukety, směsi masa, sýru a rajčat, okořeněné sušeným tymiánem a čerstvou bazalkou z balkonu, upekla jsem výborné "cuketové lasagne".
Neodpustila jsem si to vše zapéct s bešamelem okořeněným muškátovým oříškem, neboť tuto variantu s bešamelem jsem ještě nevyzkoušela. Chutnala nám jak teplá, tak i studená verze s kouskem pečiva.
Proč se zmiňuji z počátku o hojné úrodě a jejím zpracováním na úkor zdraví? Našim domem putují kbelíky špendlíků - mirabelek, které dozrávají v hojné míře na zahradách, kolem cest a u nás také v opuštěných lokalitách, kde dříve stávaly rodinné domy. Také my dostali špendlíky od syna z jejich zahrady, což nám plně stačilo.Foto použito ze zdroje:
Bylo s podivem, s jakou nevolí jsem se setkala, když jsem odmítla další přísun kbelíku výše zmíněného ovoce od sousedů. Nechápali, proč se odmítám v panujících vedrech pachtit u sporáku nad mirabelkovými výtvory, když mi je nabízejí. Ne, ne odmítala jsem úspěšně, ne, ne, děkujeme, odmítal také můj muž a rychle zavíral dveře. Včera si jej zavolala na pomoc další sousedka stran výměny vypínače a manžel přišel domů s malou miskou ovoce s tím, že je doma ve svém bytě zavalena spousty ovoce, které už nestačí zpracovávat.
Mirabelky úspěšně zpracovala v marmeládu, nyní loupe jablíčka, zavařuje švestky a ryngle, ale sama to nestíhá. Pro koho se tak honíte, zeptal se jí můj muž, vždyť to sama nesníte. Bydlí zde sama, má už přes 80 roků. Je to velmi hodná a ochotná paní, která bravurně jezdí se svým malým autíčkem a vozí tu jednoho, tu druhého souseda, či sousedku kam je třeba. Zřejmě dostává zaplaceno - ovocem, ať žijí přebytky, ale až takové zásoby. Nám opravdu stačí malá miska, byť jako úplata za protislužbu.

Dnes jsme úspěšně s mým mužem společnými silami zdolali výrobu leča. Včera jsme se rozhodli k jeho výrobě na základě předpovědi počasí - mírné ochlazení. Zakoupili jsme 2 kg rajčat, to samé papriky, plus cibuli a na závěr přidali hořčici, sůl a mírně cukru, tak jak je to v receptu od paní Ivy - zde:
Dnes, kdy tento článek dokončuji, jsme se vrátili od syna ze zahrady, kde jsme si natrhali košíček švestek, misku sladkých ostružin. Ani my se přebytků jak je vidět jen tak nevyhneme. Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví vaše Fukčarinka

"JEDEN PRÁZDNINOVÝ "

17. července 2018 v 14:30
ČERVENEC 2018

Jak jsem se zmínila v minulém článku, jeřabiny jsou stále více a více červené, prázdniny jsou v plné síle a včerejší den byl pekelně letní. Měli jsme u nás nejmladšího vnuka a plnili slib. K jeho splnění byla potřeba výprava na Žermanickou přehradu, s cílem jízdy na šlapadle. Tedy šlapal děda a vnuk kormidloval, já se zúčastnit této spanilé jízdy v tom odpoledním žáru odmítla. Dobře jsem udělala a vše pozorovala s pod slunečníku, dokonce si mohu připsat jeden dobrý skutek.
Na "naši" lavičku umístěnou v mírném svahu pod slunečníkem, která byla v zajetí různých potřebných propriet potřebnými k pobytu u vody - ručníkem, batohem a mou maličkostí přizvala jsem zoufale vyhlížející paní, mimochodem také " babičku v těch nejlepších letech" jako já, leč s berlemi a nohou v sádře. Její manžel a dvě vnoučátka o kousek dál bádali po vhodném prostoru. Tam nedobelhám, volala paní zoufale, právě zdolala schody vedoucí dolu ze svahu. Pojďte si sednout ke mně, vyzvala jsem ji kolegiálně. Dostalo se mě milého a úlevného úsměvu od paní a od pána vřelého poděkování. Vnoučata prchla v okamžiku do vody, však bylo parno. Hledala jsem očima svou posádku na šlapadle, která se blížila sklesle k břehu, začalo se mračit a spadlo pár kapek. Zdokumentováno nemám zhola nic, foťák, který si hlídám, jak oko v hlavě zůstal v kufru auta. Stejně bych nemohla fotit, bylo tam plno rodin s dětmi a psů i přes upozornění na tabuli - Přísný zákaz vodění psů a koupání v přehradě. Sice se psi nekoupali, ale byli tam.
Domů jsme dojeli opět v doprovodu pár kapek deště, vnuka odevzdali snaše s tím, že se uvidíme, až se vrátí z tábora. Jede na stejné místo, kam já pojedu na tábor až v září. Pověřila jsem jej prozkoumání terénu včetně ubytování. Velmi pokleslým hlasem prohlásil, že jsem se mohla přihlásit v termínu, kdy tam bude on sám. Byli bychom spolu, dodal smutně. Já bych tě zkoušela z matematiky, to nevadí, ale byla bys tam se mnou. Ta slova mě potěšila, to přiznám, ovšem dodatek, že bych tam aspoň vařila to ne! Fotila jsem doma na balkoně,nejdříve jsem si však dala sprchu a pak decinku vychlazeného bílého.

Přidám pár fotek z předzahrádky našeho domu, foceno před pár dny...
Rozkvetla tam i lilie, kterou jsem dostala v květináči loni před odjezdem do lázní, po odkvětu ji zasadil manžel do zahrádky. V květináči měla přes dvacet poupat, které se postupně rozvíjely.
Kvete také ibišek zahradní ...
Mějte pohodové dny prožité ve zdraví vaše Fukčarinka

" NA KOLIK SI MYSLÍME, ŽE JSME SOUDNÍ""

8. března 2018 v 2:28
BŘEZEN 2018

Nedá mě to a po včerejší návštěvě koncertu k příležitosti oslav MDŽ, jenž byl, pro mnoho z nás krásným zážitkem. Nutí mě na druhé straně napsat o skupince "rýpalů". V tak krásný slavnostní okamžik neopomněli kritizovat politickou situaci. Spíš než situaci, zaměřili se na stranu pořádající tento koncert.
Přála bych tedy všem, kteří se na takovou akci vypraví:
1. Nejdříve se informovat, kdo tuto akci pořádá, za jakým účelem.
2. Rozhodnout se, zda se této akce zúčastním.
3. Pokud se zúčastním, pak neruším ostatní při představení nemístnými poznámkami mířenými do středu strany. Ano, máme "svobodu slova", ale máme také svou důstojnost a tudíž se tak i chováme.
4. Jelikož svobodu slova máme, můžeme si vše říci až po představení. Slušný a soudný člověk s přirozenou inteligenci vytuší sám, kdo má o jeho názory zájem.
Proto bych ráda touto cestou popřála ….
Vážení, mějte se pohodově a straňte se ohnivých rádobijců za pořádek, všude tam, kde by jej oni udělali hned. Nemám ráda řeči tipu, co jsem tu lezl, lezla, když to zrovna pořádají "ONI". NEUMÍTE ČÍST KDO JE NAPSANÝ JAKO POŘADATEL? Položila jsem reptalce otázku, no jo, když oni to mají vždy prima. Prima, tak co remcáte, no jinak bych vypadala blbě. A nyní né, ptala jsem se při výstupování z výtahu. Tady jste jen vy, tak nebudu za blbce ... Popřála jsem té paní dobrou noc, možná spí a já tu píši, jak jsou někteří kolem nás nesoudní. Kritizují, víte už proč... no přece nechtějí, aby si o nich druzí myslely, že jsou za blbce.

" SLUŽEBNĚ "

24. února 2018 v 23:08
ÚNOR 2018
V naší rodině se stal výraz "jdu tam pouze služebně" přirovnáním, že se nám někam nechce, ale s určitých důvodů víme, že bychom tam měli být. Bylo tomu tak před dvěma dny, kdy se mě, vůbec nechtělo vytáhnout paty z domu. Kluby seniorů našeho města pořádali již sedmý tradiční ples.
Na jednom v roce 2015 jsem nebyla ze zdravotních důvodů, ale na tom sedmém prý nesmím chybět.
Většinou tyto akce, kdy jdeme "služebně" jsou nejlepšími akcemi. Pokud se ovšem malým zakolísáním nezvrtnou v závěru akce k "trojboji". Kdo z vás již takový "trojboj" absolvoval, ví o čem je řeč.
Kdo neví, tomu vše objasním. Co se pití týká, držte se pravidla nemíchat, kdo ještě nechápe, tak minerálka, nebo voda k tomu dvojka vínečka, toť kombinace bezpečná. Rozhodně však ne, víno, malá sklenička piva na trávení po večeři a pak ještě něco jiného a zkáza je na cestě. Se slovy, to ti sedne, přisedla si ke mně v jídelně kolegyně s dvěma malými sklenička piva. Výměna zkušeností z oblasti klubových výletů a vůbec další setkání s dalšími známými, jak se vede, co nového. Co vám mám povídat sklenička piva mě sedla. Tombola se blížila a přesně v polovině toho dění i můj propad v boji nepodlehnu "trojboji". Rozjařená společnost se přiřítila k našemu stolu s táckem skleniček a becherovkou. Opět se slovy to vám sedne na trávení, připijte si s námi na super výhru v tombole. Slovo nechci od šéfky nebereme, na tvé zdraví a tak jsem si připila nejen já, ale všichni kolem. To už jsem avizovala mému muži prosbu, že ten odvoz co zajistil, kdybych náhodou, byla unavena zdravotně, bude super. Ani ve snu nemysle "trojboj", ženě ve zralém věku se to přece nestane a mě už vůbec ne. Pomalu se vše stávalo skutečností, tombola pokračovala. Se slovy máme už dole odvoz, loučila jsem ze společností u stolu. V tombole vyhrává los číslo, bylo to mé číslo. Rychle vytáhnout dalšího šťastlivce a rovnou do šatny.
Tam nás další kolegyně chtěla počastovat něčím na cestu, jen na zahřátí. Ne, mě bude teplo v kožíšku, tak dáme kožíšek, práskla ve vzduchu jako v tom filmu "Mrazík" vypelichaným psem s dovětkem, kožíšek máš jako nový. To není můj, mám vodní zvíře, nemohla jsem si vzpomenout na nutrii. Vodní zvíře se našlo, auto bylo přistavené a já šťastná, že ujíždím "trojboji" jsem si v duchu říkala nikdy víc, natož pak "služebně".
Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví a bez "trojboje" vaše Fukčarinka
A jen tak pod čarou, jeden trojboj vás potkal, ne, ne, neříkejte, že ne.

" NUDA NEHROZÍ "

21. února 2018 v 17:02
ÚNOR 2018

Nuda nehrozí, přišlo mě mailem upozornění na rezervaci knih. Využila jsem včerejší klubový den a hned si knihy vyzvedla.
"Foto knih - využila jsem zdroj"

Trochu jsem se cestou rozšoupla a utratila pár korun za novou halenku. Doma pak uspořádala módní přehlídku, samozřejmě před tím taky v klubu, tedy ne před všemi. Pouze v úzkém kruhu, jak říkává můj muž "ve zdravém jádru kolektivu". Rozumějte tím, žádné vychrtliny, nebyly přítomny, pouze i na dálku viditelné ženy. Halenka se líbila, vznášela jsem se na obláčku, protože jsem si ji kupovala již od podzimu. Nerada si pořizuji novou věc a už vůbec ne v takovém počasí, kdy mám na sobě kožich a svlékání v kabince nesnáším. Leč vyšlapala jsem světe div se schody do prvního patra nového obchůdku s vědomím, že tam něco ulovím. Co krok, v duchu jsem si říkala nám všem známou větu: " Kdybych to bývala věděla, tak tu nechodím". Tam bylo věcí, stále sice přetrvávala nechuť svlékat se a něco vyzkoušet. Paní prodavačka, milá starší a hlavně nevtíravá dáma se po chvilce zeptala, zda mě může s něčím pomoct. Hledám černou, nebo červenou barvu, tříčtvrťové rukávy, něco a už ji mám! Hned jsem mířila do kabinky, nevadilo mě svlékání, nevadilo mě oblékání, ani ten mrcha kožich, který si beru pouze ve velkých mrazech a pak jsem ráda, že jej mám. Zaplatit, rozloučit se s paní prodavačkou a ve dveřích ještě prohodit, že jejich obchod doporučím a opět se zastavím. Spokojená pokračovala jsem po dvanácté hodině dál směr klub s dobrým pocitem, že čas oběda je vhodný pro nákup "něčeho" do čeho se nám nechce. Budu takto řešit i nákup křesla do svého pokoje, které už přes rok odkládám a vůbec se mě do něj nechce. Před týdnem jsem o něm začala uvažovat nahlas, což můj muž kvitoval s povděkem. Konečně ses umoudřila a dala na mé slova, že balkonové křeslo mít v pokoji není to pravé ořechové. No není, ale když já nerada nakupuji nepřipravená, není nad to chtít nakupovat, než jít koupit. Jak to máte vy s nakupováním, nemyslím běžný nákup drogerie, či potravin. Máte občas ten signál, jó tak dnes vyrazím …
Než vám popřeji pohodové dny, nabídnu fotografii, kterou jsem pořídila, když jsem nemohla spát. Napadne vás, co jsem fotila a namixovala do tohoto obrazce?
Vaše Fukčarinka ...

" JEN TAK "

16. února 2018 v 15:46
ÚNOR 2018

Nespokojenost světem vládne a já k tomu přilévám oleje do ohně, to si říkám obden. Dnešním dnem to je celých čtrnáct dní. Z čeho má malá "nespokojenost" vyplývá? Malichernost, řekla bych, oproti jiným děním kolem nás. Co druhý den cestuji,nazvala jsem to malým výletem. K lékaři a zpět domů. Venku sníh, stále sněží, no ten jsi přece chtěla,říkám si sama pro sebe. Jo chtěla, ale se sluníčkem, odpovídám si vzápětí a jsem ráda, že je dobře, tak jak je. Mohlo by třeba lít jako z konve. Vzpomínám na naši bábi, ta by hned řekla: " Nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůř." Ponadávat, pobrblat, to patří občas i k mému koloritu. Jsem v pohodě, odpovídám na dotazy, jak se daří cestou na zdravotní středisko.
Potkávám nejen tyto černé ptáky, kterých je tam spousty a při mém přiblížení si odletí kousek dál na strom, ale také dost známých. Přece jenom už v našem městě bydlím 47 let, páni skoro půl století. Na mou odpověď "jsem v pohodě" doprovázenou úsměvem od ucha k uchu mnozí nechápavě hledí a ptají se na zdraví. Všechno OK, pohoda a dnes jsem si přidala dovětek, že až na to sluníčko, které se nám schovává a ne a ne nás oblažit mě vlastně nic nechybí.
Jen vám se tady svěřím. Při tom absolvování potřebných vyšetřeních, které se táhly od listopadu 2017, po těch nervácích zda bude vše OK, až taková pohoda to nebyla. Všechna vyšetření dopadla naštěstí dobře. Sluníčku jeho absenci promíjím, on ten svět je i tak zalitý v takových případech sluncem i momentálně bez sluníčka. Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" FOTÍM O STO ŠEST "

1. února 2018 v 18:35
ÚNOR 2018

Fotím o sto šest, není to nic světoborného, je to jen jídlo. Nyní si řeknete, jó knedlíky, ale kuřátko "ala kachnička"pečené na černém pivu společně s jablíčky, k tomu zelí. Mana nebeská, vařil manžel, tak to mě chutnalo moc.
Druhý den jsem aspoň ke kuřátku podala jinou přílohu - pohanku, to už bylo zdravější, chutnalo však nám oběma ...
No a jak říkávala naše babi - " JEDEN DEN MÁ DRŽKA HODY, DRUHÝ DEN BY MĚL STAČIT DOUŠEK VODY",připravila jsem zdravý talíř ...
Já mám ráda tento mix zakápnutý balzamikem ...
Ale dost už o jídle.
V těch ponurých dnech, tedy venku ponurých se mě ani fotit nechce. Do paměti jsem si však v ryla obrázek, který se mě naskytl v našem klubu. Po obvyklém vzájemném přivítání mezi jednotlivci, následuje takové to obvyklé oficiální, po kterém seznámím naše členy s novinkami z Magistrátu z oblasti klubů - soutěže, společné akce a podobně. Zrovna nyní v únoru bude soutěž v DS kam byli pozváni také naši zástupci ve formě družstva o počtu čtyř osob od 75 let. Jeden muž a tři ženy, po přivítání jsem si s nimi sedla k jednomu stolu a byla mile překvapena jejich přípravou a elánem. Pán před rokem ovdověl, a když si vzpomenu, jak moc byl smutný, kdo by nebyl při ztrátě partnera, měla jsem radost, že se usmívá, srší elánem. Dokonce se přidal k našim děvčatům, která seděla opodál a při kartách si zpívala lidové písničky. Druhá skupina se domlouvala na krátký výšlap, další hráli Scabble a všichni se zdáli v pohodě.
Pro dlouhé zimní večery jsem si dnes zajela do knihovny a půjčila si knihu od Hany Whitonn, mé oblíbené spisovatelky. " VĚTRNNÁ HŮRKA RODINY BRONTEOVÝCH"
Vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví vaše Fukčarinka

" NEDĚLNÍ PROCHÁZKA "

22. ledna 2018 v 16:36
LEDEN 2018
V sobotu večer jsem svým dvěma klukům, manželovi a vnukovi kladla na srdce, že nedělní vstávání až po kostelním zvonění. Máme blízko našeho bydliště kostel a já to kostelní zvonění mám moc ráda, nejraději pěkně v lůžku. Říkám tomu přidaná kulturní hodnota. Zvoní krásně, a pokud si pamatuji, po mém napsání mailu na faru, že ne vždy lahodně, došlo k zlepšení. Lahodně, ba co víc vždy k tomu přidají ve všední dny také polední a večerní zvonění.

Nedělní ráno pro nás začalo lahodným zvoněním, následovala snídaně a pak, procházka zasněženým okolím ...
Sněžilo, sluníčko mělo dovolenou, ale i tak bylo venku dobře.
Mimo procházky, která se neobešla bez řádné koulovačky, stihl se Ondrášek málem vymáchat v zamrzlé kaluži, která by pod ním bezpečně praskla...
Jako bonus si půjčil mé francouzské hole a zkouše jak mu to s nimi půjde. My s manželem stavěli sněhuláka…
Po celou dobu naší procházky sněžilo, při návratu jsem vyfotila ještě předzahrádku před domem...

a


Potom honem domů k hrnku horkého čaje. Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" OD VAŘENÍ AŽ ... "

19. ledna 2018 v 22:59
LEDEN 2018

Také se vám to stane, vaříte a říkáte si, tuto dobrotu vyfotím a dám na blog. Nakonec dojídáte a zjistíte, že jste úplně zapomněli "tu" dobrotu vyfotit. Mě se to stává dosti často, naposledy to byly vepřové závitky, plněné kyselím zelím. K tomu jako příloha pohanka a u té bych se chtěla trochu pozastavit. Pohanka upravená na různé způsoby, tedy abych byla přesnější na slanou verzi, patří mezi naše oblíbené jídlo. Používám ji také jako vložku do polévek - rajské, tu máme moc rádi, zeleninových, báječně je doplní.
foto ze zdroj...
Dnešní vysílání "SAMA DOMA" bylo mimo jiné o pohance a málem se stalo, že jsem ji zařadila jako přílohu k zítřejšímu k obědu. Zítra bude tilápie a k ní nám moc chutnají rýžové nudle. Snad nezapomenu fotit. Každopádně jsem byla překvapená, když jsem cestou do klubu v MHD seděla vedle kolegyně a při dotazu, co jsme měli na oběd, žasla, že pohanku na slanou verzi, ne na sladko? Ptala se, já ji znám jen na sladko. A tak jsme cestou vařili, jelikož jsme seděly na čtyřce, připojila se k nám další spolucestující. Čtvrtá se s námi loučila s úsměvem, že tu pohanku taky vyzkouší. Podivila se, kombinaci sýru, majoránky, česneku. Slaninu přijala s úsměvem a já si vzpomněla na kolegyni z práce, která razila heslo, že občas se musí "zkůra" promazat, myšleno tělo uvnitř. Zvláště, když se chystala na oslavu "velký mejdlo", což u ní bylo dosti často.
Od jídla se přesunu do současnosti, sníh nemáme, včerejší chumelenici se silným větrem střídal déšť. Zrovna tak, jako burácí politici v předvolebních vystoupeních, jejich strany nezůstávají pozadu, tak i má mailová pošta hýří různými upoutávkami, koho by bylo třeba volit. Sama za sebe budu volit dle svého uvážení, nepotřebuji k tomu nabídku toho, či jiného politika, dost často objevujícího se po boku s tváří známých celebrit. Každý má možnost dát svůj hlas, dle svého uvážení. Slibování beru z rezervou a vám všem přeji pohodové dny prožité ve zdraví vaše Fukčarinka.

"VÁNOCE, VÁNOCE PŘICHÁZEJÍ "

23. prosince 2017 v 2:07
PROSINEC 2017

Tak už konečně, klepou nám na dveře, doslova buší, ten kdo méně slyší, tak napíná uši. Každopádně v našem domě je skoro na každých dveřích vánoční věneček a to je velkou nápovědou -"co nám to na ty dveře buší".
Vážení a milý "vánoce" a opět po roce. Zavzpomínejme si, kam před námi ukrývali rodiče dárky pro nás? Kdo z vás je objevil, kdo z vás raději aktivity hledání dárků neopakoval. Podle mě najít si před vánocemi "ten dárek pro vás", to je pak zklamání, nebo jste "hérečky" a "herci" a tak překvapení zahrajete jako roli v Národním.
No, přiznám se, jednou jsem dárek pro sebe našla, bylo mě takových 7 roků. Za prvé nebyl to sporák pro panenky, nebyla to voňavá panenka, už ani nevím, co to bylo. Zato těch slziček ze zklamání bylo moc. V dnešní době mám pocit, že mám malé pomocníčky a ty mě stále mé dárky pro rodinu přehazují z místa na místo. Občas se totiž stane, že ne a ne nějaký dárek najít. Pak třeba šálu co měl dostat vnuk pod stromeček, dostane až v červenci k narozeninám. Ovšem u stavebnice se to nestane, neboť to mě vnuk naviguje. Věřte, nebo ne, tvrdí, že nešmíruje skříně a už vůbec ne prostor pod postelí, ale vždy mě zavede k místu, kde najdeme " tu "stavebnici. Každopádně mějte všichni poklidné svátky vaše Fukčarinka

"KDYŽ SI NA OKNO SEDNE KOČKA"

8. listopadu 2017 v 20:19
LISTOPAD 2017
Na okně seděla kočka, byl tmavý podvečerní den.
Na okně seděla kočka. Přišla na kontrolu jen …
Takto nás překvapila kočka na venkovním parapetu restaurace, kde jsme měli včera oslavu našich klubových "Jubilantů." Jó, kontrola musí být. Pohodové dny vám přeje vaše Fukčarinka

" NA CHVILKU U NAŠICH SOUSEDŮ "

1. listopadu 2017 v 23:54
LISTOPAD 2017
V tento venku ponurý listopadový čas, kdy mnohé zastihl před několika málo dny rozmar přírody, ohlédnu se o pár dní nazpět do půlky října a zavedu vás tam, kde trávil můj "foťáček" s mým mužem krásný týden u našich sousedů.
Do Vysokých Tater si manžel vyjel s bývalými spolupracovníky. Počasí se jim náramně vyvedlo a manžel si splnil přání být ještě jednou v Tatrách. Já mohla jet také, ale odmítla jsem tuto dovolenou s pouhého důvodu - manžel by si túry nevychutnal. Ohlížel by se stále, co zvládnu já, moc by toho nebylo a tak jel sám s mým "foťáčkem".




Mimochodem, můj foťáček" už takto procestoval "Alpy", to byl s dcerou na lyžích, stal se z něj velký cestovatel. Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" JEN TAK "

6. září 2017 v 23:20
ZÁŘÍ 2017

Muškáty na balkoně ...

Husitská epopej přečtená, četla jsem ji jedním dechem od soboty do dnešního dne - středy.
Na další díl mám rezervaci, tak snad se dočkám brzo. Zítra knížku odevzdám v knihovně ať má další čtenář radost z víkendového čtení.
Mám za sebou první klubové setkání po prázdninách, sešlo se nás rovných třicet čtyři z třiceti osmi. V klubovně to chvilkami hučelo jako v úlu. Plánované dva výlety byly schválené, jeden bude v brzké době na zámek Kunín a druhý na exkurzi do blízké automobilky. Na ten si budeme muset ještě pár týdnů počkat, neboť je o ně velký zájem, ale rezervaci již mám.
Radost mě udělala kytička od dcery, návštěva vnuka Jakuba a nejmladšího Ondráška hned první školní den.
Nejen jim, ale všem dětem přeji úspěchy ve škole a nám prarodičům pohodové chvilky s našimi vnoučaty.

" NOVÁ KNIHA - VAŘENÍ V OHROŽENÍ "

2. září 2017 v 20:30
ZÁŘÍ 2017

Naše kuchyně, či lépe řečeno mé vaření a pečení je v ohrožení. Přinesla jsem si z knihovny …
Moc hezké čtení, ale úctyhodných 631 stran textu zabere dost času. Rozhodla jsem se ještě dnes dopoledne naši ledničku předzásobit pořádným hrncem rajské omáčky a také jedním plechem nektarinkové bublaniny.
Rozhodně hlady nezemřeme, mraznička vše jistí a přetrvávající deštivé počasí také. Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" RANNÍ PŘEKVAPENÍ "

29. srpna 2017 v 23:45
SRPEN 2017

O tom, kdo mě ráno po probuzení vítá do nového dne, jsem zde na mém blogu již psala. Dnes měl kozlík společníka …


Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví vaše Fukčarinka

" MÉ RADOSTI "

24. srpna 2017 v 20:06
SRPEN 2017

Letos mě dělají velkou radost pelargonie, fuchsie začala trošku zlobit. Z počátku jí byl plný truhlík, ale postupně začínají z jedné strany lístky usychat a nemohu přijít na příčinu.
Dnešní den byl vůbec radostný, taková malá dámská jízda spojená s kafíčkem a moc dobrým jahodovým řezem v malé tiché kavárničce s Vlastičkou. Předtím jsem se zastavila u švadleny, paní Dobešové nechat zúžit kalhoty. Náhodou jsem ji objevila a jsem s ní moc spokojená, tedy s paní Dobešovou. S Vlastičkou se známe léta a spokojené jsme obě dvě, tedy doufám.
Těším se na Ondráška, vrátil se z dovolené ze Slovenska, na které byl se svým tatínkem, to byla zase pánská jízda. Určitě budeme opět hlídací babi a děda a doufám, že už dám dohromady poznatky z tábora. Moc rád si se mnou prohlíží fotografie a vždy z něj vypadne nějaký zážitek. Když to tak z hrnu, tak se mu na táboře líbilo. Čekáme, kdy přijde za námi Kuba s Míšou a povypráví nám své zážitky z Krkonoš, kde byli na dovolené.
Vám všem přeji pohodové dny prožité ve zdraví, a pokud máte před sebou ještě cestu na dovolenou, tam bezpečné cestování tam i zpět vaše Fukčarinka

" DOMA MĚ KVETE "

16. srpna 2017 v 19:54
SRPEM 2017

Co mě právě doma kvetě - orchideje, kalanchoe a od 29. 7. až do dnešního dne mě krásně drží žluté chryzantény. Při výměně vody a zastřižení stonku přidám do vody špetku cukru. Cukr se mě osvědčil také u pivoněk.

Muškáty i fuchsie nemají chybu ...
Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" PRVNÍ ZPRÁVY "

8. srpna 2017 v 22:37
Srpen 2017

Konečně, první zprávy z táborového dění v podobě fotografií jsou na světě a tím i odpověď nad mnohdy vyslovenou otázkou - "Jakpak se vede našemu nejmladšímu vnoučkovi Ondráškovi na jeho prvním táborovém pobytu. Má všechno, co je potřeba, převléká se, myje se, jak to vše zvládá? Nadšení ze stanového tábora jsme s naším synem nesdíleli a byli jsme připraveni, při sebemenším zakolísání našeho vnoučka zachránit. Obavy se rozplynuly vyžádaným telefonickým dotazem syna, jak se malému na táboře daří, zda není problém a úplně nám zcela odlehlo po zhlédnutí fotografií. Přece jen se nám zdál na takový tábor nezkušený, stran vedoucího byl syn ubezpečen, že tam mají pouze tři takto nejmladší děti a vedou si velmi zdatně.
To bylo včera radostí nad tímto objevem…
Musel to být zážitek neskutečný zážitek spát pod širákem, mýt se v řece a vůbec celkový program tábora…
S radostí jsme dnes pobývali u syna na zahradě, přes den odpočívali, večer grilovali a nebýt mého vyšetření u lékaře, zůstali bychom na chatě určitě nejméně do zítřka.
Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" CO NABÍDNU DNES ? "

28. července 2017 v 20:34

Červenec 2017


Nabízím kousek bublaniny, kafíčko k tomu ...
Pohled na kytičky, které nám zdobí byt, rozkvetla orchidej ...
Růže od dcery a vnuků ...
Kvetiny na balkoně...
Všem přeji pohodové dny a nadcházející víkend. Vaše Fukčarinka

" POHLED Z OKNA "

11. července 2017 v 21:44
Červenec - 2017

Vím, slíbila jsem pár postřehů z lázně ní v Luhačovicích, ale stále mám kolem sebe nové dění. Třeba dnešní brzké ranní probuzení a pohled z okna. Kdyby mě někdo řekl, že budu po ránu až tak iniciativní, tak bych se vysmála. Beru foťák, abych tu krásu zvěčnila …

Upravit fotky, začetla jsem se na stránkách spřátelených blogů a už byl čas na snídani. Poslední pohled k oknu, pod kterým je Sovičková lampička a na venkovním parapetu balkonové kytičky.
Na balkoně ve společnosti květin chutná dvojnásobně.
Co budeme dělat v zimě nevím, nyní na našem balkoně doslova a do písmene pokud počasí dovolí, bydlíme.
Tak to vidíte sami, nebylo by škoda nechat tyto fotografie v šuplíku. Nevím jak to máte vy, ale naši vnuci se odmítají nechat fotit. Jak mě uvidí z foťákem, tak slyším babi vymazat, neuveřejňovat. Ondráška jsem fotila tajně vykloněná z okna pokoje.Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka

" NA SKOK MEZI VÁS "

27. června 2017 v 6:46
Červen 2017

Zdravím všechny příznivce i náhodné návštěvníky mého blogu. Opravdu jen na skok zavítám dnes mezi vás. Žiji, lázně ní bylo báječné. Mám spousty fotografií a zážitků nejen z lázně ní, ale také z našich výletů do okolí, ze společných setkání s dětmi a vnuky, která jsou stále řidší, ale o to intenzivnější.
Také pozitivní zprávu od lékaře - kontrolní vyšetření OK. Což nás velmi potěšilo.
Doufám v prodloužená prázdninová setkání s rodinou, kdy si opravdu v klidu sedneme a popovídáme si, třeba i na etapy a ne v poklusu mezi předáváním vnuků. Zrovna tak doufám, že budu mít více času na blogování a hlavně na návštěvu vašich blogů.
Jak říkala naše babi, "slíbit není hřích". Namísto slíbit, říkala babi tak nějak "oběcať", což znamená slíbit. Ať je to tak, či tak, budu se snažit vše dodržet a věřte, že budu mít co dělat, neboť jsem slíbila na posledním klubovém předprázdninovém setkání, že se "určitě" uvidíme i přes prázdniny aspoň dvakrát a že … Své kamarádce slibuji, že se co nejdříve ohlásím a to naše posezení (k příležitosti mých dubnových narozenin už konečně uskutečníme). Mimochodem, také se tak omlazujete posouváním oslav narozeni? Vám všem přeji pohodové dny prožité ve zdraví a pohodě. Vaše Fukčarinka

"Pozdrav z láznění"

23. května 2017 v 22:03
Květen 2017

Je to tu, nejsem závislák na blogování,ale ...
Zdravím tímto příznivce mého blogu. Nedalo mě to nenakouknout a nepozdravit. Mám se báječně, jsem spokojená a doufám, že tak budu i nadále.
Přeji vám pohodové dny vaše Fukčarinka

" PONDĚLNÍ BRZKÉ RÁNO "

17. května 2017 v 23:55
Květen 2017

Zdravím všechny návštěvníky mého blogu. Čím více se blíží den mého přesunu do lázní, tím méně je času na blogování. Znáte to možná sami - tužka, papír a seznam co nezapomenout doma se plní. Občas se stane, že se vzbudím v noci a nebo jako v pondělí ve čtyři hodiny a pět minut, abych něco připsala k seznamu a ejhle - nádherný východ slunce ...
Musím dodat, že po vyfocení jsem ještě na hodinku usnula...
Přeji vám všem pohodové dny prožité ve zdraví, vaše FukčarinkaV podvečer byl dokoncen osázen balko a kafíčko se pilo ve společnosti kytiček. Nyní všem dobrou noc...

" POSLEDNÍ DUBNOVÝ "

29. dubna 2017 v 23:53
Duben 2017

Otazník v nadpisu nedávám, co kdyby se zadařilo a já přidala ještě jeden dubnový. Chtěla bych vám všem poděkovat za přání k narozeninám a popřát i vám zdraví ...
Nezapomeňte v pondělí na polibek pod rozkvetlým stromem, vaše Fukčarinka

" HODY, HODY DOPROVODY... "

16. dubna 2017 v 19:40
Duben 2017
Hody, hody doprovody - šmigrust je tu, doufám, že zítra nebude plno vody, ba ani parfému. V našem regionu málokdo a málokdy omlazuje nás "děvuchy" pouze šleháním vrbovými proutky. Přidává se k tomu polévání vodou, v lepším případě voňavkou. Nepřejte si potkat se s různorodě ovoněnou děvuchou. Díky bohu pryč jsou doby vůně fialkové, nebo konvalinkové, následované Byč Móže. To byl pak nářez vůní a mít tak na sobě něco nového, z jednoho prostého důvodu, aby vás beránek nepokakal, byla šance na chvilkovou parádu. Sama za sebe se přimlouvám k citlivému vyšlehání, po němž se dle pověry omládne.
Na jeden velikonoční šmigrust spojený s poléváním mám nemilou vzpomínku. Nový komplet šaty a kalhoty zakoupené v tehdy trendy obchodě Klub odívání mladých vzaly za své. Má námitka, že do sprchy ne, když tak ve spodním prádle, nebrali šmigrustníci na zřetel. Upozornění na cedulku čistit pouze chemicky, nereagovali a sprcha nejdříve fajně ledová, následující teplá spláchla i tehdejší cenu a nyní bych se nerada pletla, zda to bylo 750, nebo 950,- Kč.
Od té doby pokud to počasí dovolilo, vyrážela jsem s rodinou na celodenní výlety. V nepřízni počasí zůstávám doma, a ač kdykoliv pohostinná, na velikonoční pondělí již rozjařeným šmigrustníkům raději neotvírám. Vás jsem k sobě na svůj blog vzala, mnohé určitě i na velikonoční pondělí.
A co se u nás ve Slezsku podává - tak jako všude jinde peče se beránek a mazanec. Doby mého pečení beránka jsou ty tam, nemám formu a tak vše řeším například takto:

Nesmí chybět ani " šoldra" - kynuté těsto zadělávané namísto mléka uzenou polévkou - se zapečenou s velikonoční klobásou a uzeným masem. Letos poprvé upekla jsem šoldru bez vnitřní náplně na přání mého muže a klobásu s masíčkem podávám k tomu. Recept na šoldru najdete zde: http://fukcarinka.blog.cz/1104/soldra-nebo-taky-pecinek. Všem vám přeji pohodové velikonoční pondělí vaše Fukčarinka
 
 

Reklama
Reklama