" PŘEBYTKY "

Neděle v 16:35 |  JEN TAK
SRPEN 2018
Nezávidím, spíše přeji a to v každém dobrém směru. Ovšem, pokud to není nad lidské síly na úkor zdraví a tím pádem i odpočinku. Mám na mysli hojnou úrodu a její zpracování. Nedávno jsem psala o tom, jak nám syn se snachou přivezli něco málo z jejich zahrádky. O cukety a okurky jsem se podělila s kamarádkou, s dýní to bude zrovna tak.
Z cukety, směsi masa, sýru a rajčat, okořeněné sušeným tymiánem a čerstvou bazalkou z balkonu, upekla jsem výborné "cuketové lasagne".
Neodpustila jsem si to vše zapéct s bešamelem okořeněným muškátovým oříškem, neboť tuto variantu s bešamelem jsem ještě nevyzkoušela. Chutnala nám jak teplá, tak i studená verze s kouskem pečiva.
Proč se zmiňuji z počátku o hojné úrodě a jejím zpracováním na úkor zdraví? Našim domem putují kbelíky špendlíků - mirabelek, které dozrávají v hojné míře na zahradách, kolem cest a u nás také v opuštěných lokalitách, kde dříve stávaly rodinné domy. Také my dostali špendlíky od syna z jejich zahrady, což nám plně stačilo.Foto použito ze zdroje:
Bylo s podivem, s jakou nevolí jsem se setkala, když jsem odmítla další přísun kbelíku výše zmíněného ovoce od sousedů. Nechápali, proč se odmítám v panujících vedrech pachtit u sporáku nad mirabelkovými výtvory, když mi je nabízejí. Ne, ne odmítala jsem úspěšně, ne, ne, děkujeme, odmítal také můj muž a rychle zavíral dveře. Včera si jej zavolala na pomoc další sousedka stran výměny vypínače a manžel přišel domů s malou miskou ovoce s tím, že je doma ve svém bytě zavalena spousty ovoce, které už nestačí zpracovávat.
Mirabelky úspěšně zpracovala v marmeládu, nyní loupe jablíčka, zavařuje švestky a ryngle, ale sama to nestíhá. Pro koho se tak honíte, zeptal se jí můj muž, vždyť to sama nesníte. Bydlí zde sama, má už přes 80 roků. Je to velmi hodná a ochotná paní, která bravurně jezdí se svým malým autíčkem a vozí tu jednoho, tu druhého souseda, či sousedku kam je třeba. Zřejmě dostává zaplaceno - ovocem, ať žijí přebytky, ale až takové zásoby. Nám opravdu stačí malá miska, byť jako úplata za protislužbu.

Dnes jsme úspěšně s mým mužem společnými silami zdolali výrobu leča. Včera jsme se rozhodli k jeho výrobě na základě předpovědi počasí - mírné ochlazení. Zakoupili jsme 2 kg rajčat, to samé papriky, plus cibuli a na závěr přidali hořčici, sůl a mírně cukru, tak jak je to v receptu od paní Ivy - zde:
Dnes, kdy tento článek dokončuji, jsme se vrátili od syna ze zahrady, kde jsme si natrhali košíček švestek, misku sladkých ostružin. Ani my se přebytků jak je vidět jen tak nevyhneme. Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví vaše Fukčarinka
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Zdenka"ren" Zdenka"ren" | Neděle v 17:13 | Reagovat

Marti,my jsme měli dům s ohromnou zahradou,kde jsme pěstovali dá se říct vše od brambor, zeleniny všeho druhu, ovoce..., takže já jsem každý rok toho měla na zpracování nad hlavu. Tudíž nyní,kdy jsme už dva a bydlíme jinde,se bráním cokoli zavařovat. Ještě udělám ovocné kynuté knedle, když mě přinese někdo ovoce do nich, máme pak celou zimu v mrazáku co baštit :-D

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | Neděle v 17:58 | Reagovat

Pokud něco dostaneme, sníme, zpracujeme, podělíme se případně, ale opravdu se mi nechce zavařovat třeba kupované ovoce. Není to ono. Vždyť zatím je dost zeleniny na saláty. Někdy dostaneme okurky, cuketu, možná nějaké ovoce, ale jsme rádi, pokud toho není už tolik. Mám ještě marmelády, pár zavařenin, čalamádu, stačí. Stejně nám děti nosí dárkyv průběhu roku v této podobě- na naše přání, aby nekupovali zbytečnosti. :-D

3 Hanka Hanka | Pondělí v 19:03 | Reagovat

Člověk, hlavně zahrádkář, má jistě radost z bohaté úrody, ale když je toho hodně jako letos, nikdo to už nechce. Já osobně už nechci nic, ani zadarmo. Nemám s tím nejlepší zkušenosti a to málo, co potřebujeme, si koupím, není problém. Letos jsem darovala poslední zavařovací sklenice i víčka kamarádce, nezavařuji, nanakládám, marmelády nedělám. A že mi to někdo dá zadarmo (stejně se pak cítím dlužníkem), mám v tom horku stát u plotny, když předem vím, že to vlastně nepotřebujeme? Já vím, zní to možná divně, ale jako městský člověk jsem zvyklá zeleninu i ovoce nakupovat po celý rok, takže mě to nevytrhne. [:tired:]  :-D

4 Kitty Kitty | E-mail | Web | Včera v 12:57 | Reagovat

U nás je tomu podobně. Jen sousedi zjistili, že jsem nastálo doma, tak tu jeden, druhý, třetí mě přišli vítat s košíkem hrušek, hrušek, různých rajčat. U nás začalo rajčatobraní, protože dnes i zítra asi zpracuju asi 40 kilo rajčat. Nemám cibuli, tu si koupím dnes při cestě do města na pedikúru. Musím mít tlapky v pořádku, šlapu schody nahoru a dolů se sklinkama, s přípravami všeho. Předtím byly 4 roky, kdy u nás pomrzlo, takže chystám skříň na výrobky, které zpracují letošní úrodu. Jsem ze staré školy a snažím se (za pomoci PARTNERA) všechno co u nás vyroste využít. Dnes "se trhají" broskvičky... ;-)

5 Ježurka Ježurka | Web | Včera v 14:07 | Reagovat

No, my jsme u rodičů měli pole o 20 arech, tatínek tam nasázel hlavně stromy, ale také brambory, zeleninu, rajčata, okurky, jahody a všechno možné, a tak vím, co si maminka užila se zavařováním a rexováním. Občas nám přes půl republiky poslala poštou taky něco, ale ne vždy to došlo v pořádku. Teď, když jsme s manželem sami, tak co potřebujeme nebo máme na to chuť, tak si to koupíme hotové.

6 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | Včera v 19:44 | Reagovat

Jo mirabelek a treba taky broskvi se letos urodilo jen coz delej...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama