" PES PŘÍTEL ČLOVĚKA - ČLOVĚK PŘÍTEL PSA "

20. května 2018 v 18:36 |  ZAMYŠLENÍ
KVĚTEN 2018

Na blogu u Kitty jsem nedávno četla články na téma " Psí svět a my" http://diviznacka.blog.cz/1805/vyzva-psi-svet-a-my-cast-druha, předcházela tomu část první. Už několikrát jsem se zamýšlela, díky svému okolí, zda rčení "Pes přítel člověka" platí také z té druhé strany a to ze strany majitele, čili člověka. Je vždy člověk, který se rozhodne být majitelem psa jeho přítel?
V mnoha případech se pes do domácnosti pořizuje na přání dětí. Rodiče dají na prosbu dítěte, často se k tomu přidá doporučení odborníků, ve smyslu, že by se dítě mělo o někoho starat a mít tak společníka, myšleno zvíře. Pokud jde o křečka, morče, králíka a možná i nějakého opeřence, je zde předpoklad úspěchu, pokud se nepostará dítě, zastoupí dospělý.
Jiné je to u psů, tam je potřeba denní péče což zahrnuje venčení, pokud by chtěl někdo připomenout, že i to se dá doma, nečtěte prosím dál. Pes, který je chován v paneláku a ne na dvorku, či zahradě, ten to venčení, včetně procházek potřebuje. Jsem laik, nejsem ani majitelka psa, ale za tím si stojím.
Nedávno se vnuk zmínil, že by si přál psa, zhrozila jsem se při pomyšlení, co by bylo, kdyby si psa pořídili. Většinu času tráví jeho rodiče v práci, on ve škole, družině, nebo také u nás. Co by bylo se psem, dítě si nedovede představit, co je to za péči, v našem případě náš ještě ne osmiletý vnuk na vše odpovídal, to nic není, to zvládnu.
Navrhla jsem manželovi, zajít s vnukem do psího útulku, takzvaně vypůjčit si psa na venčení. Zdůraznila jsem, se vším všudy i se sbíráním výkalů.Do útulku se vydali jedno víkendové odpoledne vybaveni nějakým tím krmením pro útulek a k tomu ještě spousty rad.
My to zvládneme, těšil se vnuk, máš zbytečné starosti. Po malém zaškolení a povídání jak se vlastně většina psů do útulku dostane, proběhlo ono venčení v délce jedné hodiny. Vnuk přišel spokojený, unavený ale také rozčarovaný. Přesvědčil se, že to co jsme mu o péči psa povídali doma, zakládá se na pravdě. Hodina venku s velmi živým pejskem mu dala co proto, včetně jeho udivení, že to bude on, který sáček na výkaly bude nejen nosit, ale také používat a to vždy při venčení. Dostalo jej jednak vyprávění pracovnice útulku, že si často děti psa přejí, ale pak se o něj nechtějí a mnohdy neumějí starat. Pes strádá a nakonec rodiče vše řeší útulkem.
Nejvíce psů do útulku přibude pár měsíců po vánocích, z roztomilého štěňátka se záhy stane nevítaný společník, neboť starost o psa není, jen když se nám chce, ale je to starost celodenní. Co říci na závěr, na výzvu manžela po pár hodinách pobytu vnuka doma, že by měli jít opět do útulku a "jejich" psa na dnešní den opět večer vyvenčit. Vnuk jen prohlásil ach jo, to se musí tak často.
Byl velmi rád, že nikam nemusí, s tím, že si raději psa někdy zapůjčí znova, ale dnes už raději zůstane doma. Příště však požádá o pejska, který bude klidnější, nebude tak běhat. Příště se konalo za čtrnáct dní, pejsek byl klidnější, ale práce se sbíráním výkalů byla opět na vnukovi. To se mu moc nelíbilo, to přece by mohl dělat děda. Ne, ne, ty jsi chtěl psa. Ach jo, povídal vnuk, to jsem nevěděl, co vše se musí kolem psa.
Dnes jsme měli v plánu zajít do útulku, ale nakonec byl rád za oslíka u blízké přehrady, kde na něj čekal i nový přírůstek koza "Líza". Doporučovala bych všem, kteří mají touhu být majiteli psa, zvláště pak děti, aby si vyzkoušely péči se vším všudy. Nelitujte čas ani peníze, připomeňte jen, že pes není na jeden den, ale na celý život. Myslím si, že je lepší zajít občas do útulku, než mít doma trpící zvíře a nešťastné dítě společně se zoufalým okolí. Vím, o čem píši, roky bydlel nad námi pes, na kterého neměl nikdo čas. Dovedl štěkat a kňourat celé dopoledne, kdysi darované štěně se stalo obtížným.
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 20. května 2018 v 19:49 | Reagovat

Velmi dobré téma pro všechny, co chtějí mít doma psa. Naši měli celkem malého psíka Punťu, byl celý den uvázaný u boudy- aby prý nehonil slepice a jen vždycky na chvíli se mohl proběhnout. Většinou se mnou, když jsem byla doma. Do paneláku jsem psa nedovolila, jen morčátko klukům a museli se o ně starat. My tedy také nakonec. Nad námi má sousedka Yokšírku Peggy, je milá, malá, její štěkot nás moc neruší, ale poznáme hned, když panička není doma. Musí s ní chodit ven vyvenčit, doma jí někdy prý dává t.zv. kalhotky pro psíky. My jí pomoci nemůžeme, přestože bychom ji pohlídali, ale naše kočičí duo by jí mohlo ublížit. :-)

2 Kitty Kitty | E-mail | Web | 20. května 2018 v 21:00 | Reagovat

Maruško, tys na to kápla! Ono by to tak dopadlo většinou, navíc kdyby musel jít malý milovník pejsků venčit častěji a sám sbírat exkrouše. Je to "průzkum bojem" a skvělá metoda, jak poznat pravý zájem. Váš je ještě malý kluk, a vidíš, změnil zájem... ;-)

3 Kitty Kitty | E-mail | Web | 20. května 2018 v 21:05 | Reagovat

Pokud tomu dobře rozumím, přihlašuješ tento svůj článek do "Výzvy II". Jako výborný postřeh a naučení tě tam ráda zařazuji. Hned teď - příklady táhnou, možná se někteří psíci už do útulků nedostanou :-D

4 Jarka Jarka | Web | 21. května 2018 v 8:03 | Reagovat

Takového trpícího pejska mají naši sousedé na patře. Majitelé jsou zaměstnaní, děti chodí do školy a pejsek doma často vyje a štěká. Partaje nadávají, ale mě je pejska upřímně líto. Když jde potom ven, tak to pozná celý dům, protože radostí kvičí na celé kolo. Nechápu, proč si pejsky pořizují lidé, kteří na něj nemají čas... Nejlepší je pes do domečku, nebo když mají pejskaři důchodový věk, jako my s manželem. Na venčící procházky se těšíme a máme každodenní pohyb. :-)

5 Jitka Jitka | Web | 21. května 2018 v 8:15 | Reagovat

Když není na jakékoliv zvířátko čas, nemá cenu si ho pořizovat. Děti vidí jen to pomazlení s malým chlupáčkem, ale dál nedomyslí a když to za ně nedomyslí ani rodiče, je takový pes chudák.

6 Jirka Jirka | E-mail | Web | 21. května 2018 v 14:04 | Reagovat

Klikám na hodnocení a kdyby to šlo, hodnotil bych tenhle článek dvakrát. Je velmi užitečný. Také mám rád psy, před odchodem do důchodu jsem uvažoval o pořízení pejska, ale nemohl bych se mu dostatečně věnovat. O pár pater níž si jedna nájemnice pořídila jezevčíka, ale ten celé dny proštěká a provyje, když je ona v práci. Ten psík trpí a jak jsem zpozoroval, poslechne ji jen když na něj křičí. To je přímo ukázka jak by to nemělo být. :-(

7 Natty Natty | Web | 21. května 2018 v 17:03 | Reagovat

Marti, pejsek není "jen zvíře", ale člen rodiny, kamarád, a péče o něj musí být stejná jako o kohokoliv z rodiny. Kdo si toto neuvědomuje, pejska by si neměl pořizovat. Přeji ti pěkné jarní dny. :-)

8 Hanka Hanka | 21. května 2018 v 22:38 | Reagovat

Marti, tohle je rozumný pohled na věc a velmi dobře jsi to napsala. Plně s tím souhlasím. Také se mi líbí psi, ale nechci psa, omezoval by mě a možná by někomu vadil. V bytě nade mnou si pořídili vánoční dárek - štěně, za půl roku dost vyrostlo, ale ten pes je tam bez výchovy, většinou sám a štěká a štěká. Dovede štěkat i dvě hodiny v kuse, má silný hlas a prostě vadí tady nejen mně, ale všem, kam jeho zvučný hlas dolehne. Ztratili jsme klid v domě, což je pro mne důležitější, než že bych měla být nadšená z jejich psa. Jen doufám, že tako partaj tady dlouho nebude. I tohle je odvrácená tvář lásky ke zvířatům. ;-)  :-)

9 Hana Hávová Hana Hávová | 23. května 2018 v 1:07 | Reagovat

Tak, tak, není nad vlastní zkušenost. Proto jsem , když děti jako malé chtěli zvířátko, pořídila kočku. S tou není tolik práce. ;-)

10 Ježurka Ježurka | Web | 27. května 2018 v 12:48 | Reagovat

Marti, vidím, že jsi velice rozumná a šla jsi na vnuka dobře. Že má dcera jorkšírku, o tom jsem psala už mockrát. Teď už je většinou sama doma, vnuk má byt a vnučka je přes týden v Praze, je to docela nároční a Walli, když je sama doma déle, tak "pláče". Dcera s ní chodí minimálně ráno před tím, než jde do práce ven a hlavně Walli se vylítá, když je tak moc temperamentní. Jinak když je doma sama, chodí na plenu a jde to. Ale ven chodí.

11 MarijaKes MarijaKes | Web | 27. května 2018 v 13:13 | Reagovat

Moje vnučky také chtěli pejska a také chodily občas do útulku venčit pejsky. Ale pak je nebavilo chodit tam a pořád žadonily, že ho chtějí domaů Tak ho mají a musím konstatovat, že starší vnučka (12) s pejskem chodí na cvičení, uklízí po něm, učí ho všelijakým kouskům a nyní si koupila jakýsi postroj, kterým si pejska připevní za svůj pas a chodí běhat. Když sio ho vzali byly mu 4 roky a byl zvyklý žít se starší paní a to jen v kleci. Bylo s ním hodně práce, ale rychle si zvykl na velkou zahradu a větší bydlení. Aby si lépe zvyknul, spala s ním vnučlka nejprve jen na zemi na karimatce.
Vy jste dobře udělalali, že jste dali vnukovi okusit, co to je starost o pejska. A vnouček, co měl pejska od svého narození chodil už v 10 letech sám venčit a poctivě hovínka sbíral. nejprve jsem chodila s ním a tak vím, že se neštítil to vzít do sáčku a vyhodit do psícho koše. :-)

12 Iva Iva | E-mail | Web | 27. května 2018 v 16:54 | Reagovat

Vnučky také chodí už řadu let do útulku za pejsky. Jelikož bydlí v bytě a nejsou všichni celé dny doma. Pes by byl chudák  doma sám. :-D Znám několik rodin, pes je sice na dvorku u domu, ale je pořád sám. 8-)

13 Kitty Kitty | Web | 29. května 2018 v 20:22 | Reagovat

Nahlížím do výsledků hodnocení a vidím, že zatím zdaleka vede tento článek. Mám z toho radost. Ještě tak kdyby ho četly ty rodiny, které jsou na cestě podlehnout nátlaku dětí, případně vzít si psího mazlíka při svých náročných zaměstnáních. Pes není rád sám, i když většinu dne prospí. Ale je vděčný za to, když se mu potom dost času věnuje a hlavně za pohyb venku s možností vyčuchat se podle své letory. S tím "zaškolením v útulku" jsi udělala kus dobré práce při osvětě, snad to bude číst dost rodičů ;-)

14 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 29. května 2018 v 20:59 | Reagovat

[13]: O_O Kitty, zamrazilo mě při čtení tvého komentáře. Musím honem napsat,že v dobrém :-)
Zrovna jsem dokončila "hlášení" na příslušný odbor magistrátu našeho města - seznam účastníku zájezdu našeho klubu seniorů. Mimochodem, počasí nám přálo a vše se "vydařilo", ale o to nechci psát.
Souhlasím s tebou

[13]: ve všem co píšeš v tomto komentáři. "Metál" patří mému muži, ten vše realizoval. Já "su" spíše přes návrhy [:tired:]

15 Otavínka Otavínka | Web | 30. května 2018 v 11:22 | Reagovat

Od dětství se psů bojím a na některé jsem bohužel i alergická. Ale nastěhovala jsem se do doměečku, kde se to psy jenom henží. U nás na chodbě jsou hned dva Leo, ohař a český fousek Kuky. Jeden černý a druhý bílý. Když se blížím k bytečku už poštěkávají a já jim nechávám u vchodu tučné od šunky, tvrdé maso a jiné dobrůdky. Sousedé chodí venčit své miláčky 3 i 4 x denně a když nemůže otec, matka, tak zaskočí syn. Docela se mi po nich v nemocnici stýskalo a jak mne vítali, když jsem se vrátila.

16 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 30. května 2018 v 22:11 | Reagovat

Hlavně velci psi v paneláku jsou problém..

17 Danka Danka | E-mail | 3. června 2018 v 17:58 | Reagovat

Taky bydlím v paneláku.Naproti v paneláku "řve" fistulí nějaká malá rukavice od rána a nám se to opírá přímo do oken a na balkon.Je to na ránu pánička i psa.Něco se dá omluvil,ale když vás to každý den budí,jde to na nervy.Nojo musí se něco vydržet,třeba z toho vyroste-ten pes.Tento článek by mněl dostat do ruky každý,kdo chce psa.Díky Marti.

18 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 6. června 2018 v 19:17 | Reagovat

Děkuji vám všem za vaše komentáře. :-)

19 Bev Bev | E-mail | Web | 6. června 2018 v 19:22 | Reagovat

Tleskám za takový zodpovědný přístup, myslím, že kdyby takhle rozumně postupoval každý, ubylo by nechtěných, nešťastných a navždy poznamenaných pejsků.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama