" PEL - MEL "

10. prosince 2017 v 22:03 |  LETEM MÝM SVĚTEM
PROSINEC 2017

Letem mým světem, aneb pel - mel, opravdu to bude dnes od každého trochu.
Začnu jak jinak dnešním malým výletem do blízkého lesa.
Konečně, větvičky mám doma, podle stavu v lese - plno větviček na zemi pod stromy byl snad větrný orkán již ze soboty na neděli.


Dnes byl nádherný slunný den, vítr a dost silný začal až kolem 17 hodiny. V tu dobu jsem na balkoně dokončovala výzdobu do maxi květináče.
Při příchodu domů jsme se zahřáli naší oblíbenou dýňovou polévkou a později odpoledne ochutnávkou lineckého cukroví.
Při stěhování se nám zatoulala neznámo kam krabice s formičkami a vykrajovátky. Než složitě pátrat, bylo schůdnější použít kalíšek na vařené vejce. Tvrzení mého muže, že přesně ví, kam krabici s formičkami dal, jsem s úsměvem vyvrátila. Krabice tam je, ale s talířky, nepátrej, těsto další nemám, až to nebude třeba, najde se.
Zrovna tak, jako vánoční pohledy s ježurami pro Libušku. Před loňskými vánocemi ne a ne najít, až když jsem hledání vzdala, tak se zázrakem na jaře objevili v mé oblíbené knize, k níž se stále vracím.
Úspěšně jsme zakončili s klubovými přáteli rok 2017 malým výletem do blízké automobilky. Když tu napíši, že jsme byli jak v " Jiříkově vidění", nebudu daleko od pravdy. Nejdříve proběhlo krátké posezení v sále s přivítáním a proškolením podmínek exkurze stran naší bezpečnosti a ochrany stran firmy. Jednoznačně daná pravidla a podmínky, mezi kterými bylo zvýrazněno - nefotit! Následoval výklad doplněný filmem, od postavení továrny, průřezem jednotlivých dílen a pak přemístěním do haly. Tam nám průvodci rozdali vesty, brýle stran projíždění svařovnou a rovněž audio zařízení k poslechu výkladu. U posledního jsme se navzájem pobavili, to když proběhla zkouška zařízení. Byli jsme rozděleni do dvou skupin 1 a 2 při zkoušce 1 skupiny se ozývala stále jedna starší kolegyně patřící do skupiny 2, že ona nic neslyší a chce slyšet vše, na to tu jela. Paní je něco málo k 90 letům a všichni jsme ji obdivovali. Spokojeni, že máme spojení, nasedli jsme do dvou vláčků, a jak jsem psala, nestačili jsme zírat na techniku, na prostředí. Viděli jsme výrobu od svitku plechu až po hotový vůz. Občas jsme projížděli halou, kde nebylo vidět človíčka, jen ramena robotů pracovala. Pak projela kolem nás skupina křižujících se vysokozdvižných vozíků a také vozíků s potřebným materiálem. Několikrát kolem nás projelo kolo s vedoucím pracovníkem, to komentovalo mnoho z nás slovy, metelesku - blesku, nebo rovnou uvedením názvu "Marečku podejte mě pero". Já s kolegyní jsme si šeptly, hotová Verneovka a hned na to, bože ještě, že nás to nepotkalo, zlatý důchod. Možná si řeknete, že přeháním, ale po pravdě bych se toho pracovního nasazení zúčastnit již nechtěla. Mladí to berou jinak, sama jsem prošla různými pracovními kurzy, školením a následnými zkouškami, ale klobouk dolů, mají to dnešní pracující těžké a udržet tempo ač mají časté přestávky. No jak říkám, smekám. Jinak mě mile překvapilo prostředí už při vstupu, velká hala s vystavenými vozy, nádherné vazby živých květiny, všude čisto a nejinak tomu bylo v provozu. Tam lemovalo uličku plno květinové výzdoby - orchidejí nevyjímaje, odpočinková zákoutí pro personál ukázková, ale běda přetáhnout limit. Každopádně bylo na co se koukat, co obdivovat. Hodina a půl vyhrazená exkurzi končila, vláček nás dovezl zpět a naše skupinka v počtu čtyřiceti osob plna dojmů se vracela k autobusu. Nošovice si již mnozí z nás nebudou spojovat pouze se vstupní bránou do blízkých Beskyd, s vynikajícím pivem, nebo zelím a brambory, ale také s továrnou na automobily. Paní, kterou jsem zmínila výše, potkala jsem pár dnů po exkurzi, nadšeně mě vykládala, jak synovi vyprávěla, kde byla a co viděla. Moc děkovala za krásný výlet za poznáním. Zahřálo mě to u srdíčka a řekla jsem si, že mě příště nic nerozhází a budu se těšit dál na naše další výlety. Neboť, tento plánovaný a včas zarezervovaný - květen 2017 se tři dny před uskutečněním zdál nedosažitelný. Je to nyní k úsměvu, ale tehdy mě bylo do pláče, holt technika selhala i v tak perfektním dokonalém závodě technicky na vysoké úrovni. Je to paradox, ale je to tak, ale o to až někdy příště. Všem vám přeji pohodové dny vaše Fukčarinka
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 10. prosince 2017 v 22:18 | Reagovat

Pěkný výlet, vlastně dva jsi připravila, díky. :-)

2 Lydie Lydie | 10. prosince 2017 v 22:55 | Reagovat

Tak ta exkurze by se líbila i mně.
Dýňovou polévku bych si také dala i linecká kolečka. :-)

3 johanes johanes | E-mail | 10. prosince 2017 v 23:44 | Reagovat

...dobré zážitky...jen doplním,že my jsme pracovali za socialismu,kde se na člověka bral jakýsi ohled.dneska se pracuje v kapitalistických podmínkách,kde se bere také ohled na člověka,ale ve prospěch kapitalisty.. :-)

4 Evina Evina | E-mail | 11. prosince 2017 v 8:19 | Reagovat

[3]:Ano,souhlasím :-)
Slyším jak makají vnoučata...
Přeji krásný den :-)

5 Jarka Jarka | Web | 11. prosince 2017 v 8:52 | Reagovat

Dobře jsi zaimprovizovala s vykrajovátkem na vánoční cukroví a zadařilo se ti, vypadá báječně! :-P
Exkurze v automobilce musela být zážitek. Je prima, že jste ji nemuseli absolvovat pěšky, ale povozili jste se vláčkem. ;-)  ;-)

6 Intuice Intuice | E-mail | Web | 11. prosince 2017 v 18:02 | Reagovat

Dýňovou polévku jsem letos dělala prvně a moc nám chutnala. Určitě ji budu opakovat - když ke mně sama nějaký dýně dorazí. :-)

7 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 11. prosince 2017 v 18:17 | Reagovat

Dělat u pasu v moderní automobilce Holt nebude žádná sranda...pěkné fotky s prvním náznakem zimx.. :-)

8 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 12. prosince 2017 v 6:18 | Reagovat

Procházka lesem i automobilkou byla určitě pěkným zážitkem. Moderní továrny jsou čisté a mí svůj přísný řád. Zažila jsem to, zažila jsem i "píchačky", tedy spíše palcovky. Otisk prstu byl naším podpisem, že jsme vstoupili do pracovního procesu  taktéž kdykoli jsme odešli. To už nemohl nikdo ošidit. A pracovní doba začínala v 6:00, ale to znamenalo že čas 5:55 se ještě toleruje, ale 5:56 je pozddní příchod, který se nahrazuje ten den 15 minutami a pokud to nejde ten den, tak 30 minutami přesčasu v jiném dni, protože 15 minut není bráno jako přesčas. A když ještě náhodou odpoledne místo 14:05 píchneme 14:04, máme to další den na celou hodinu  přesčasu. To se mi jednou stalo a brala jsem to jako strašnou nespravedlnost, ale pracovní řád byl nemilosrdný. Všechny kanceláře prosklené, výrobní haly otevřené, ředitel jen vykoukl ze dveří a viděl hned, jak se věci mají a nemusel ani vykukovat, viděl vše pomocí širokoúhlých kamer. Také jsem ráda, že už jsem z tohoto procesu venku. ;-)

9 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 12. prosince 2017 v 17:07 | Reagovat

Metalesku blesku pravděpodobně s nějakým Hujerem, to mě rozesmálo :D  :D Určitě pěkná exkurze, ale jsem už tak nějak ráda, že jsem se, poměrně v klidu, dožila důchodu :-)

10 Janka Janka | Web | 13. prosince 2017 v 14:06 | Reagovat

Exkurze do výrobny "něčeho" mám také moc ráda. Alespoň se něco nového dovím. Nedávno jsme byly s "Klubem" ve firmě, která vyrábí a zpracovává všechny možné druhy oříšků a ovoce. :-)

11 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 15. prosince 2017 v 18:18 | Reagovat

[1]: Hlavně, že ten s tou exkurzí nám nakonec vyšel. :-)

12 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 15. prosince 2017 v 18:19 | Reagovat

[2]: No, všichni byli nadšeni a doslova jak v Jiříkově vidění. Ovšem, šťastni, že už nemusí ten frmol v té továrně absolvovat. :-)

13 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 15. prosince 2017 v 18:22 | Reagovat

[3]: Přesně to nám probíhalo hlavou, mnohým tam pracují děti, nebo vnoučata. Aspoˇse mohli na vše podívat v reálu, mnohé určitě slyšeli a možná, nakonec dle reakce ani nevěřili. Jó, kde jsou ty naše zlaté časy. :-)

14 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 15. prosince 2017 v 18:22 | Reagovat

[4]: ;-)mají to těžké naší potomci. ;-)

15 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 15. prosince 2017 v 18:24 | Reagovat

[5]: Pěšky bychom nezvládli, byla jsem pěšky v pivovaru, sice byla exkurze pojata ve zkrácené verzi, ale i tak to bylo náročné. :-)

16 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 15. prosince 2017 v 18:25 | Reagovat

[6]: Polévku dělávám dost často dýňovou a to s dýně máslové, nebo z červené řepy. Po takovém výletě přijde doma k duhu. :-)

17 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 15. prosince 2017 v 18:27 | Reagovat

[7]: Tam určitě pane Turoň žádné srandičky ani nehrozí, tam se maká dle řádu. Už i začátek přednášky to naznačil - dané podmínky a makej. :-)

18 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 15. prosince 2017 v 18:31 | Reagovat

[8]: Občas si tak říkám, že staré známé "korunky naučí" by bylo třeba připomínat některým povalečům, kteří si chodí na sociálku. Takových mamánkům, které bych zapřáhla k pásu a zvětšila jim normy mám kolem sebe povícero. Jednoho doslova ve vzdálené rodině, no škoda mluvit. ;-)

19 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 15. prosince 2017 v 18:32 | Reagovat

[9]: Jéjej, moje slova Evičko :-D

20 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 15. prosince 2017 v 18:32 | Reagovat

[10]: U nás se chodí do Marlenky, tam jsem ještě nebyla - za 100,- Kč je to s ochutnávkou. :-D

21 MarijaKes MarijaKes | Web | 15. prosince 2017 v 20:37 | Reagovat

[18]: Využívají toho, že jim to stát dovolí. Kdyby nebyly takové dávky, tak by je to nutilo něco dělat.

22 Ježurka Ježurka | Web | 16. prosince 2017 v 18:45 | Reagovat

Marti, líbí se mi, že to vše bereš s rezervou a věřím, že se i ty formičky najdou, ale jinde než v knize. :-D

23 Jirka Jirka | E-mail | Web | 17. prosince 2017 v 21:48 | Reagovat

Úspěšně jsi zakončila letošní klubovou aktivitu a máš zajímavé zážitky. Já jsem také byl na výletě. Píšu o tom v novém článku. Při jeho vkládání jsem se přesvědčil, že technika má někdy mouchy.

24 JiříSvarc JiříSvarc | E-mail | Web | 18. prosince 2017 v 16:20 | Reagovat

Známému právníkovi mafie kdosi unese ženu a dítě. Pro tým začíná závod s časem. Právník po posledním, nepříliš úspěšném soudu, při kterém obhajoval svého mafiánského šéfa, dostal kufřík s drogami, aby ho u sebe schoval. Uložil ho do úschovny, odkud však kufřík zmizel. Proto mu jeho vlastní zaměstnavatelé unesli rodinu - chtějí drogu zpět, nebo odpovídající částku. Kanadský seriál (2003). V hlavních rolích Caterina Scorsone a Vivica A. Fox.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama