MÉ PRACOVNÍ VÁNOCE

20. prosince 2009 v 20:46 |  JEN TAK
Prosinec neděle-20.12.2009

Mé první pracovní vánoce se datují už pěknou řádku let zpět.Nastoupila jsem v Dětském domově pro děti od 3-6 let,jako učitelka MŠ.




V mé skupině byli děti nejmenší,někteří tmavší pleti ale děti milé a musím k tomu dodat i to,že já sama jsem mezi nimi žádné rozdíly nedělala.Pár se jich dostalo domů do hostitelských rodin,no a s tím zbytkem jsme si udělali vánoce v úzkém kruhu,takové rodinné. Stromeček nechyběl ani dárečky pod ním.






Pro každého jsem měla přichystanou aspoň maličkost.Bylo tam také spousty dárků od různých podniků-nazývaných "Patronátní závod".Právě z těchto závodů si brali naše děti na svátky do "Hostitelských rodin."

Mnohdy se však stalo,že naše děti plakaly a do těchto rodin jít nechtěli.I po těch letech si kladu stále stejnou otázku a to zda bylo toto hostování dětem ku prospěchu.Většinou tato návštěva v "Hostitelské rodině"byla pro děti první a poslední.

Z počátku mé služby v D.D.se odvíjeli od ranních a odpoledních směn ale později jsem pracovala nepřetržitě a to už jako vychovatelka.Měla jsem tu výhodu,že jsem si tam sebou mohla brát i své dvě děti,které v té době byli ještě školního věku.S dětmi z D.D.se znaly,často jsem si tyto děti brala k sobě domů na návštěvu při odpolední směně(vycházky).Vždy se těšily a braly to jako odměnu.

Později,když moje děti odrostly a bylo potřeba většího výdělku(v té době jsem byla s dětma sama),začala jsem pracovat v nepřetržitém provozu na Teplárně.No a tam jsem se službě o svátcích nevyhnula.Za prvé to bylo zvýhodněné finančně a za druhé jen malá část zaměstnanců si brala volno už z dříve zmíněného finančního zvýhodnění.Penízky byli potřeba a tak se nedalo nic jiného dělat.S dětma jsme si vánoce samozřejmně ujít nenechaly.Slavily jsme je podle služeb,musím se zmínit,že mé děti mě v té době móc pomáhaly.Nebyla to pro nás doba lehká ale společně jsme ji zvládly.

Protože jsem asi děvče do nepohody a umím se ledačemu přiučit,dostala jsem se později v Teplárně na místa lukrativnější a co hlavně,pracovala jsem později pouze na dvě směny.Sice i soboty,neděle, svátky pátky ale bez nočních. Prošla jsem všemi provozy a složila mnoho zkoušek ale nakonec jsem pracovala jako laborantka a už se nemusela trápit nočními směnami.Když už se zdálo,že potíže jsou odstraněny-jak v pracovním,tak v osobním životě.Seznámila jsem se v té době s mým nynějším manželem a jeho dětmi,které měl ve své péči.Začalo velké propouštění a přemísťování z bodu "A" do bodu "B".Zase nové prostředí, učení,které bylo pro mě leckdy mučení.Nejhorší snad bylo naučit se jezdit s vysokozdvižným vozíkem.Jinak při nezvládnutí hrozilo jít pracovat ke stroji.Ale zvládla jsem a místo vedoucí expedice bylo moje.Ještě dnes cítím úlevu,noční u stroje to nééé..!!!

A je tu další ďábel- strašák jeden, další propouštění a přemísťování.Já se ocitám opět v provoze a jsem ráda,že mám práci.Ovšem noční, svátky,pátky a k tomu s manželem se doma míjíme.On volno já v práci svátky také tak.Trvalo to rok a půl.Pak velký třesk a já bez práce a mohla jsem sedět doma i ve všední dny.Brigáda u taxislužby-"dispečerka".


Jak ráda jsem běžela na "Štědrý den"i na "Silvestra" do práce. Nikdo neuvěří jak já byla ráda,že tu práci mám,sice výdělek nic moc ale byla jsem v práci.No a skončila jsem v trafice sice ranní a odpolední ale také svátky,pátky, soboty a neděle.Ráno jsem vstávala ve 2h. a o půl třetí jsem šupajdila na autobus.Ve dvanáct jsem končila a nevěděla zda mám žít a nebo spát.Tak to šlo pár let a teď si tak na to vzpomínám,říkám si co jsem vše přestála.

Vánoce jsou opět tu a já nikam nemusím a tak si je užívám, tady pro vás i pro sebe na ty předešlé vzpomínám.








 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 babi Maňasová babi Maňasová | Web | 20. prosince 2009 v 22:38 | Reagovat

Maruško, taky jsi vystřídala všechna možná zaměstnání, měla jsem to podobné. Jenon tys jako vychovatelka začínala a já končila. Taky jsem dost často mívala službu na Vánoce a Silvestra, ale nijak mi to nevadilo.

2 modra-ponozka modra-ponozka | Web | 20. prosince 2009 v 23:55 | Reagovat

Pracovat přes Vánoce je asi dost stresující, takže tě dost obdivuju a to ani nevím, kolik takových let po sobě to bylo.

3 Maruš-Fukčarinka Maruš-Fukčarinka | Web | 21. prosince 2009 v 6:40 | Reagovat

[2]:Tak děvče těch let bylo móc.Jó život není vždy růžovej a pokud jsem chtěla trošku žít musela jsem se o to přičinit.  :-)

4 Maruš-Fukčarinka Maruš-Fukčarinka | Web | 21. prosince 2009 v 6:44 | Reagovat

[2]:Ale nelituji ničeho,jen si teď tak vzpomínám. :-)

5 Maruš-Fukčarinka Maruš-Fukčarinka | Web | 21. prosince 2009 v 6:47 | Reagovat

[1]:Tak a děvče šlapem dál,tak si to užívej.Vnoučátek a všeho kolem.Ať se nám daří a zdravíčko ať slouží.  :-)

6 Natty Natty | Web | 21. prosince 2009 v 10:49 | Reagovat

Maruško, vánoce jsou také relaxace a tak tě zvu, přijď si ke mně zacvičit a pohladit dušičku :-) práce už máš za sebou dost a ty naše "ženské" ty já mám naštěstí jako koníčka a to co mně nebaví, to nenápadně rozdělím mezi moje miláčky :-)...pěkné pondělíčko

7 euridika euridika | Web | 21. prosince 2009 v 11:04 | Reagovat

Život nam nosi všelijaka prekvapeni a nejsou vždycky jenom hezka ale to už je tak. Musime jenom učit a dal jit trochu chytrejši ale aji to častokrat neni tak.

Puseeeeeeeeek...

8 Blanka Blanka | Web | 21. prosince 2009 v 17:20 | Reagovat

Ahoj Maruško,když to jinak nejde,člověk si asi zvykne na všechno.Já sice noční ani odpolední nedělám,ale pracuju taky pátky,svátky,víkendy,vánoce,silvestr,nový rok.... :-D

9 Jarka Jarka | Web | 21. prosince 2009 v 20:28 | Reagovat

Panečku Maruško, ty jsi toho prošla! To se ti nedivím, že si teď žíváš, že nikam nemusíš. Jen ty vzpomínky tě asi při těchto svátečních příležitostech, kdy můžeš být v klidu a pohodě doma, dohoní. Tak si tu zaslouženou pohodičku pěkně užívej! ;-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama