Vítejte u FUKČÁRINKY

"JAK JSME JELI ZA SNĚHEM"

Dnes v 1:00 | VÝLET

Leden - sobota 27.1. 2012

Dnešní snímečky jsou z minulé soboty 21. 1. 2012 z výletu za sněhem do blízkých Beskyd. Dnes už je sněhu dost i v našem městě

mrzne až praští, pěkně to venku křupe pod nohama.

Ó jaké blaho, že nemusím vstávat brzo ráno do práce a nebo jít na noční, hrůza jen pomyslet .....

Ale vrátím se zpět k minulé sobotě, počasí nic moc. Ve městě šedo a kalno, sem tam trochu sněhu a tak jsme si vyjeli do blízké Řeky. Jméno má vesnička pod horami kousek od našeho města po stejnojmenné řece, která jí protéká. Vyjeli jsme si zavzpomínat do okolí chatičky naší tety, kde jsem trávila léto s našim prvním vnukem. Malý prcek vyrostl ve velkého mladého muže, ani se tomu nechce věřit, že je to tak dávno ......

Vydejte se tedy se mnou na malou procházku Řekou. Sluníčko sice u nás ve městě svítilo, ale jen do té doby než jsme se začali oblékat. Pak si vzalo dovolenou a bylo opravdu šedo a kalno. Na horách pofukovalo dosti silně a ke konci našeho výletu dokonce se nad námi začaly zatahovat mraky a vítr fičel o stošest.....

v dálce bylo vidět , že dokonce je v provozu lyžařský vlek. Bylo to ve velké dálce a tak snímek vleku není k mání. Došli jsme k chaloupce tam kam jsme chodívali s vnukem, bývala to naše Pohádková chaloupka. Mám pocit, že právě tato chaloupka je chráněna Památkovým ústavem. Foceno z dost velké dálky, nyní u ní stojí velká dřevěnice. Tu jsem nefotila, neboť je kolem ní ještě velkej binec, nebo taky chcete-li staveniště ......

Kousek dál je krásná zahrada s jezírkem a u ní dvě chaty a taky tam teče ta řeka co se jmenuje stejně jako vesnice Řeka.

Něco málo z historie horské vesničky Řeky, která patří z velké části do chráněné krajinné oblasti Beskyd. Poslední údaj mě dostupný čítala Řeka 500 obyvatel. Je tam ovšem plno chat a tak hlavně od jara do podzimu se frekvence obyvatel zvýší. Z Řeky vede mnoho turistických tras do okolí a nebo také naopak do Řeky z okolí. Dá se tam dojít krásně jak z Komorní Lhotky výstupem na Godulu a pak cestičkami dolů do již zmíněné Řeky, kde je také koupaliště v hotelu Javor. Nebo taky do Oldřichovic směr Třinec a vyjet lanovkou na vrchol Javorový a pak po krásné stezce dolů do Řeky. Mimochodem kdysi dávno naše oblíbená trasa lemována na podzim spoustou chutných ostružin.

Řeka jako taková vznikla v roce 1644 jmenovala se Řeka Smilovská (blízké dnes již samostatné Smilovice). Řeka byla od Smilovic odělena a stala se samostatnou obcí. Příchodem rumunů vzniklo salašnictví - rumunští obyvatelé živili se obděláváním políček a chovem ovcí. Později se začali Řeka poněmčovat, popolšťovat, poukrajinšťovat a později také počešťovat.

V roce 1930 postaven hotel a v roce 1932 také bazén, vznik turistiky a také lom známý těžbou godulského pískovce dával příležitost k zaměstnanosti. Rovněž blízké Třinecké železárny poskytovaly prácidokonce šachty kam dojížděly hojně autobusy. V Řece jsou dvě sjezdovky, lyžuje se dobrých 50 let. Menší cvičná, nebezpečná leč i na ní jsem měla úraz a dva stehy. To kotva mou neopatrností vystřelila a rozsekla mě bradu. A pak nádherná velká sjezdovka, která mě osobně naháněla hrůzu. Parkrát jsem ji sjela bez úrazu, ale popravdě větší rozkoš jsem měla z jízdy nahoru na vleku, nicméně po vesničce Komorní Lhotka je Řeka pro nás favoritem č. 2. Oba dva s mým Fukčárinkem máme k ní citově velmi blízko ......

Takže poslední snímeček dnes z Řeky a koukám, že jsem se přesunula již do neděle 29. 1. Opět tedy ponocuji. Vy už všichni spíte, tak sladké sny a příště opět ještě snímečky z naší milé Řeky......

Počet komentářů: 2

KONCERT PRO MOJI BABIČKU " PASSACAGLIA "

Úterý v 20:03 | LETEM MÝM SVĚTEM

Leden - úterý 24. 1. 2012

Včera jsem si jen tak poletovala v myšlenkách. Skutečného poletování jsem měla za poslední dobu až nad hlavu. Starostí, napětí a všeho co zrovna nemusím jakbysmet. Dnešní den začal tím nejlepším a to procházkou s nejmladším vnoučkem Ondráškem a také můj Fukčárinek byl s námi.

Všem nám bylo milo, počasí přálo a procházku jsme si užili všichni společně. Domů jsme přijeli v poledne a za chvilku už na naše dveře klepal náš nejstarší vnuk Daniel.

Než jsem připravila oběd zasedl můj Fukčárinek k PC. Po obědě i já s Danielem. Chtěla jsem projednat kdy bude mít čas dát mě na můj blog záznam z vystoupení na Adventním koncertě v evangelickém kostele. Tento koncert byl věnován jako vzpomínka na p. Havla.

Můj vnuk tam hrál na kostelní varhany. Videozáznam tohoto koncertu není moc kvalitní a tak mě vnuk včera dal na blog skladbu "PASSACAGLIA".

Tento hudební útvar vznikl v barokním období. Jedná se o variace kontrapunktické vznikající tak, že skladatel neustále opřádá tvrdošíjné téma v basu novými a novými kontrapunkty. Tolik jsem se dočetla ve WIKIPEDII! Věřím, že se vám bude i tento malý koncert " PRO BABIČKU " zaslaný nejdříve na můj e- mail a pak jako překvapení i na blog líbit. Já si to vzala jako odměnu za to mé nemilé poletování a vám všem přeji pohodovou chvilku při poslechu tréninku absolvenstké skladby mého vnuka. Na klávesy hraje osmým rokem.

Mějte stále pohodové dny......

Počet komentářů: 24

JAK SE MĚ ZDÁLO, ŽE JSEM NAMYDLENÁ

21. ledna 2012 v 21:45 | VAŘENÍ PEČENÍ NEMUSÍ BÝT TRÁPENÍ

Leden - sobota 21. 1. 2012

Tak jsem si opět naběhla a hned za tepla vám to tady napíšu. Honila mě mlsná na vánočku, vydržela jsem to dva týdny! I když jsem si stále říkala: " Ne vánočku ne, snídej zdravě graham, kousek sýru či šunky, k tomu zeleninku! To tak vánočku, to by se ti líbilo".

Včera jsem podlehla, koupila tvaroh a dnes se dala do díla. Našla jsem si recept od Natty na skvělou tvarohovou vánočku, lehkou bez kynutí.Téměř dietní, tak co bych si ji tedy v neděli nedopřála k snídani. I v nemocnici jsme mívali v neděli k snídani vánočku a kakao a to tam sakra dbají na váš přísun zdravé potravy!!

Jala jsem se chystat potřebné suroviny, rozinky se už dávno máchaly ve skoro dvojité dávce rumu, nejsem přece žádný troškař. Mandlí bylo taky dost až moc, tak jsem cosi ujedla, nachystat vejce, povedlo se žlouty zvlášť, bílky tam nedávám.Citrónová kůra, mouka, sůl, cukr, ten tvaroh a už se to míchá áá safra vanilkový cukr a když už jsem v té špajzi vezmu i ten kypřící prášek do pečiva.Jo a to je ta chvíle kdy jsem zjistila, že jsem si naběhla "KDYŽ" !

Když jsem si donesla domů onen kypřící prášek v tom novém balení a ty dva načaté sáčky toho starého jsem klíďo píďo vsypala do pračky ať je to něco, nevím už co jsem to prala docela, ale docela bílé. Taky to znáte jak se přidá třeba k záclonám do praní onen dnes mnou prokletý kypřící prášek? No já vím, že dnes ty prášky bělí na docela, docela bílé i přesto mám občas nutkání šupnout tam ten dnes mnou nově pojmenovaný " Zmetek kypřící ". Tak ať to zkrátím i když teda chvilka to nebyla co jsem vyjeveně koukala

na ten v novém balení, on to totiž byl kypřící, ale do perníků! Jasně teď si myslíte co sebou nenosí brýle slepota. Já je měla, nosím je, ale vždy zůstanou v kabelce. Sakra říkám si co teď, do večerky nejdu byla jsem dnes na pedikůře a v knihovně, nohy signalizovaly ať už lehám a dám je do polohy výš. Fukčarinkovi se svěřovat nebudu už beztak sní o vánočce odpoledne ke kafíčku. Ani neprotestoval jako obvykle, že budu péct.

Měla jsem dilema přiznat se mému Fukčarinkovi jemu již mé známé nošení brýlí po obchodě v tašce s mým tvrzením " NO A CO" já vidím dobře. A nebo Nattynčin recept na její vynikající vánočku zprznit kypřícíma práškama do perníku? Ne, to se mě vůbec nechtělo a tak přišlo na řadu experimentovat, nebo- li vynalézt, vylepšit, zkusit něco nového, "NEBÁT SE " a pak naservírovat mňamku Fukčarinkovi bez přiznání mého naběhnutí jenž je vždy doprovázené v duchu mě známým a často mnou používaným heslem: "ANI NEMRKNU"!

Jak ten pejsek s kočičkou vlezla jsem opět do špajze a jala se hledat co ještě dobrého tam přidám do toho něčeho co už neměla být tvarohová vánočka od Natty, ale můj experiment. Když ten jak už jsem se zde vyjádřila jednou "Zmetek kypřící prášek" nebyl doma.

Našla jsem kokos, šup s ním do mísy, krupla ještě trochu rumu do těsta a trochu sobě, "Zmetka" taky a pak lžíci polévkovou citrónové šťávy a ještě repete, ne rumu té šťávy. No a ve finále hokus pokus motání, nebo pletení nakonec se to něco dalo zaplést na vánočku, sice jsem z toho rumu taky pletla nohama, " NO A CO ", kdyby pořád neměnili v obchodě po různu polohu sortimentu a taky nevymýšleli nové obaly tak se to nestane, já přece vidím dobře!

Vonělo to úžasně a taky to tak chutnalo a zítra k tomu kakau až se to správně rozleží, no to teda bude ...... a Fukčárinek? Spokojen ke kafíčku jedna báseň....... co na tom jak je to tam, no jo je to vidět trochu teda trošinku malinko ...... však co, je to na krásu! Vidíte to taky? A to mám elektrickou ...... no jo, je to jen jeden koneček ......

A je to! Teď bych měla letět k vám na vaše blogy nakouknout co se u vás dělo nového. Pohodovou neděli vám všem

Počet komentářů: 21

POHLED OD OKNA A Z OKNA

17. ledna 2012 v 20:54 | JEN TAK

Leden -úterý 17. 1. 2012

Zřejmě si říkáte co to má znamenat: " OD OKNA A Z OKNA"! Hned vám bude vše objasněno, ale ještě mé malé uvolnění a zas mě bude veselo.

Potkali jste se také určitě někdy s lidmi a lidičkami, nebo jinak měli jste už někdy srážku s " BLBCEM " ?

Já ano, zrovna dnes v náš "Klubový den " .......... a tímto uzavírám dnešní srážku ....... o dotyčném si udělali obrázek i ostatní přítomní, já ne. Dotyčný mě již nepřekvapil, neměl čím, vše již vyčerpal a nyní se pouze opakuje ...........

Ještě otevřu okénko dotazů a zde odpovím: Každodenní ranní převalování oleje v ústech na lačno mě nečiní žádné potíže, ba naopak mým průduškám tento rituál svědčí. Tímto Nattynce móc děkuji. A vám všem doporučuji, olej vyplyvnout a opravdu je až do běla jak píše Ema. Cha a já vyplyvla i toho " BLBA", no vážně jak jednoduché.....

K mému háčkování na panenky , které pak darujeme dětem do nemocnice...... panenka má výšku 30 cm. Háčkuji jen tak bez předlohy, od oka a stylem buď upářu nebo přidám. Čáry, máry však jsem Fukčarinka ......

A nyní již pohled od okna ........ co mě doma, když je venku konečně ten sníh těší ? Takhle krásně mě

rozskvetk kaktus. Kvete mě nejen na chodbě, ale i v bytě .........

při nedávném nákupu v HORNÍM BACHU ....... to jest zkomolený název jakého obchodního domu ??? Koupila jsem si za 13,- kč tuto kytičku. Pytlík na nadílku mám stále připravený a náhodou to funguje! Dnes jsem dostala knihu pohádek .... " POHÁDKY PRO KULÍŠKY " ....... vyzkoušejte a zavěšte pytlík na nadílku ledabyle v bytě ...... třeba nadílkový skřítek zafunguje i u vás ........

ták a pohled od okna je vyčerpán a nyní ven z okna .......... Jednou takhle po ránu a není to tak dávno koukám z okna a on sníh...... sice pošmourno, ale konečně sníh .......

bezva říkám si a už mám foťák v ruce a fotím .......

zkouším také ptáčky u krmítka, ale to je zapeklitá věc. Jen se mírně pohnu frrrr a už jsou pryč! Co jiného napadlo mě budu na ně číhat a ani se nehnu ..... balkonové dveře otevřené, zmrzlá jsem a nic. Teda přiletěli, ale v zápětí odletěli a tak to vzdávám a balkon zase zavírám ...... přes sklo pár úlovků mám ....... náš každodenní host je kos ......

tento ptáček co je zač ........ ? ? ?

Potom ještě s červenou čepičkou, ten však plachý byl ........

Zato však kosák ten u nás dost dlouho v budce přebývá ....... mám podezření, že se tam občas zahřívá .........

paní kosice takhle z rána ...... jak nemá v budce svého pána .....ta si tam také zalebedí a na sýkorky čekající v řadě nehledí ........

Já slíbila si každý den udělat mini reportáž sic o jedné budce jen. Však kolik je kolem ní hemžení vždy říkám ...... to snad ani možné není.....

Tak jsem vám tu pověděla vše co jsem chtěla

a nyní letím zase k vám na vaše blogy s přáním pohodových dnů bez srážek a nepokojů .........

Počet komentářů: 22

KONEČNĚ SNÍH

15. ledna 2012 v 20:19 | LETEM MÝM SVĚTEM

Leden - neděle 15. 1. 2012

Jsem to ale tetka, konečně sníh a já nechám foťák doma! A aby toho nebylo dost, tak tetka nadvakrát.

Vyfotila jsem si aspoň z okna zasněžený dvorek a nyní než jsem přemístila fotky do počítače, tak pro úsporu času ty dřívější snímky z fotoaparátu jsem vymazala. No a taky ty s tím zasněženým dvorkem. Jó práce kvapná málo platná, řekla by naše babi.

No nic nebudu plakat nad rozlitým mlékem a jedem dál.....

Rýma je pryč, kašel taky a stále převaluji každé ráno na lačno v pusině 1 lžíci oleje. To mě poradila naše Natty a je to výborné, prozatím průdušky v klidu. Střídám olivový z pokrutin se slunečnicovým. Říkám si: " Dáš si slunce? " To je - slunečnicový, nebo moře - olivový.

Můj dnešní příspěvek je z rubriky " LETEM MÝM SVĚTEM ", tak letecky. To, že už je sníh i u nás jsem tu oznámila. Další novinka, byla jsem ve velkém obchodním domě, který u nás před nedávnem otevřeli. Obrovské prostory a tak zmatek nad zmatek, ne lidí tam vůbec nebylo moc. Ale celkově nemám ráda velké prostory, nachodí se tam plno km. Jó takovou pojízdmou tříkolku a z ní nakupovat jak to bylo onehdy v telce z Austrálie, tak to by bylo jiné kafíčko.

Zbytek dne jsem měla odpočinkový režim pro nožky, ruce ty nezahálely pustila jsem se do háčkování oblečení na panenky pro děti do nemocnice. Jo a víte, že my blogařky co zasíláme své příspěvky do www doma.cz tam každá máme již u svých příspěvků také fotky? Poslední mým příspěvkem co tam vyšel je právě článek o těch panenkách.

tak zde je malá ukázka.....

ještě mě chybí udělat kalhoty či sukně..... čepice a nebo pak na panenku našít vlasy ze zbytků vlny ..

Čeká mě dost nabitý týden různými pochůzkami, zařizováním a tak určitě zase pro uklidnění mysli budu v háčkování pokračovat.

Mějte všichni pohodový týden a protože má sněžit a mrznout dejte pozor

ať......... a já letím na vaše blogy

Počet komentářů: 25

" POMSTA"

13. ledna 2012 v 20:03 | ZAMYŠLENÍ

Leden 2012 -pátek 13.1.

Lepší den na psaní o " POMSTĚ " snad už ani není.

Jo pátek " 13 " to je báječné. Věřte nebo ne, já uvažovala zda psát na toto téma či ne celý týden, no a dnes? Začnu psát je přece ten pátek "13" a tak ta moje lumpárníčka se zrovna hodí.

Bylo nebylo, dávno je tomu co přišlo nařízení, že ženy nebudou moci pracovat v nepřetržitém provozu. Aby jste tomu rozuměli, tak tímto bylo myšleno ženy v průmyslu. Říkalo se, že zdravotnictví a lehké děvy ty prý dostanou vyjímku. Já v tomto období pracovala v průmyslu a tak nastala velká starost kampak bych se měla vrtnout coby samoživitelka matka dvou dětí.

Bez příplatků za noční by bylo těžko, ale hůř mělo být ještě více, neboť se rýsovalo, že nás ženy průmysl vůbec nebude chtít. Smutno bylo nám samoživitelkám, vedení podniku dělalo co mohlo až našlo řešení a nám byla zajištěna práce u toho samého podniku jen s jiným zaměření. Nechtěla jsem čekat a žít dál v nejistotě nikdo nic moc nevěděl o novém provozu. Jednoho dne jsem si zajela na ředitelství zeptat se svých nadřízených co se konkrétně bude vyrábět, jaké tam budou pracovní místa a finanční vyhlídky. Zdůraznila jsem, že nechci být v nejistotě, finančně nezajištěná a také že mám zájem nestát u stroje, ale podílet se na příjmu a výdeji materiálu jenž se má vyvážet na export. To jsem se dozvěděla jak jsem postupně byla přehazována jako horký brambor z oddělení do oddělení až jsem se ocitla u ředitele toho našeho právě vznikajícího pobočního závodu.

Oddechla jsem si, neměla jsem totiž ráda, když můj nadřízený byl nevzdělaný a nyní mě promiňte ten výraz, zkrátka a dobře "BLBÝ DEBIL", který předstíral, že nad něj není. Pan ředitel jenž mě byl velmi sympatický muž. Vyslechl mě a řekl, že je mým zájmem o vznikající provoz byl nadšen a vše mě objasnil. Dokonce jsem tehdy odjížděla s nabídkou účastnit se školení a tak získat místo mimo dílnu. Také finance se rýsovaly vyšší než na dílně,ovšem dost velká zodpovědnost k tomu.

Jaké však bylo mé zklamání po čase, když se tamní provoz rozjel a já zjistila, že mistrem na dílně je na každé směně onen "BLBÝ DEBIL " a ještě k tomu ožrala a v jednom případě i "BLBÝ DEBIL+ SUKNIČKÁŘ ". Nešťastná kombinace a nešťastný konec chlapec měl, ale nebudu předbíhat.

Děvčata na dílně byla různého věku i ražení a já vcelku s nimi coby vedoucí expedice až na malé vyjímky velmi dobře vycházela. Horší už to bylo s jejich mistry, ale po čase jsem si zařídila, že mé oddělení patřilo pouze pod našeho pana ředitele a pod ředitele obchodního. Problém ovšem nastal, když se náš "SUKNIČKÁŘ " zamiloval! Ke všemu se neměl kde se svou milou scházet a tak se různě snažil a co čert nechtěl začal děvčata z dílny pouštět na odpolední směně dříve domů. Dokud nemusely plnit plán a on to nějak obkecal tak to šlo, ale bylo hůř a děvčatům se vše přestalo líbit.

Přišly za mnou a co prý budem dělat, jak jsi tu ty tak on se bojí, ale jinak nestíháme výrobu. Jak něco řekneme, nemáme prémie. Nevím čí to byl nápad, ale pomsta byla v tomto případě hódně " PÁLIVÁ "! Některá z děvčat si všimla, že mistr vždy když měla být jeho akce šel se osprchovat. No a tak mu začaly potírat jeho slipy pěkně v rukavičkách feferonkama......

Jo drbal se pak jak pes "BLECHÁČ " to jsem několikrát na dílně viděla. Co tam dělám se ani neodvážil zeptat, ta dáma zda se drbala nevím......sukničkář měl těch vedlejšáků přes normu, do toho to pití.... Později se ženy do provozu vracely a mě bylo nabídnuto místo v laboratoři ve stejném podniku, kde pracoval i můj muž, to už jsem byla znovu vdaná. Jednou jsme byli s maminkou na pouti a ona se zapovídala s manželským párem, kterému mě představila. Paní byla příjemná a moc hezká, ten pán se jí držel pod paží a v druhé ruce měl hůlčičku, pusu nakřivo, oko jedno přivřené. Něco mě říkalo, že jej znám, jméno jsem přeslechla. Až po chvilce mě pán řekl: "Ty mě nepoznáváš " ?

Zůstala jsem koukat až mě bylo trapně ano byl to onen " SUKNIČKÁŘ ". Zřejmě ty děvčata z dílny mazala slipy feferonama málo .... A ta dáma o které nevím zda se drbala také? Tak ta prý si našla po tom jeho onemocnění jinýho mladýho, nejméně o desel let mladšího než co měla ona........ kdo ví možná mu také nyní někdo maže slipy feferonama a nebo né?!

Počet komentářů: 15

DÁM KONEČNĚ DO HRNCE

10. ledna 2012 v 17:00 | VAŘENÍ PEČENÍ NEMUSÍ BÝT TRÁPENÍ

Leden 2012 - úterý 10. 1.

Jó, já to tu vedu jen co je pravda, myslím tím na blogu a taky v tom svém koutku pracovním. Hlavně jak vnoučatům nařizuji uklidit "BINEC " kolem sebe ! A oni JAKÝ!? Já vám povím, zrovna jsem si ten svůj koutek tady zvěčnila, ale raděj to foto zde dávat nebudu a ten svůj " CHAOS " a ne " BINEC" ten babičky přece nemají sem dávat nebudu, kopnu pod stůl a do kouta..... uklizeno jest !

Půjdu raději vařit, dám konečně " DO HRNCE " a nakoukneme pod pokličku jak jsem vám minule slíbila. Teď mě napadlo, že ta polévka se bude jmenovat " KOUTOVÁ ". Znáte polévku jenž se dávala do kouta šestinedělkám? Já si vždy myslela, že to byla silná drůbeží polévka, která měla šestinedělku postavit na nohy ! Takto jsem si ji představovala a bylo mě to také tak babičkou a maminkou vysvětleno a taková polévka je mňam, to musíte uznat .

Ovšem na internetu jsem se nyní dočetla, že polévkou " KOUTOVOU " je prosím myšlena také polévka z KERBLÍKU!

Sice bylinky mám ráda, ale asi na této polévce s touto bylinkou a osmaženou houstičkou bych si v šestinedělí nepochutnala tak jak na té drůbeží co vám zde předložím.

Při jednom našem nakupování v nejmenovaném obchodě začínajícím na písmeno " A " podařilo se mě koupit mražené kachní skelety. Bylo jich tam více na ten můj velký hrnec. Omyla jsem je a šup s tím do hrnce, studenou vodu na skelety, které jsou ještě řádně obaleny masíčkem. To bude pochutnáníčko a na tu moji rýmu primasima lék!

Hrnec se mě podařilo pocákat, ale vy si toho nevšímejte a připravte si než začne polévka vařit další ingreidence:

Kuličky nového koření a pepře, sůl, špetičku šafránu, zázvor celý oloupat na ten můj hrnec dobré dvě polévkové lžíce - to aby jste měli představu jaké množství- dodá polévce výbornou chuť, taktéž mrkev, celer, petržel, cibuli oloupat - poslední sukýnku nechávám - rozpůlím a na pánev s trouchou oleje dám opéct reznou stranou.

Polévka v hrnci se začíná vařit a tak odstraníme pokličku, ztlumíme, v mém případě plamen (mám sporák plynový, ale troubu elektrickou) a posbíráme z vrchu pěnu...... vložíme zeleninu a koření, osolíme a necháme pod pokličkou zvolna táhnou..... POZOR ! ŽÁDNÝ PRUDKÝ VAR !!!

Dbáme na řádném sesbírání pěny... nahoře ještě není řádně sesbírána, to zelené plovoucí je petrželová nať. Kdo nemá doma zázvor celý, doporučuji koupit dodá polévce výbornou chuť. Až je zelenina uvařená z polévky ji vyndáme a vychladlou pokrájíme dle svého uvážení na menší kousky. Zázvor zcela odstraníme - ten se nechává pouze vyvařit! Zeleninu jsem vařila 3/4 hodiny, polévku 2 hodiny.

Skelety z polévky vyndáme, polévku přecedíme, vložíme zeleninu a pokrájené maso obrané ze skeletů.

Zdáli se vám mastná tak s povrchu tuk odstraníme. Nyní už jen nalít horkou polévku do talíře kde na ní čekají již uvařené možná někde i domácí nudle. Ty naše jsou z Polska, ale bohužel fotka není polévka tak voněla, že jsem přiznám se bez mučení žádnou nepořídila.....

Vám všem přeji pohodový týden...... a kdo by se nudil zajděte se podívat na doma.cz na naše blogařské výtvory.....

já na chvilku zajdu k vám neboť jsem váše blogy všechny ještě neobešla.....

Počet komentářů: 23

KDYŽ NENÍ SNÍH A PŘIJDE NEVÍTANÝ HOST.....

8. ledna 2012 v 17:52 | LETEM MÝM SVĚTEM

Leden - neděle 8.1. 2012

Včerejší večer vypadal náš dvorek velmi slibně, konečně začalo

a tak jsem si plánovala

jak hned ráno vyrazíme s mým Fukčarinkem do blízkého lesa na procházku. Moc ráda se procházím lesem jak sněží, všude ticho, bílo no prostě pravá zimní nádhera. Ještě kolem půlnoci byl na trávníku malý poprašek a ráno mě čekalo nemilé překvapení...... šedo, kalno dvorek bez sněhu a k tomu všemu jsem začala kýchat.

Nevítaný host mě přišel navštívit....rýma

! Znáte to z ničeho nic, ale já vím stejně z čeho, ty mé nohy vystrčené z lůžka jak se mě zdálo, že je moc teplo a tak okno ještě více otevřít a nohy vystrčit! Jó a kámoška rýma je u vás. To je pak jasné jak facka, ale říkejte si co chcete ty nohy ven aspoň já strkám dost často a pak se divím. CO TO CO TO?

Uvařila jsem si zázvorový čaj a namísto procházky lesem navíc v tom bléé kalným a šedivým počasím začala jsem vymýšlet co bych tak i když bych tak nejraději zalezla

zpět do kanafasu. Ovšem ví bůh co bych pak dělala večer, to bych asi počítala ovečky.

Koukám v obýváku růžička, žlutá jako sluníčko....... tak a už byl nápad ..... budu fotit, budu si hrát.....

světlo nic moc stále kalné dopoledne.....

a jak to dopadlo posuďte sami.......

Jinak se tu usmívám jak vše dopadlo jinak, kdyby jste se proměnili v mušku třeba i zlatou to by jste se divili. Můj dnešní příspěvek měl být úplně jiný nadpis zní "POLÉVKA JE GRUNT" a rubrika..... " VAŘENÍ, PEČENÍ NEMUSÍ BÝT TRÁPENÍ " ...... ano chtěla jsem tu dnes psát o polévce. Dokonce i fotodokumentaci toho kotle co v něm vařím ty hektolitry mých polévek mám, ale nyní šupajdím opravit název a rubriku dnešního mého příspěvku, nebo si řeknete, že Fukčarinka už blbne z toho čekání na ten sníh.

Jo a pod tu pokličku tak tam spolu nakouknem příště......

Mějte krásné a pohodové dny a před nevítaným hostem " RÝMOU " utíkejte

Počet komentářů: 25

" KAMNA , PECE A KACHLÁKY "...... a pak taky větry

6. ledna 2012 v 18:39 | VÝLET

Leden - pátek 6. 1 2012

Leden a já tu budu vzpomínat na léto. Kdo chce se mnou

vezmu vás na Jižní Moravu a to do města Strážnice, kde je : " MUZEUM VESNICE JIHOVÝCHODNÍ MORAVY ". Možná si někdo z vás vzpomene na můj pobyt v lázních Hodonín, kdy bylo krásně teplo a slunečno

......Bylo léto horké léto, léto tak jak má být ...... a já si pěkně lítala po Moravě a nic víc....

Zajeli jsme si s mým Fukčárinkem do Strážnice a tam jsme si prohlédli tamní skanzen. Zrovínka se pekl v peci chleba.......hospodyně u pece se k nám ani neotočila .... však měla plno práce ...... oknem nakukovala mladá paní zda její maličké v té pro nás podivuhodné kolébce zavěšené v rohu nad postelí nepláče..........

My jsme se ještě trochu porozhlédli po jejich světnici a šupajdili jsme o chalupu dál...... tam plotna studená, byli asi ve vinohradě....... a taky měli v této chalupě děti .... kdo jiný by si hrál na peci s tím dřevěným koníčkem? Byli asi trošku movitější, neboť dítěti dopřáli opravdovskou hračku a ne třeba jak bývalo tehdy zvykem děti si hrály s polínky. Nebo, že by měl ten malý šikovného dědu?

Každopádně my jdeme zase o kousek dál.....jakpak to bude u sousedů? No jo, skoro v každé chalupě se peče chleba ...... hm to bych si pochutnala pomyslela jsem si, krásně voňavý.... ještě teplý, co si tak ten chlebíček posolit? No se zlou jsem se u hospodyně setkala, to tak povídala, teplý? ! No to by se chasa ujedla a co by zůstalo na potom. Čerstvý chleba se jen tak nejí, nechá se tak dva dny a pak teprve je k jídlu. To aby dlouho vydržel.......a nakonec čerstvý prý nadýmá......

Kousek dál v chalupě načuzeno, ošatky prázdné, vůně žádná jen ohryzaná lavica, tož kde sú.... nikde nikdo tak jdeme dál......

podívám se ešče za pec....nikde nic enem zas koník.......

tož deme dál.....až tu nám děcka pověděly.......

.... vy nevíte? .....tož Mistřiňanka dneska ve skanzenu je a kdo može tak tam tancuje..... oni že chalupu vachujú....ani se nedivím takový pěkný kachláky tož to budou nějací bohatší a té vůně co tam po chlebíčku bylo ...... tož mama jim prej čerstvého ukrojila....a už jsem pryč já

letěla neb velké větry bylo znáti, ten čerstvý chlebík opravdu umí nadýmati........kousek stačilo od chalupy odletěti a už Mistřiňanku bylo viděti...... natáčela je aj ta televiza z Brna...... tož co jiného dělati jsme mohli než zajít si do sklépka ....... dál jít nešlo až bude přestávka.......

vínečko dobré bylo, okoštovat jsem sama musela...... Fukčarinek řídil a tak já i za něj koštovala......... povím vám štěstí bylo, že tam byl k zakousnutí čerstvý chlebíček, pěkně namazaný sádélkem aj s tou cibuličkou..... a přestávka už byla tak jsme se posunuli dále.... no můj Fukčarinek šel .... a já sa posúvala.....

a pak hráli a zpívali ......... a já na lavičce to vše z dálky pozorovala.....občas jsem i oko zavřela.....

Fukčárinek ten má muziku rád a tak hned začal notovat a prý jde blíž..... a já si trochu chrupla.... jak přidali na hlasitosti tak jsem hned byla jak rybička... leklá.....

......dokonce i vodníka jsem viděla......no jo byl tam mlýn a kousek dál ...prý BREKEKE..... BREKEKÉÉÉ ..BREKEKÉKEKÉÉ ..... ahoj holka povídal mě pojď za mnou......

...a pořád to jeho BREKEKÉÉÉ ..... AHÓÓJ...... naštěstí začaly z toho chleba a té cibulky vanout mé vlastní větry a tak já tradáááá

vznášela jsem se zpátky k Hodonínu........ A jestlipak víte na co máte pamatovat rozhodnete- li se jít ve Strážnici do skanzenu? ? No jestlipak víte? Přece k vínu patří čerstvý chlebíček se sádélkem a cibulkou. Tak za prvé z vínka jste jen mírně ovínění a za druhé a to je hlavní: PŘI NEBEZBEČÍ LÁKAJÍCÍCH VÁS VODNÍKŮ ZAČNOU VĚTRY UČINKOVAT A ODVANOU VÁS HÓDNĚ DALEKO! ! !

Počet komentářů: 18

VZPOMÍNKY NA KONEC PRÁZDNIN

4. ledna 2012 v 16:33 | JEN TAK

Leden 2012 - středa 4. 1.

A proč právě dnes vzpomínky na konec prázdnin? Stačí se podívat z okna, tak ponuře snad ještě nebylo. Ten vyvrácený sloupek to je pozůstatek Silvestrovsko- novoroční noci a naší zlaté mládeže!

Před chvilkou odešla dcera s vnukem a tak jsem si řekla, že si zavzpomínám na léto na konec prázdnin. Jeli jsme tehdy pro nejstaršího vnuka, který trávil poslední prázdninové dny u své druhé babičky na chalupě v Jeseníkách. Kdo chce může se kochat se mnou.....

Mimo kocoura Mikeše, kterého jsem si ani nestačila vyfotit nás přivítal tenhle vodník......co si asi tak myslel a co vyvedl, že byl připoután k této trubce taky neprozradil........